|
|
Odstraňování různých druhů fytoplanktonu flotací rozpuštěným vzduchem
Sukopová, Martina ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V práci byla hodnocena účinnost flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) při odstraňování různých druhů fytoplanktonu. Jako naprostou nezbytnou se v procesu úpravy vody ukázala aglomerační fáze, neboli koagulace a flokulace. Ta neutralizuje částice, aby se na ně mohly navázat bubliny vzduchu. Účinnost procesu však závisí na více proměnných: druhu použitého koagulantu, dávce, pH koagulace, délce a intenzitě flokulace, recirkulačním poměru i použití polymeru při koagulaci. Jistý vliv na odstranění fytoplanktonu má i distribuce velikosti odstraňovaných částic a obsah organických látek v surové vodě. Flotace rozpuštěným vzduchem je v současnosti nejvhodnější metodou k odstranění fytoplanktonu, dokáže odstranit 93-98 % sinic, a dokonce 99-99,9 % řas. Z ekonomických důvodů byly srovnány i účinnosti flotace se sedimentací, kterou flotace v procesu úpravy vody nahrazuje.
|
|
|
Studium sezónních změn jakosti vody ve vírské nádrži
Navrátilová, Martina ; Dolejš, Petr (oponent) ; Chocholáčová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením vybraných ukazatelů jakosti vody ve vodárenské nádrži Vír (teplota, pH, barva, zákal, fluorescence fykocyaninu, koncentrace chlorofylu-a, feopigmentů, microcystinu-LR, orthofosforečnanů, dusičnanů, atd.). Vzorky byly odebírány v odběrových profilech 10, 30 a 50 metrů od absolutní hladiny a v sezóně od května do října byl měřen vertikální profil pomocí sondy YSI 6600 přímo v nádrži.
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
| |
|
|
Vliv mikroplastů na vodní organismy - přehledová studie
BÁRTOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat přehledovou studii shrnující poznatky o vlivu mikroplastů na vodní organismy. V posledních letech se začaly pozorovat negativní účinky mikroplastů na vodní organismy. V této práci jsou objasněny cesty vstupů mikroplastů do vodního recipientu a jejich výskyt ve vodních ekosystémech. Také byly v této práci popsány efekty mikroplastů na vodní organismy, a to jak obratlovce, tak i bezobratlé a fytoplankton. K vypracování práce byly použity domácí i zahraniční vědecké studie vyhledané v databázích odborných textů. K úplnému pochopení vlivu mikroplastů a vyvození jasných závěrů je ale potřeba ještě velké množství studií. Aby se ze studií mohly vyvodit obecné závěry, je třeba standardizovat metody odběrů vzorků vody i metody testování vlivů na organismy.
|
|
|
Floristicko-ekologická studie sinic a řas v různých typech stojatých vod na severním Plzeňsku
ČECHUROVÁ, Markéta
Na 10 různých vodních plochách v okrese Plzeň-sever probíhal v roce 2020 algologický výzkum. Jednalo se především o stojaté vodní plochy s post-těžebním charakterem nebo o plochy vytvořené člověkem. V těchto oblastech byl sbírán fytoplankton a byly měřeny environmentální parametry (pH, vodivost, průhlednost, teplota, obsah živin). Nalezené sinice a řasy byly určovány do nejnižší možné taxonomické jednotky. Byly studovány vztahy mezi prostředím a druhovým složením. Celkem bylo nalezeno 77 druhů fytoplanktonu.
|
|
|
Sezónní dynamika bičíkatých řas v různých typech rybníků
STAŘÍKOVÁ, Ester
Tato bakalářská práce sledovala sezónní dynamiku zejména bičíkatých řas během vegetační sezóny 2020 v 10 typech rybníků v okolí Toužimi a Brtě. Odběry proběhly během jara, léta podzimu a zimy. Krom planktonu a metafytonu byla odebrána voda na chemickou analýzu a byly naměřeny pH, konduktivita, průhlednost a teplota. Ze složení společenstva byly vypočítány saprobní a diverzitní indexy. Získaná environmentální data byla statisticky zpracována.
|
|
|
Fotosyntetická aktivita fytoplanktonu eutrofních vod
TESAŘOVÁ, Blanka
U přirozených populací sinic a sinicových kmenů z kultur byla sledována fotosyntéza. Ve vzorcích přirozeného rybničního fytoplanktonu převládaly druhy rodu Microcystis a drobné {$\mu$}-cyanobakterie. Z kultur byly pro experimenty vybrány různé kmeny Anabaena mendotae a Anabaena lemmermannii. Fotosyntéza byla měřena jako rychlost produkce kyslíku s využitím zařízení Illuminova (Sweden AB) umožňující řídit světelný režim v experimentu. Během měření jsou kontinuálně zaznamenávána data o koncentraci kyslíku, teplotě a intenzitě světla a následně odeslána do počítače. Výsledky byly vyhodnoceny jako závislost fotosyntetické aktivity na intenzitě ozáření (P-I křivky). Celkem bylo uskutečněno 13 experimentů. U přirozených populací, stejně jako u kultivovaných kmenů sinic byla zjištěna vysoká fotosyntetická účinnost při nízkých ozářenostech. V některých případech u přirozených populací sinic, které vytvářejí vodní květ, jako jsou druhy rodu Microcystis, výsledky ukázaly také vysokou fotosyntézu i při silných intenzitách světla. Je zřejmé, že tyto sinice jsou schopné zabránit poškození fotosyntetického aparátu i v situacích, kdy hrozí fotooxidace (fotoinhibice). Tyto závěry ukazují na možný mechanismus, který umožňuje sinicím zvítězit v kompetici nad chlorokokálními řasami v mělkých eutrofních vodních nádržích.
|
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
|
|
Phaeocystis - klíčový producent dimetylsulfidpropionátu (DMSP); ekologická a fyziologická role DMSP
Füllsacková, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Dimethylsulfidpropionát (DMSP) je významná sloučenina s různými ekologickými a fyziologickými funkcemi. DMSP je prekurzorem pro dimethylsulfid (DMS), který vzniká při rozkladu DMSP DMSP-lyázou. Producenti DMSP jsou vodní i terestrické organismy od cévnatých rostlin až po fytoplankton. V organismech má DMSP funkci jako osmolit, kryoprotektant, antioxidant a jako obrana před predátory. DMSP a DMS se účastní cyklu síry a uhlíku, podílí se na vzniku kondenzačních jader, zvyšování mračného albeda a hypoteticky i na ovlivňování klimatu. DMSP je produkován především fytoplanktonem, jelikož tato skupina je velmi obsáhlá a bylo provedeno velké množství výzkumů v této oblasti, soustředím se na haptofytní rod Phaeocystis. Phaeocystis je globálně rozšířený rod se složitým životním cyklem, je popsáno a taxonomicky uznáváno 10 druhů. Zástupci rodu Phaeocystis tvoří dvě rozdílné životní formy - volně žijícího bičíkovce a slizové kolonie. Z 10 popsaných druhů pouze tři tvoří slizové kolonie (P. pouchetii, P. antarctica, P. globosa). V intercelulárním prostoru této řasy dochází k produkci DMSP. DMSP je uvolňováno do prostředí převážně ve formě DMS při růstu, predaci nebo po odumření buněk. Tato produkce je ovlivňována různými faktory, jako UV zářením, virovou infekcí buněk nebo nedostatkem železa v prostředí.
|
host ::
RSS.