Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyk reklamy
Krchňáková, Leontina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Práce je věnována problematice jazyka ruské reklamy, který zkoumá jako svébytný systém. Klade si za cíl analyzovat reklamní text z hlediska jeho informační a formální struktury. Zaměřuje se na specifické umělecké prostředky, které reklamní text využívá. Dále je práce zaměřena na kategorizaci neologismů a neologizaci ruské reklamy. Pozornost je věnována také přejímkám z anglického jazyka. Použitou výzkumnou metodou je metoda popisná a srovnávací. Výstupem této práce je systematizace informační a formální struktury reklamního textu, rovněž bylo dokázáno časté pronikání uměleckých prostředků do jazyka reklamy a jeho aktivní neologizace. Práce je využitelná jako vhodný podklad pro další zkoumání specifik reklamního textu v ruštině, nebo pro další jazykové studie, případně i pro tvorbu marketingových strategií a marketingový výzkum.
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
Práce s básnickým textem na 1. stupni ZŠ
BŘEZINOVÁ, Olga
Diplomová práce je zaměřena na práci s básní na 1. stupni ZŠ převážně v hodinách čtení a literární výchovy a dále i na její mezipředmětové využití. Teoretická část práce se zabývá poznatky z oblasti literární teorie a didaktiky se zaměřením na práci s básnickým textem, jeho základními pojmy a básnickými prostředky. Součástí je stručný vývoj české autorské poezie, zmíněny jsou žánry lidové slovesnosti. Dotazníkové šetření výzkumné části je zaměřeno na používání básnických textů ve výuce na 1. stupni ZŠ, pozornost je zvláště zaměřena na způsob a míru využití. Praktická část nabízí zásobník aktivit pro práci s básní a ukázky pracovních listů, které byly ověřeny žáky 1. stupně. Součástí pracovních listů pro žáky je i metodický dvojlist pro učitele.
Jazyk reklamy
Krchňáková, Leontina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Práce je věnována problematice jazyka ruské reklamy, který zkoumá jako svébytný systém. Klade si za cíl analyzovat reklamní text z hlediska jeho informační a formální struktury. Zaměřuje se na specifické umělecké prostředky, které reklamní text využívá. Dále je práce zaměřena na kategorizaci neologismů a neologizaci ruské reklamy. Pozornost je věnována také přejímkám z anglického jazyka. Použitou výzkumnou metodou je metoda popisná a srovnávací. Výstupem této práce je systematizace informační a formální struktury reklamního textu, rovněž bylo dokázáno časté pronikání uměleckých prostředků do jazyka reklamy a jeho aktivní neologizace. Práce je využitelná jako vhodný podklad pro další zkoumání specifik reklamního textu v ruštině, nebo pro další jazykové studie, případně i pro tvorbu marketingových strategií a marketingový výzkum.
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.