Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.