|
|
Fossil clown beetles (Coleoptera: Histeridae): early evolution of "beetle tanks"
Simon Pražák, Jan ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mršníci (Histeridae) představují bohatou skupinu brouků (>4500 popsaných druhů) s celosvětovým rozšířením (vyjma Antarktidy) a s výjimečně bohatou škálou obývaných habitatů. Specializace na konkrétní prostředí, jako např. podkorní štěrbiny, trus a mršiny, chodbičky podkorního hmyzu, jeskyně, písečné pouště, pláže, nory hlodavců a hnízda mravenců, vedla ke vzniku pozoruhodných morfologických adaptací či dokonce k radikálním změnám tvaru celého těla. Pro porozumnění evoluční historie této výjimečné skupiny brouků je zásadní jejich fosilní záznam. V této studii jsem zkoumal osm nepopsaných druhů fosilních mršníků ze středně křídového Barmského a Hkamtijského jantaru. Vytvořil jsem morfologické popisy a diskutuji zde možné taxonomické zařazení na základě morfologických znaků. Kromě toho jsem testoval fylogenetickou pozici všech křídových rodů mršníků pomocí metody maximální parsimonie s omezenou topologií na základě matice s 69 morfologickými znaky. Mezi studovanými druhy jsou poprvé zaznamenaní zástupci tribů Abraeini a Paromalini z období křídy. Diskutuji možné evoluční závěry odvoditelné z těchto nových ale i jiných, dřívě popsaných, fosilií. Život pod kůrou byl mezi křídovými mršníky pravděpodobně běžný a nyní je známý již u tří nezávislých linií v tomto období. Je rovněž zřejmé, že mršníci se v...
|
|
| |
|
|
Vybrané lokality hlavního města Praha pro výuku biologie a geoologie
Cibíková, Markéta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na nejdůležitější pražské lokality, které jsou vhodné pro biologickou a geologickou exkurzi. Praktická výuka biologie a geologie je velice důležitá. Je žádoucí, aby žáci pochopili procesy z dávné geologické historie, viděli na vlastní oči zachované fosílie a věděli, jak vypadají rostliny a živočichové, kteří jsou nedílnou součástí výuky biologie. V tomto směru je teoretická výuka ve školních lavicích nedostačující. Práce zahrnuje biologické a geologické charakteristiky vybraných lokalit zaměřené na jejich geologický vznik, horniny, fosílie, rostliny a živočichy, kteří se zde nachází. Pro každou exkurzi je navržena trasa cesty. Součástí práce jsou odkazy na vypracované pracovní listy, které byly zhotovené metodickým portálem RVP. V závěru práce je krátké představení výuky biologie a geologie v jiných zemích a jejich přístup k exkurzím. Bakalářská práce byla navržena tak, aby usnadnila učitelům biologie a geologie přípravu jejich vlastní exkurze.
|
|
|
Evolution of histeroid beetles (Coleoptera: Histeroidea): phylogenetics, fossil record and life histories
Simon Pražák, Jan ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Lackner, Tomáš (oponent)
Mršníkovití brouci (Coleoptera: Staphyliniformia: Histeroidea) představují důležitou linii brouků, která je známá pro svou morfologickou rozmanitost a široké spektrum obývaných stanovišť. V této práci shrnuji dostupné informace ohledně fylogenetické pozice této skupiny brouků a o jejich biologii a ekologii. Zvláště se zabývám současnými představami o evoluční historii všech čtyř čeledí spadajících do Histeroidea (Histeridae, Cretohisteridae, Synteliidae a Sphaeritidae) a o fylogenetických vztazích uvnitř čeledi Histeridae. Shrnuji také dostupné poznatky o diverzitě těchto brouků ve fosilním záznamu a uvádím seznam všech doposud popsaných fosilních druhů. Mršníkovití brouci prošli četnými změnami stanovištních specializací, což často způsobilo zjevné změny v jejich morfologii a chování. V některých případech změna habitatu zřejmě vedla ke zvýšení rychlosti diverzifikace dané linie. V této práci se snažím propojit dostupná fylogenetická, paleontologická a ekologická data s cílem poskytnout shrnutí evoluční historie skupiny Histeroidea.
|
|
|
Rekonstrukce kosterního materiálu virtuálními metodami a její přínos v paleoantropologii
Veselá, Barbora ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Kotěrová, Anežka (oponent)
- ČJ Virtuální antropologie je multidisciplinární přístup ke zkoumání fosilního a kosterního materiálu kombinující znalosti z mnoha vědních oborů jako je biologie, matematika, anatomie či výpočetní technika. Fosilní materiál je často nekompletní, fragmentární a náchylný k poničení a virtuální metody přináší mnoho výhod oproti tradičnímu přístupu rekonstrukce kosterního materiálu. Zejména se jedná o lepší zachování původního fosilního a kosterního materiálu, který je už tak křehký, a lepší zachování objektivity při rekonstrukci. Virtuální metody umožnily velký pokrok ve výzkumu lidské evoluce a poznání minulosti.
|
|
|
Nové analytické techniky studia jantaru a jeho fosilií
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Jantar je amorfní organická látka vzniklá fosilizací rostlinné pryskyřice především mezozoických a kenozoických stromů rostoucích na zamokřených stanovištích. Dříve byl využíván zejména ve šperkařství, avšak s rozvojem paleobiologie našel uplatnění taktéž na poli vědy, a to díky svým jedinečným schopnostem konzervovat nejrůznější organizmy v jejich trojrozměrné podobě a neobvyklé zachovalosti jednotlivých struktur. Díky tomu má zvláštní postavení v oblasti výzkumu fosílií. Typickými inkluzemi nalézanými ve fosilních pryskyřicích jsou různé skupiny hmyzu a klepítkatců. Spektrum těchto fosilních organismů je však mnohem širší - od jednobuněčných až po obratlovce. Pro účelný výzkum fosilního materiálu jsou nutné přesné analytické techniky, jejichž vývoj se v posledních letech zásadně posunul kupředu. Práce shrnuje přehled vybraných technik i inkluzí, které byly popsány v několika minulých letech z různých světových nalezišť jantaru (jejichž stručný přehled je také uveden). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vybrané lokality hlavního města Praha pro výuku biologie a geoologie
Cibíková, Markéta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na nejdůležitější pražské lokality, které jsou vhodné pro biologickou a geologickou exkurzi. Praktická výuka biologie a geologie je velice důležitá. Je žádoucí, aby žáci pochopili procesy z dávné geologické historie, viděli na vlastní oči zachované fosílie a věděli, jak vypadají rostliny a živočichové, kteří jsou nedílnou součástí výuky biologie. V tomto směru je teoretická výuka ve školních lavicích nedostačující. Práce zahrnuje biologické a geologické charakteristiky vybraných lokalit zaměřené na jejich geologický vznik, horniny, fosílie, rostliny a živočichy, kteří se zde nachází. Pro každou exkurzi je navržena trasa cesty. Součástí práce jsou odkazy na vypracované pracovní listy, které byly zhotovené metodickým portálem RVP. V závěru práce je krátké představení výuky biologie a geologie v jiných zemích a jejich přístup k exkurzím. Bakalářská práce byla navržena tak, aby usnadnila učitelům biologie a geologie přípravu jejich vlastní exkurze.
|
|
|
Diverzita štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones) Evropy
Kotrbová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Christophoryová, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat diverzitu štírků (Pseudoscorpiones) v Evropě. Evropa je v rámci řádu štírci nejlépe prozkoumaným kontinentem na světě. To je dáno dlouhodobou tradicí ve výzkumu štírků. Zaznamenáno bylo do roku 2011 v Evropě 755 druhů, kteří se řadí do 14 čeledí. Druhově nejpočetnější je čeleď Neobisiidae (12 rodů, 401 druhů), následují čeledi Chthoniidae (5 rodů, 214 druhů), Chernetidae (8 rodů, 49 druhů), Cheliferidae (9 rodů, 37 druhů), Syarinidae (5 rodů, 13 druhů), Olpiidae (3 rody, 10 druhů), Larcidae (1 rod, 6 druhů), Garypinidae (3 rody, 5 druhů), Atemnidae (2 rody, 5 druhů), Withiidae (1 rod, 4 druhy), Geogarypidae (1 rod, 3 druhy), Cheiridiidae (2 rody, 3 druhy), Garypidae (1 rod, 3 druhy) a Bochicidae (2 rody, 2 druhy). Čeledi Neobisiidae, Chthoniidae, Cheliferidae, Cheiridiidae a Chernetidae se vyskytují téměř po celé Evropě, zbylé čeledi jsou zaznamenány převážně z jižních oblastí Evropy. Rozšíření štírků je ovlivněno mnoha faktory, ať už abiotickými (teplota, vlhkost, nadmořská výška a geologický podklad) nebo biotickými (forézie a vliv člověka). Detailně vliv jednotlivých faktorů bohužel není možné zhodnotit k omezenému počtu studií, které by tuto problematiku analyzovaly.
|
|
|
Nové poznatky fylogenie koně
Kardošová, Kristína ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá fylogenetickým vývojem koně od jeho vzniku až po současnost. Popisuje fosilie koní, procesy jejich vzniku a zachování. Představuje nejznámější paleontologické lokality, kde byly nalezeny fosilní kosti nebo fragmenty. Vysvětluje metody jejich zkoumání, jako je určování věku radiokarbonovým datováním nebo elektronovou spinovou rezonancí a analýzou starobylé DNA. Čeleď koňovitých je taxonomicky klasifikována podle jejich vývojové řady. Vztahy mezi taxony jsou znázorněny i v diagramech -- fylogenetické stromy nebo kladogramy, které jsou sestaveny podle morfologických a molekulárních údajů. Zmiňuje také řád lichopytníků, jejich vývoj, radiaci i nové taxonomické členění. Hlavní část práce se věnuje fylogenii equidae. Popisuje morfologické změny v důsledku adaptačních specializací, které zahrnují hlavně končetiny (prodloužení jejich částí a redukce prstů), chrup (zvyšování korunek, molarizace premolárů, postupné pokrytí cementem) a lebku (prodloužení a zvětšování mozku). Jsou popsány jednotlivé rody a několik významných druhů od rodu Hyracotherium po Equus, jejich morfologie a způsob života. Předchozí studie fosilních koní, metodami srovnávací anatomie, jsou konfrontovány s novými analýzami molekulární biologie. Výsledky přináší nový pohled na taxonomii a fylogenii koně. Další část se zaobírá plemennými skupinami koně domácího. Charakterizuje koně západního, severského, tarpana a kertaka. Zjišťuje taxonomické zařazení koně Převalského, vzhledem k tomu, že dodnes se vedou spory o jeho vývojový vztah s koněm domácím. Zdůrazňuje důležitost reintrodukci koní Převalského, posledního divokého koně, do mongolských stepí, místa jeho původního rozšíření. Poslední část obsahuje teorii domestikace koně. Popisuje naleziště lidských obydlí, kde archeologické artefakty a koňské kosti naznačují chov zvířat.
|
|
|
Srovnání ekologické situace vybraných krajinných prvků a geomorfologických dominant jižní Moravy
Muchová, Marcela
Diplomová práce se zabývá srovnáním ekologické situace na územní národní přírodní památky Stránské skály, evropsky významné lokalitě Jižní svahy Hádů a přírodního parku Výhon. Všechny tři lokality spojuje sedimentární vápencové podloží, podobný geologický i historický vývoj. Dále se diplomová práce zabývá problémy spojenými s antropogenní činností na vymezených lokalitách a je zde předběžně vyhodnocen stupeň historického poškození krajiny. V závěru práce jsou vyhodnoceny geologické a pedologické vzorky z jednotlivých lokalit.
|
host ::
RSS.