|
Vývoj a faktory bankovního zprostředkování v Rusku
Sokolov, Nikifor
V rámci této práce byl popsán vývoj a zhodnoceny faktory bankovního zprostředkování v Ruské Federaci, a to s připomenutím teoretických východisek. Práce je zaměřena na zkoumání časového úseku od 2004 do 2018. Veškerá použitá data za sledované období mají čtvrtletní frekvenci. Pomocí korelační analýzy byla zkoumána závislost mezi bankovním zprostředkováním, které bylo měřené vývojem vkladů a úvěrů domácností a firem, a zvolenými ukazateli (odvětvové a makroekonomické). V diskuzi byly výsledky statistické analýzy mimo jiné porovnány s výsledky podobných studií jiných autorů.
|
|
Srovnání ekonomického vývoje jednotlivých zemí V4 od roku 2000
Jansa, Michal ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Šumpíková, Markéta (oponent)
Cílem práce je srovnání ekonomického vývoje zemí Visegrádské čtyřky (V4) mezi lety 2000 až 2016 prostřednictvím makroekonomického ukazatele HDP. Text je rozdělen na teoretickou a praktickou část. V první části je charakterizováno zkoumané uskupení, ukazatel HDP a metodika Eurostatu, jehož data jsou v druhé části analyzována. Práce zkoumá ekonomický vývoj skupiny zejména skrze hodnoty meziročního přírůstku HDP a HDP na osobu. Makroekonomické souvislosti jsou zpravidla čerpány ze zpráv, dat či publikací národních institucí zemí V4. Syntéza poznatků ukázala, že ačkoli jsou v ekonomickém vývoji zemí V4 krátkodobé rozdíly, z dlouhodobého hlediska se sledované ekonomiky navzájem přibližují.
|
|
Ovlivňuje vládní politika (makro)ekonomický vývoj?
Kořínková, Anežka ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Hába, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi vládní politikou a makroekonomickým vývojem v rozvojových i vyspělých zemích a jejich propojením napříč historií. Práce zkoumá a popisuje jednotlivé politické směry a jejich účinek na ekonomickou (ne)stabilitu. Podrobněji se zaměřuje na měnovou a fiskální politiku, ekonomický růst a finanční krize v kontextu vládní politiky. Důraz je také kladen na další faktory, jako jsou historické události a přírodní zdroje. Část práce je věnována také chování voličů v průběhu volebního cyklu.
|
|
Zhodnocení makroekonomického vývoje a stavu ekonomiky Bulharska
Iliev, Pavel Sashev ; Stará, Dana (vedoucí práce) ; Burian, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na makroekonomický vývoj Bulharské republiky a na
současný stav ekonomiky státu. Teoretická část práce vymezuje hlavní makroekonomické
ukazatele a popisuje nástroje fiskální a monetární politiky státu, funkce Bulharské národní
banky, měnověpolitický režim, daňovou soustavu a historický vývoj ekonomiky
Bulharska.
Současná makroekonomická pozice Bulharska je poměrně stabilní. Meziroční růst
HDP státu v roce 2014 byl 1,6 % a v roce 2015 činil, podle předběžných dat, 3,1 %. HDP
na obyvatele Bulharska se od roku 2000 zvýšil o více než 80 %. V letech 2014 a 2015 byla
zaznamenána deflace. Míra nezaměstnanosti klesá od roku 2014, ale je stále vysoká. Přímé
zahraniční investice rostou mírně, ale jsou orientovány na důležité exportní sektory
ekonomiky. Objemy vývozu a dovozu přesáhly v roce 2014 hodnoty z předkrizového
období. Všechny účty platební bilance Bulharska byly v roce 2014 kladné. Saldo státního
rozpočtu je v posledních 5 letech záporné a v roce 2014 deficit přesáhl 3 % z HDP.
Největšími překážkami makroekonomického rozvoje země jsou pomalé reformy soudního
systému a státní správy.
|
|
Makroekonomický vývoj ČR po vstupu do EU
Janoušek, Vojtěch ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Pošta, Vít (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou makroekonomického vývoje České republiky po vstupu do Evropské unie. Pozornost je věnována vývoji hrubého domácího produktu a jeho struktuře. V práci jsou zmíněna také interpretační omezení HDP a některé alternativní ukazatele. Poslední část je zaměřena na proces reálné konvergence a srovnání se zeměmi EU.
|
|
Makroekonomický vývoj ČR a Slovenska po vstupu do EU
Vargová, Alžbeta ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Dobrylovský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj České a Slovenské republiky po vstupu do Evropské unie a srovnání s vývojem ekonomik Visegrádské čtyřky. Pozornost je věnována především ukazateli HDP. Dále se práce zabývá reálnou konvergencí České a Slovenské republiky k průměru EU-28 a faktory, které mají na konvergenci vliv. Reálná konvergence je ovlivněna faktory, jako jsou produktivita práce, zaměstnanost a nezaměstnanost, ale je zde zmíněn i demografický faktor stárnutí populace a faktor vzdělanosti populace. Práce také analyzuje průběh nominální konvergence v zemích V-4.
|
| |
|
Srovnání ekonomického vývoje jednotlivých zemí Visegradské čtyřky od roku 2000.
Chramostová, Věra ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Rusmichová, Lada (oponent)
Cílem této bakalářské práce je srovnání ekonomického vývoje jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky v letech 2000 až 2015. K tomu jsou využity tři základní makroekonomické ukazatele, a to hrubý domácí produkt, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Práce je rozdělena na dvě části, tedy teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá popisem V4 a popisem jednotlivých makroekonomických ukazatelů, což umožňuje lepší orientaci v praktické části. V té je pak obsažena samotná analýza vývoje jednotlivých států (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska). Analýza je dělena podle daných ukazatelů a následně ještě podle jednotlivých států. Závěr práce obsahuje zhodnocení vývoje zemí, který byl v průběhu práce zjištěn.
|
|
Srovnání ekonomického vývoje jednotlivých zemí Visegradské čtyřky od roku 2000.
Halló, Dóra ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Obergruber, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zachytit vývoj ekonomik členských zemí Visegrádské čtyřky a jejich srovnávání v letech 2000 - 2013. K této analýze jsou používány tři hlavní makroekonomické indikátory: hrubý domácí produkt, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Analytická část je věnovaná definici těchto ukazatelů, popsání jejich metody výpočtů a použití při ekonomické analýze. Praktická část je zaměřena na hlavní cíl této práce, konkrétně na makroekonomickou analýzu vývoje České republiky, Maďarska, Polska a Slovenské republiky. Tato analýza je rozdělená do několika kapitol podle jednotlivých ukazatelů a podkapitol podle jednotlivých zemí. Na závěr práce jsou shrnutý podobnosti a odlišnosti vývoje zemí, které byly získané během zpracování práce.
|
| |