|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
host ::
RSS.