|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
|
|
|
Městská kniha Březnice z let 1454-1630. Edice
Wágnerová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Smolová, Věra (oponent)
Kateřina WÁGNEROVÁ, Městská kniha Březnice z let 1454-1630. Edice, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, diplomová práce, Praha 2013. Předmětem této práce je nejstarší dochovaná březnická městská kniha a její ediční zpřístupnění. Kniha byla psaná v letech 1454-1630. Tuto knihu řadíme mezi pamětní knihy, její zápisy jsou rozličné, ale převážně se jedná o trhové zápisy, donace, obligace, poplatky k městu, svatební smlouvy, testamenty a další. Tato práce kromě edice obsahuje i historii Březnice a její správu, vývoj městských knih, charakteristiku pramene, ediční poznámku, jmenný a věcný rejstřík a obrazovou přílohu.
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Kožlanský manuál 1719 - 1795 (Příspěvek k dějinám městečka v raném novověku)
FANTOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zabývá městským manuálem vzniklým v Kožlanech v 18. století a zároveň se snaží seznámit s historií raně novověkého poddanského městečka a se zdejší městskou správou v této době. Vlastní práce je rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole je nastíněna historie Kožlan se zřetelem k ranému novověku. Následující dvě kapitoly se věnují opisu a originálu kožlanského manuálu. V těchto kapitolách je nejprve porovnán opis manuálu s původní knihou, poté přichází na řadu vnitřní a vnější rozbor této městské knihy, přičemž je proveden paleografický rozbor a rozčlenění zápisů do jednotlivých kategorií. Čtvrtá kapitola se věnuje městské správě, kde jsou zmíněni všichni městští činitelé. Kromě toho obsahuje tato kapitola i podkapitoly věnující se městské kanceláři, přijetí měšťanství a hospodářství. Na závěr jsou shrnuty poznatky. Text doplňují obrazové přílohy v podobě ukázek rukopisů jednotlivých písařů, tabulky a grafy vztahující se k samotnému manuálu či městské správě.
|
|
|
Vývoj fundační agendy pro kostely a farnosti na území města České Budějovice a okolí ve 14. a 15. století
CAKLOVÁ, Martina
Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížit čtenáři způsob financování charity a zajištění církevních institucí na území města České Budějovice v období středověku. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První část práce tvoří popis vývoje církevní správy v Čechách od počátků křesťanství po středověk. Druhá kapitola představuje osobu faráře a popisuje fungování farnosti. Na tuto pasáž navazuje pojednání o patronátním právu. Teoretickou část práce uzavírá kapitola o všeobecném zajištění farností. Praktická část se věnuje vývoji fundační agendy v Českých Budějovicích a zároveň přibližuje strukturu venkovských farností a farní sítě v nejbližším okolí tohoto města. Součástí práce je seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. V přílohách jsou zařazeny tabulky, které obsahují shrnující údaje z donačního rejstříku, hlavního použitého pramene. Dále obsahují tabulky týkající se obsazení jednotlivých farních beneficií faráři a fotografie zmiňovaných kostelů.
|
|
|
Soudnictví a kriminalita v Jindřichově Hradci na počátku 17. století
BINDEROVÁ, Alena
Téma předkládané práce zní Soudnictví a kriminalita v Jindřichově Hradci na počátku 17. století. Úvodní část je věnována představení samotného města, jeho správě a problematice práva a soudnictví. Jádro práce potom vychází z městské knihy, která se dochovala pro druhé desetiletí 17. století. Na jejím základě jsou kvantifikovány a prezentovány příklady obyvatel Jindřichova Hradce v oblasti civilního a trestního práva.
|
host ::
RSS.