|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
|
Inventarizace výskytu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd (revír Baraní)
Kaděrka, Josef
Tato bakalářská práce je zaměřena na inventarizaci jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd. Inventarizace probíhala v biskupských lesích Ostravsko – Opavské diecéze v k.ú. obce Bílá. Rozloha inventarizované oblasti je 191,58 hektarů. Celkem bylo zinventarizováno 60 porostů ve třech odděleních. V každém porostu byly zvoleny zkusné plochy. Na jednotlivých plochách byli spočítáni a změřeni jak jedinci jeřábu ptačího, tak i mateřský porost. Na třech vybraných stanovištích se u jeřábu ptačího kromě výšky změřil též průměr kořenového krčku, byl stanoven počet poškození zvěří a v laboratoři byl určen jejich věk. Získaná data byla analyzována v Excelu. Průměrný počet jedinců jeřábu ptačího na hektar je 2854 kusů. U výškové struktury je nejvíce jedinců v rozmezí do 20 centimetrů a od 21 do 50 centimetrů. U většiny porostů zastoupení smrku přesahovalo 50 %. Průměrné stáří náletu jeřábu je 5,5 let a každý jedinec byl v průměru 4,5x poškozen zvěří.
|
|
|
Jeřáb ptačí jako krajinotvorný prvek v NPR Praděd (CHKO Jeseníky)
Remešová, Miroslava
Diplomová práce se zabývá studiem populace jeřábu ptačího ve vybrané části NPR Praděd, v revírech Karlov a Malá Morávka. Výzkum byl proveden na ploše 665 ha v rozmezí nadmořských výšek 950–1463,7 m. Byla popsána struktura populace dospělých jedinců jeřábu ptačího (přítomnost generativních orgánů, tloušťková a výšková struktura) a zhodnocena denzita jeho zmlazení, s důrazem na kvantifikaci poškození okusem zvěře. Z výsledků vyplývá, že se v území nachází dostatečné množství jedinců schopných generativní reprodukce i dostatečné množství semenáčků, které však vlivem okusu zvěře neodrůstají. Byl navržen management populace jeřábu ptačího, který cílí na maximální využití vysokého potenciálu přirozeného zmlazení. Práce se rovněž věnuje zhodnocení krajinného rázu území a jeřáb ptačí je v návrhu krajinářských úprav, v prostorech kolem Ovčárny, využit jako „krajinotvorný prvek“.
|
|
|
Rozsah, postavení a odrůstání jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) v Krkonošském národním parku
Koulová, Ladislava
Práce byla zpracována na území Krkonošského národního parku. Hlavním cílem bylo zjistit rozsah a odrůstání jeřábu ptačího ve všech etážích pro celý NP. Měření bylo prováděno na vybraném území Horní Maršov, kde bylo navštíveno několik desítek porostů a JR byl změřen a zaevidován. Hodnotilo se poškození zvěří, výška, tloušťka, postavení v porostu, zastoupení a vliv hospodaření na výskyt na jeřábu. Současně byla provedena podrobná analýza výstupu jeřábu v porostech resp. etážích KRNAPu a zájmového LHC. Jeřáb se především vyskytuje v prosvětlených porostech, v kotlících a na místech, kde není vysoký nátlak buřeně. V odrůstání na kyselých a bohatých stanovištích nebyl zjištěn žádný prokazatelný rozdíl. Ve tmavých SM kulturách a BK porostech se obnova JR nevyskytuje. V první etáži jsou jeřáby pod SM porosty v kombinaci s BR a nálety SM, na některých stanovištích se objevuje i BK. V těchto fázích je jeřáb silně atakován zvěří, která snižuje přírůst i vitalitu. Ve výši 3m už je JR pro zvěř odrostlý, dostává se do druhé etáže. Ve třetí etáži jsou již dospělý jedinci. Analýza lesní hospodářské evidence ukázala, že zastoupení jeřábu je vyšší než uvádí dostupná literatura. To může být způsobeno účelovým managementem i nahodilými těžbami. Výsledky podrobného šetření nadále naznačily, že jeřáb jako průkopnická dřevina je v rámci velkého vývojového cyklu střídán smrkem a bukem.
|
|
|
Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce
Hromadová, Hana
Bakalářská práce na téma Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce byla vypracována v letech 2015-2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendlovy univerzity v Brně. Cílem práce bylo charakterizovat antioxidační látky a jejich účinky na lidské zdraví. Dále popsat složky s antioxidačním účinkem v plodech vybraných druhů drobného ovoce. Na základě laboratorních pokusů experimentálně ověřit antioxidační kapacitu vybraných druhů drobného ovoce. Bylo sledováno celkem 13 odrůd zahrnující 4 druhy, dřín obecný, jeřáb ptačí, rakytník řešetlákový a zimolez kamčatský. Pro vyhodnocení antioxidační kapacity byly vybrány metody FRAP a DPPH.
|
|
|
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
|
Odrůstání a mortalita přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese
Červený, Jan ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit stav přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese, na základě dat získaných na trvalých výzkumných plochách (50x50m) na kterých probíhá sběr dat od roku 2006 v oblasti Trojmezné, kde porosty odumřely po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě v roce 2008. Na těchto plochách byly vytyčeny čtverečky o velikosti 5x5m a ty byly rozděleny na buňky 0,5x0,5m a v těchto ploškách je zaznamenán každý jedinec, jeho přírůst, zdravotní stav a mikrostanoviště. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že dřevinné zastoupení se neliší od dřevinného zastoupení horního stromového patra, zastoupení smrku je 97% a jeřábu 3%. Jedinci se uchytili na ploše před disturbancí, nejmladší jedinci na ploše vyklíčili v roce 2006. Vyšší jedinci dosahují vyšších přírůstů, než jedinci menší, to znamená, že heterogenita výškové struktury se zvyšuje. Analýzou mortality jednotlivých čtverců (50x50m) bylo zjištěno, že po disturbanci na plochách nevznikly nová místa bez dřevin. Nebyla prokázána závislost mortality jedinců na jejich četnosti v buňce (0,5x0,5m). Z toho plyne, že úmrtnost jedinců na vnitrodruhové konkurenci dosud výrazně nezávisela, ač početnost přesahovala 17 jedinců na buňku. Osm let po disturbanci je mortalita velmi nízká. Nejvyšší zmlazení odrůstá až 20 cm ročně.
|
|
|
Přeměna porostů náhradních dřevin jeřábu ptačího na ekologicky výhodnější dřevinou skladbu
Holata, Filip
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit růst rozdílně starých podsadeb bukem lesním, jedlí bělokorou a smrkem ztepilým na kalamitních holinách obnovených jeřábem ptačím a stanovit optimální postupy těchto rekonstrukcí. Bylo zhodnoceno celkem 19 lokalit a výsledky měření podsadeb pod jeřábem ptačím byly mezi sebou srovnány. Bylo zjištěno, že bukové lokality odrůstají nejrychleji při zakmenění PND 0 - 2. Při zakmenění PND 3 - 5 jsou růstové parametry stále vhodné, ale od zakmenění 6 je odrůstání kultury nejméně příznivé. Smrkové lokality rovněž odrůstají nejlépe na lokalitách se zakmeněním PND 0 - 2. Vyšší zakmenění PND smrkové kultury v odrůstání výrazně omezuje. Rozdílnost zakmenění PND nemá žádný vliv na ztráty cílových dřevin. Jedlové plochy byly změřeny a vyhodnoceny, ale nemohly být mezi sebou statisticky vyhodnoceny z důvodu nízkého počtu sledovaných lokalit.
|
host ::
RSS.