|
|
Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Alpské potoky a jejich řasová společenstva se v posledních letech stále více potýkají s vlivy klimatické změny, spojené především s ústupem a odtáváním ledovců. Právě ledovce jsou významným hydrologickým zdrojem pro ekosystémy vysokohorských areálů, které jsou ohroženy zvyšujícími se teplotami, působícími v těchto oblastech výrazněji než v nižších polohách. Kvůli probíhajícímu ústupu ledovců dochází stále častěji k přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků. Tato ledovcová voda má výrazně odlišné vlastnosti a tak může být výrazným původcem změn v rozsivkové biodiverzitě Alpských akvatických ekosystémů Manipulovaný experiment této práce probíhal od července do září 2020 ve Švýcarských Alpách. Pomocí trvalých rozsivkových preparátů vytvořených ze vzorků z experimentálních kanálků byly analyzované změny nastávající při přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků a změny při přimíchávání prameništní vody do toků napájených ledovcem. Změny v rozsivkových abundancích byly porovnány s faktory prostředí jako je např. teplota, pH, turbidita nebo konduktivita. Ledovcový tok se vyznačoval výrazně nižší teplotou, vyššími hodnotami konduktivity a turbidity, vyšší saturací kyslíkem a také vyššími hodnotami pH v porovnání s potoky prameništními.Oba typy zkoumaných toků měly přibližně stejné druhové...
|
|
|
Role of microbes in the decomposition in headwater streams.
Kociánová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Rozklad organické hmoty v horních tocích je klíčovým procesem v ekologii toků a důležitou součástí globálního cyklu uhlíku. Rychlost rozkladu závisí na abiotických a biotických faktorech, zahrnujících teplotu, průtok, chemii živin, a strukturu a aktivitu společenstev makro- bezobratlých a mikrobů. Mikrobiální rozkladači hrají v potocích zvláště důležitou roli při rozkladu chemickou degradací sloučenin a přenosem živin a energie k vyšším trofickým úrovním. Tyto procesy jsou zvláště náchylné ke změnám v důsledku současného a budoucího oteplování, které ovlivní jak komunity rozkladačů, tak související rychlosti rozkladu. Tato práce poskytuje přehled hlavních faktorů, které řídí rychlost rozkladu v tocích, včetně biotických faktorů, jako je mikrobiální aktivita, abiotických faktorů, jako je teplota vody a dostupnost živin, a jak se tyto faktory mohou v budoucnosti změnit v důsledku teplejšího klimatu. Konkrétně předpovídám, že mikrobiální příspěvek k rozkladu v horních tocích by se mohl v důsledku zvýšených teplot vody, změnách v okolní vegetace, zvýšené dostupnosti živin a posunech v hydrologickém režimu v důsledku globálního oteplování zvýšit. .
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. Byly provedeny dva experimenty s odlišným nastavením - během prvního experimentu byl materiál vpraven přímo do půdy a během druhého experimentu byl materiál uzavřen v litterbagu, aby nedocházelo k jeho kontaminaci půdou, která způsobovala problémy v dalších analýzách. V případě prvního experimentu byla po 90 dnech naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; v druhém experimentu byla po 32 dnech naměřena v lesní půdě...
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. V případě prvního experimentu byla naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; při opakování byla naměřena v lesní půdě míra rozložení materiálu 3,88 ± 3,42 % a v půdě polní 8,96 ± 1,79 %. V tomto opakování je rozdíl rozložitelnosti mezi půdami statisticky signifikantní. Po skončení biodegradačního testu byly z testovaných půd vyjmuty testované materiály a podrobeny analýze fosfolipidových mastných kyselin (analýza...
|
|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
|
|
Využití analýzy fosfolipidových mastných kyselin při studiu biosušení
Stránská, Štěpánka ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je využití analýzy fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) pro stanovení skupin mikroorganismů v průběhu biosušení čistírenských kalů a jejich popis vzhledem k teplotnímu režimu biosušení. Byly sledovány 4 experimentální cykly A, B, C, D, přičemž cykly A, B a C, D se vzájemně lišily čistírenským kalem odebíraným ze dvou čistíren odpadních vod. Každý cyklus A, B, C, D probíhal ve 2 reaktorech s různými režimy provzdušňování pro porovnání mezofilního (max. teploty ±50 řC) a termofilního (max. teploty ±70 řC) režimu biosušení. Pro stanovení mikrobiálních skupin byla použita analýza fosfolipidových mastných kyselin (PLFA). Koncentrace jednotlivých PLFA byly podrobeny analýze hlavních komponent (PCA). Celková koncentrace PLFA odpovídající celkové mikrobiální biomase klesala v průběhu obou teplotních režimů cyklů B, C a D, oproti tomu ke konci obou teplotních režimů cyklu A byl zaznamenán nárůst celkové koncentrace PLFA. Výsledné celkové koncentrace PLFA dosahovaly statisticky vyšších hodnot na konci mezofilních režimů cyklů B, C a D. Vývoj poměru hub a bakterií ukázal, že houby se více uplatňovaly s postupem obou teplotních režimů cyklů A, B a termofilního režimu cyklu C. Na základě vývoje koncentrací PLFA charakteristických pro aktinobakterie bylo patrné, že nedošlo k nárůstu...
|
|
|
Využití mikrobiálních komunit jako markeru podmínek v podzemních biotopech
Burkartová, Kateřina ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
V současné době exponenciálně přibývá množství dat získaných barcodingem 16S rDNA bakterií a archeí v různých přirozených prostředích. Proto nabývá na důležitosti rozvoj metod, umožňujících z těchto dat získat smysluplné informace. V této práci byly pomocí sekvenace 16S rDNA analyzovány mikrobiální komunity ze vzorků vody, kalu a vrtného prachu ze tří geologicky dobře prozkoumaných sedimentárních akviferů v Českém masívu. Cílem bylo zjistit, jak je možné využít různé analýzy při interpretaci procesů v podzemní vodě. Mikrobiální komunity z akviferů s různými podmínkami byly charakterizovány třemi metodami: taxonomickým a metabolickým popisem nejhojnějších mikroorganismů v komunitě, ordinačními metodami zobrazujícími variabilitu metabolických skupin a taxonomických jednotek a metodou UniFrac, která ukazuje míru fylogenetické disimilarity mezi komunitami. Z výsledků těchto analýz vyplývá, že na jednotlivých lokalitách odpovídá posun ve složení mikrobiálních komunit vlivu různých složek v prostředí. Pomocí nepřímé ordinační analýzy zobrazující variabilitu metabolických skupin bylo zjištěno, že vzorky z kalu mají lepší výpovědní hodnotu o tom, jaké donory elektronů jsou mikrobiální komunitou využívány, než vzorky vody. Nepřímá ordinační analýza je pro mikrobiální komunity nepoužitelná, pokud jsou vzorky...
|
host ::
RSS.