|
|
Molekulární aspekty kvality oocytů a embryí
Chyská, Anna ; Vaškovičová, Michaela (vedoucí práce) ; Jansová, Denisa (oponent)
V České republice se podle statistik s neplodností setkává až 20 % párů a toto procento stále stoupá. Jednou z možností léčby neplodnosti je podstoupení některé z metod asistované reprodukce. Mezi nejčastější používané metody patří tzv. mimotělní oplodnění (in vitro fertilizace, IVF). Za účelem zvýšení pravděpodobnosti úspěšného oplodnění je preferováno disponovat kvalitním oocytem se specifickými vlastnostmi. Takový oocyt je pak předpokladem pro kvalitní embryo, správný průběh těhotenství a správný vývoj plodu. Meiózu, která je klíčovým krokem při tvorbě oocytů, regulují složité signální dráhy. Pokud jsou tyto dráhy nefunkční, snižuje se šance oocytu vyvinout se v kompetentní embryo. Například chyby v segregaci během meiózy vedou k aneuploidii, která je hlavní příčinou potratů a vrozených vad. Pochopení signálních drah může pomoci určit původ chyb, které mají za následek vznik aneuploidií, a tím přispět ke zlepšení reprodukčního zdraví žen. Klíčová slova: aneuploidie, dělící vřeténko, in vitro fertilizace, kontrolní bod sestavení dělícího vřeténka, kvalita oocytů, segregace chromozomů
|
|
|
Česko jako cílová země přeshraniční reprodukční péče
Volejníková, Adéla ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Fait, Tomáš (oponent)
Česko jako cílová země přeshraniční reprodukční péče Abstrakt Od 70. let 20. století dochází v ekonomicky vyspělých zemích ke změně reprodukčního chování obyvatelstva, kdy jedním z hlavních trendů je odklad plodnosti do vyššího věku. Ten je však spojován se zvyšujícím se rizikem neplodnosti, neboť s rostoucím věkem ženy klesá šance přirozeného početí. V této souvislosti tak narůstá zájem o léčbu neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce (ART), které jsou však v mnoha zemích regulovány a upravovány právními předpisy. Důsledkem je poskytování tzv. přeshraniční reprodukční péče, kdy neplodné páry, především z legislativních důvodů, podstupují asistovanou reprodukci v zahraničí. Jelikož se jedná o relativně novodobý a neprozkoumaný fenomén, cílem předkládané práce je zmapování hlavních trendů poskytování přeshraniční reprodukční péče, a to z pohledu Česka jako cílové země. Využita jsou individuální anonymizovaná data o všech zahájených cyklech asistované reprodukce na území Česka v letech 2016-2019. Ukázalo se, že trendy asistované reprodukce jsou v Česku výrazně ovlivněny poskytováním přeshraniční reprodukční péče, neboť reprodukční turistky se ve zkoumaných letech na využívání ART podílely z téměř 40 %. Oproti tuzemkám podstupovaly asistovanou reprodukci ve výrazně vyšším věku a využívaly jiné metody ART...
|
|
|
Hyperkoagulační stavy u žen po in vitro fertilizaci
HODINOVÁ, Lenka
Tato práce je zaměřena na hyperkoagulační stavy u žen po asistované reprodukci. Graviditu můžeme definovat jako získaný hyperkoagulační stav. V těhotenství nastávají změny, které mohou vést ke vzniku tromboembolismu. Výskyt dalšího vrozeného či získaného hyperkoagulačního stavu toto riziko ještě zvyšuje. Cílem práce je popsat rozdíly mezi dvěma skupinami těhotných žen, a to spontánně gravidních a gravidních po in vitro fertilizaci. V první části práce jsou porovnány rozdíly ve výskytu hyperkoagulačních stavů. Druhá část práce je zaměřena na vliv způsobu početí a dalších sledovaných faktorů na výsledek gravidity. Pro analýzu byla získána data žen navštěvující Ambulance klinické hematologie, doplněna záznamy výsledků gravidity z oddělení Neonatologie Nemocnice České Budějovice, a. s.
|
|
|
Asistovaná reprodukce v Česku: sociodemografické souvislosti vybraných léčebných metod
Waldaufová, Eva ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Fait, Tomáš (oponent)
Asistovaná reprodukce v Česku: sociodemografické souvislosti vybraných léčebných metod Abstrakt V kontextu reprodukčního stárnutí rodiček, které je jedním ze zásadních trendů pozorovaných od 90. let 20. století v Česku, narůstá zájem o využití metod asistované reprodukce (ART). To s sebou přináší řadu aspektů, kterým může být na poli demografie věnována pozornost. Rodičky, které podstupují léčbu neplodnosti metodami ART, se od rodiček bez ART strukturálně odlišují a mají horší porodní výsledky. Cílem práce je zmapovat využití metod ART v Česku a odhalit odlišnosti/podobnosti rodiček dle způsobu početí v Česku nejen podle toho, jestli podstoupily ART, ale také dle vybraných metod ART (in vitro fertilizace, kryoembryotransfer, příjem darovaných oocytů). Podrobněji je pozornost věnována zejména třem vybraným porodním výsledkům podle způsobu početí, a to porodům dítěte s nízkou porodní hmotností, předčasným porodům a porodům císařským řezem. Analýza je prováděna na souboru individualizovaných anonymizovaných dat o rodičkách v Česku v období 2013-2018. Ukázalo se, že rodičky se dle způsobu početí strukturálně liší ze sociodemografického a zdravotního hlediska a odlišují se i jejich vybrané porodní výsledky. Metodou binární logistické regrese je identifikováno vyšší riziko porodu dítěte s nízkou porodní hmotností...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
| |
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
Studium polymorfismů luteinizačního hormonu a jeho receptoru ve vztahu k rozvoji ovariálního hyperstimulačního syndromu
Chrudimská, Jana ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) je iatrogenní komplikací asistované reprodukce (ART), která může ohrozit život pacientky. Je způsobený zvýšenou citlivostí ovariálních receptorů na exogenní gonadotropiny při kontrolované ovariální hyperstimulaci (COH), která je nezbytná pro uvolnění více než jednoho oocytu. Léčba tohoto syndromu je symptomatická, proto je důraz kladen hlavně na prevenci. Cílem současné reprodukční genetiky je najít rizikové markery, pomocí nichž by bylo možné odhadnout citlivost hormonálního receptoru pro luteinizační hormon (LH-R) a receptoru pro folikuly stimulující hormon (FSH-R) ještě před započetím léčby. Individualizací COH by se snížilo riziko nejen OHSS, ale i riziko ukončení COH z důvodu příliš slabé odezvy ovárií. Prozatím jsou ve vztahu k zvýšenému riziku rozvoje OHSS a jeho závažnosti studovány pouze genotypy FSH-R. Cílem dalších studií bude zjistit možný vliv genotypu LH-R a luteinizačního hormonu (LH) na výslednou ovariální odpověď při COH a dalších typech hormonální léčby. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o možné spojitosti polymorfismů LH a LH-R s OHSS v návaznosti na výsledky získané o FSH-R.
|
host ::
RSS.