|
|
Translation equivalents and function of eventive objects after the verbs "give/make" ("give an answer/make a promise")
Bláhová, Jana ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem událostních předmětů po slovesech give a make a překladovými ekvivalenty této v češtině neexistující konstrukce. Událostní předmět je možno chápat jako doplnění verbonominální vazby (sloveso je nositel kategorie, předmět složkou lexikálně sémantickou). Jednou z funkcí této vazby je možnost snadno modifikovat či kvantifikovat děj (např. she gave a sad smile). Modifikátory (pre- i postmodifikátory) předmětového substantiva v češtině odpovídají převážně příslovečným určením, jejichž postavení a začlenění do struktury věty při překladu může činit obtíže. Metodologicky je práce založena na získání 100 událostních předmětů z textů anglických originálů a jejich překladových ekvivalentů získaných pomocí paralelního korpusu "InterCorp" dostupného v rámci Českého národního korpusu. Důležitou první fází bude stanovení kritérií identifikace událostního předmětu. Po roztřídění a popisu této konstrukce budou vyhodnoceny překladové protějšky, se zvláštním zřetelem k modifikátorům. Výsledkem práce bude popis autentických konstrukcí s událostním předmětem a rejstřík jejich překladových ekvivalentů.
|
|
|
Eventive objects after "have" and "take" - identification and translation correspondences
Křístková, Jana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou anglické verbonominální konstrukce, která se skládá ze sémanticky vyprázdněného slovesa, v případě této práce have a take, a událostního předmětu. Konstrukce tvoří jednu sémantickou jednotku, což dokazuje parafráze, ve které událostní předmět nahradí celou konstrukci beze změny významu. Konstrukce také mění význam slovesa z hlediska vidu, což se odráží v českém překladu, a zároveň umožňuje snadnější modifikaci a kvantifikaci. Druh determinace a přítomnost modifikace má důsledky pro český překlad, hlavně pro vid českého slovesa. Modifikátory jsou většinou do češtiny překládány jako adverbia, popřípadě jako adjektiva modifikující syntaktický předmět v případě překladu verbonominální konstrukcí. Integrace modifikátorů z anglického originálu do české věty často činí v překladu problémy. Práce shrnuje teoretický přehled informací o zmíněné verbonominální konstrukci a dále pracuje se 279 autentickými příklady získaných pomocí online korpusu InterCorp. Příklady jsou analyzovány s ohledem na přítomnost a druh determinace, kvantifikace a modifikace, z čehož jsou na základě českých překladových ekvivalentů vyvozeny závěry, jaké dopady má tato konstrukce pro český překlad.
|
|
|
Francouzská verbo-nominální spojení desémantizovaného slovesa s konkrétním substantivem (prendre un bus, faire une douche) a jejich české ekvivalenty
SEKALOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je najít reprezentativní vzorek verbo-nominálních spojení s konkrétním substantivem a zjistit, v čem jsou jejich syntaktické vlastnosti obdobné vlastnostem verbo-nominálního predikátu (VNP) a v čem se naopak liší. Práce se skládá z nezbytných teoretických poznatků o VNP a z vlastního výzkumu. Teoretické poznatky zahrnují testy pro identifikaci VNP a charakteristiku kategoriálních sloves a predikativních jmen. Rovněž zde vymezujeme hlavní rozdíly mezi verbo-nominálním predikátem s kategoriálním slovesem a ustálenými spojeními. Praktický výzkum verbo-nominálních spojení s konkrétním substantivem byl proveden za pomoci jazykového korpusu FrWac v konfrontaci s transformačními testy, které umožňují identifikaci VNP.
|
|
|
Light verb constructions in Humanistic Czech
Martínek, František ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Kosek, Pavel (oponent) ; Bunčić, Daniel (oponent)
Analytická verbonominální spojení v humanistické češtině Práce ověřuje na rozsáhlém korpusu textů humanistické češtiny předpokládané vlastnosti analytických verbonominálních spojení (AVNS, něm. Funktionsverbgefüge, FVG), tj. spojení významově vyprázdněného (kategoriálního, desémantizovaného) slovesa s abstraktním substantivem, popř. s předložkou a takovým substantivem. Taková spojení vymezuje volně a nechápe je nutně jako jednotku syntaktickou (větný predikát), ale především lexikální, odlišnou jak od volných spojení, tak od frazémů. Zvláštní pozornost věnuje přechodným případům AVNS s neprototypickými vlastnostmi slovesa nebo jména. V jednotlivých kapitolách jsou diskutovány sémantické a syntaktické vlastnosti kategoriálních sloves a slovotvorné vlastnosti jmen vstupujících do AVNS. Jádrem vlastní analýzy jsou předložková spojení, na něž práce aplikuje kritéria vymezení AVNS, ukazuje na nich ustalování významů spojení od prostorových (pohybových) po abstraktní a ověřuje využívání alternativních pojmenovacích možností. Závěrečná kapitola je věnována jazykovým kontaktům včetně jejich lexikalizace a popisuje působení německých a latinských vzorů při utváření repertoáru českých AVNS, ale zároveň prokazuje svébytnost některých pojmenovacích typů v uvedených jazycích.
|
|
|
Translation equivalents and function of eventive objects after the verbs "give/make" ("give an answer/make a promise")
Bláhová, Jana ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem událostních předmětů po slovesech give a make a překladovými ekvivalenty této v češtině neexistující konstrukce. Událostní předmět je možno chápat jako doplnění verbonominální vazby (sloveso je nositel kategorie, předmět složkou lexikálně sémantickou). Jednou z funkcí této vazby je možnost snadno modifikovat či kvantifikovat děj (např. she gave a sad smile). Modifikátory (pre- i postmodifikátory) předmětového substantiva v češtině odpovídají převážně příslovečným určením, jejichž postavení a začlenění do struktury věty při překladu může činit obtíže. Metodologicky je práce založena na získání 100 událostních předmětů z textů anglických originálů a jejich překladových ekvivalentů získaných pomocí paralelního korpusu "InterCorp" dostupného v rámci Českého národního korpusu. Důležitou první fází bude stanovení kritérií identifikace událostního předmětu. Po roztřídění a popisu této konstrukce budou vyhodnoceny překladové protějšky, se zvláštním zřetelem k modifikátorům. Výsledkem práce bude popis autentických konstrukcí s událostním předmětem a rejstřík jejich překladových ekvivalentů.
|
|
|
Eventive objects after "have" and "take" - identification and translation correspondences
Křístková, Jana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou anglické verbonominální konstrukce, která se skládá ze sémanticky vyprázdněného slovesa, v případě této práce have a take, a událostního předmětu. Konstrukce tvoří jednu sémantickou jednotku, což dokazuje parafráze, ve které událostní předmět nahradí celou konstrukci beze změny významu. Konstrukce také mění význam slovesa z hlediska vidu, což se odráží v českém překladu, a zároveň umožňuje snadnější modifikaci a kvantifikaci. Druh determinace a přítomnost modifikace má důsledky pro český překlad, hlavně pro vid českého slovesa. Modifikátory jsou většinou do češtiny překládány jako adverbia, popřípadě jako adjektiva modifikující syntaktický předmět v případě překladu verbonominální konstrukcí. Integrace modifikátorů z anglického originálu do české věty často činí v překladu problémy. Práce shrnuje teoretický přehled informací o zmíněné verbonominální konstrukci a dále pracuje se 279 autentickými příklady získaných pomocí online korpusu InterCorp. Příklady jsou analyzovány s ohledem na přítomnost a druh determinace, kvantifikace a modifikace, z čehož jsou na základě českých překladových ekvivalentů vyvozeny závěry, jaké dopady má tato konstrukce pro český překlad.
|
|
|
Analytické predikáty s dějovými jmény se sufixem "-ement"
KRAMOLIŠOVÁ, Lucie
Hlavním tématem této práce jsou analytické predikáty s dějovými jmény končícími na sufix ement ve francouzštině. Je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V první, teoretické části, se zabýváme popisem analytického predikátu a také zde uvádíme testy pro jeho identifikaci. Další části jsou věnované jednotlivým složkám tohoto predikátu, a to kategoriálnímu slovesu a predikativnímu jménu se zvláštním důrazem na jména dějová, u nichž se zabýváme jejich možnými typologiemi. Jako další se zaměřujeme na samotný sufix ement, jeho vlastnosti a vlastnosti jmen, která jsou tvořena pomocí tohoto sufixu. Poslední téma, kterým se zabýváme, je konkurence sufixu ement se sufixem age. V praktické části práce nejprve popisujeme metody, pomocí kterých jsme získali potřebná data a také používané nástroje. Získaná jména se sufixem ement jsme podle významu rozdělili do několika skupin a následně jsme ověřovali jejich dějový význam. V další části se zaměřujeme na kolokabilitu vybraných jmen se slovesy a v poslední řadě jsme porovnávali sufixy ement a age z několika hledisek.
|
|
|
Verbonominální predikát s kategoriálním slovesem v evropských právních textech
POVOLNÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou verbonominálního predikátu s kategoriálním slovesem v rámci evropských legislativních textů. První, teoretická část, je rozdělena na dvě podkapitoly, z nichž první se týká predikátu a druhá je věnována jazykovým specifikům právních dokumentů. Ve druhé, praktické části, která je stěžejním bodem celé práce, je pak představena detailní analýza vybraných verbonominálních predikátů, které se vyskytují v korpusu legislativních textů Evropské unie. Závěrečným výstupem práce je francouzsko-český slovníček studovaných verbonominálních predikátů.
|
host ::
RSS.