|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Severské světlo a čtyři švédští kameramani : Julius a Henrik Jaenzonovi, Jörgen Persson a Sven Nykvist
Vaňharová, Adéla ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se na příkladu tvorby čtyř švédských kameramanů zabývá úlohou a zobrazením světla ve skandinávském filmu. Vychází ze skutečnosti, že kameraman je tvůrcem filmového obrazu a spoluautorem filmu a že světlo je jedním z jeho tvůrčích nástrojů. Je založena na předpokladu, že severské světlo je jedinečné a jako takové ovlivňuje vzhled skandinávské krajiny, povahu tamějších obyvatel a jejich přístup ke světlu, který je součástí jejich blízkého vztahu k přírodě. Práce zkoumá, jakým způsobem je tento vztah zobrazen ve skandinávském, konkrétně švédském a dánském filmu. Rozebírá narativní funkci světla, jeho význam při tvorbě atmosféry a vliv na celkovou formální i obsahovou povahu díla. Rozbor zahrnuje díla z období švédského němého filmu, přičemž se mimo jiné věnuje charakteru a využití světla v černobílém filmu, a dále barevné filmy z období mezi lety 1950 až 1990. Analyzuje způsob zobrazení světla přírodního i umělého, v exteriérech i interiérech a jeho vliv na barevný koncept filmu. V této souvislosti zmiňuje tradici významu světla ve skandinávské kultuře a v umění, konkrétně v malířství.
|
|
| |
host ::
RSS.