|
|
Neformální pečující o seniory a jejich copingové strategie
Kovářová, Lucie ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrnáčová, Michaela (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou copingové strategie neformálních pečujících o seniory, to jsou osoby poskytující rodinnou péči závislému seniorovi. Další témata, která úzce souvisí s hlavním tématem této práce, jsou stresory (tedy příčiny stresu) neformálních pečujících o seniory, a jejich základní charakteristiky (pohlaví, věk, vztah s opečovávaným a další). Hlavním cílem výzkumu, na které je založena empirická část této práce, je rozklíčování, jakých copingových strategií využívají neformální pečující (nejen) při péči o seniora. S tímto hlavním cílem souvisí, pak odhalení, s jakými se neformální pečující potýkají stresory, a jaké jsou jejich charakteristiky. Výzkum je založen na kvantitativní výzkumné metodě, konkrétně na dotazníkovém šetření. Výsledky výzkumu jsou srovnány se zjištěními, ke kterým došli autoři výzkumu na stejné téma provedeného ve Finsku. Celá uvedená problematika je zkoumána na pozadí stárnoucí česká společnosti. Česká společnost stárne a tento trend dle statistikých predikcí bude přetrvávat i v budoucnu. Tyto predikce udávají, že procento závislých seniorů v populaci se bude jen zvyšovat. Z tohoto důvodu bude neformální péče o seniory vždy velmi důležitá, protože sociální systém ČR nebude schopný nabídnout ústavní péči všem závislým seniorům.
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
|
|
Podpora neformálních pečovatelů v oblasti péče o seniory
Huňová, Jana ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Neformální péče je jedním z významných zdrojů pomoci a podpory, poskytované v domácím prostředí seniorům odkázaným na pomoc jiných osob. Relevantnost tématu neformální péče souvisí s růstem potřeby dlouhodobé péče o seniory vyvolané demografickým stárnutím populace v ekonomicky vyspělých zemích. Péče poskytovaná neformálními pečovateli získává na významu rovněž v souvislosti se změnami v oblasti sociálních služeb, charakterizovanými odklonem od institucionální péče o závislé osoby včetně seniorů a preferováním služeb poskytovaných v přirozeném sociálním prostředí klientů, které podporují jejich autonomii. Diplomová práce se zabývá problematikou podpory neformálních pečovatelů v oblasti péče o nesoběstačné seniory, která je zkoumána z hlediska potřeb pečujících osob ve vztahu k informační podpoře, finanční podpoře, podpoře ze strany sociálních služeb a podpoře očekávané od služeb dlouhodobé pobytové péče. Pozornost je věnována rovněž tématu motivace pečovatelů a jejich vnímání sociálního kontextu poskytované péče. Výzkum, který je součástí empirické části práce, byl realizován formou kvalitativních metod, a to s využitím polostandardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly provedeny rozhovory s deseti neformálními pečovateli pečujícími o rodinné příslušníky v seniorském věku v domácím prostředí,...
|
host ::
RSS.