Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě
Zelenda Kupcová, Adéla ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent) ; Müller, Karel (oponent)
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě Adéla Zelenda Kupcová Abstrakt: Disertační práce Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě se zabývá narativní analýzou biografických vyprávění čelných představitelů extremistické scény ve vybraných zemích střední Evropy (bývalé Východní Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko). Vychází z teorie sociálního konstruktivismu a jejím cílem je analyzovat, jakým způsobem a na základě jakých zkušeností vůdčí reprezentanti extremistické scény konstruují svoji narativní identitu, jaké životní události ovlivnily jejich postoje a pohled na svět, jak se prezentují a jak rozumí sobě samým a své životní úloze. Pozornost zaměřuji zejména na osobní mýtus narátorů a na hlavní životní témata, která ve svých vyprávěních označují jako zásadní. Klíčová slova: politický extremismus, narativ, identita, osobní mýtus, hodnoty, kulturní pesimismus
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě
Zelenda Kupcová, Adéla ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent) ; Müller, Karel (oponent)
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě Adéla Zelenda Kupcová Abstrakt: Disertační práce Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě se zabývá narativní analýzou biografických vyprávění čelných představitelů extremistické scény ve vybraných zemích střední Evropy (bývalé Východní Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko). Vychází z teorie sociálního konstruktivismu a jejím cílem je analyzovat, jakým způsobem a na základě jakých zkušeností vůdčí reprezentanti extremistické scény konstruují svoji narativní identitu, jaké životní události ovlivnily jejich postoje a pohled na svět, jak se prezentují a jak rozumí sobě samým a své životní úloze. Pozornost zaměřuji zejména na osobní mýtus narátorů a na hlavní životní témata, která ve svých vyprávěních označují jako zásadní. Klíčová slova: politický extremismus, narativ, identita, osobní mýtus, hodnoty, kulturní pesimismus
Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce
Novák, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce" pojednává o fenoménu apokalyptického filmu jako o funkčním elementu v západní civilizaci od druhé dekády 20. století až po současnost. Zkoumá počátky apokalyptického myšlení, tj. očekávání konce světa, a zdůrazňuje jeho náboženský, filosofický i praktický dopad ve společnosti založené na židovsko-křesťanské tradici. Nastiňuje obavy současné veřejnosti související s vývojem technologií, přelidněním i kulturními střety a shrnuje současné pesimistické vize z humanitní i přírodovědné perspektivy. Dále se zaměřuje na počátky apokalyptických témat v beletrii a posléze filmu, přičemž na základě vzorku 150 nejlépe hodnocených děl předkládá navrženou typologii apokalyptických námětů. Posléze, srovnávajíc zastoupení daných typů v jednotlivých dekádách a paralelních společenských nálad a událostí, se snaží dokázat reflektující charakter apokalyptického filmu. Dále se zabývá jeho sociální funkcí a s pomocí McLuhanovy teorie médií jej zapracovává do konceptu morální paniky. Dospívá k závěru, že apokalyptický film pomáhá vybíjet potenciál příslušných morálních panik, neboť předkládá řešení případných problémů, čímž veřejnost uklidňuje, a prostřednictvím označení deviace a zobrazení základních sdílených hodnot slouží k posílení skupinové...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.