|
| |
|
| |
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
| |
|
|
Vývoj havlíčkovských festivit a komemorací
Svojsíková, Tereza ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce na základě dobového tisku zjišťuje, jak noviny psaly o Karlu Havlíčkovi Borovském v období výročí jeho narození a úmrtí, a zda vůbec. Všímá si tak vývoje Havlíčkova mýtu a podílu tisku na jeho utváření. Zajímá se o atributy, které byly u Havlíčka v novinových textech zdůrazňovány, a také o to, jakými způsoby byla jeho výročí v jednotlivých obdobích připomínána. Při analýze byl využit vybraný česky psaný periodický tisk, a to v období od roku 1866 do roku 2011. Samotnému výzkumu předcházejí kapitoly věnované některé odborné i populárně-naučné literatuře pojednávající o Havlíčkovi nebo o vybraných aspektech jeho tvorby (např. lingvistických), jeho vydané korespondenci a edicím jeho děl. Následující kapitoly přibližují problematiku Havlíčkova mýtu a kultu nebo problematiku slavností z pohledu některých historiků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Recepce Friedricha Ludwiga Jahna a jeho idejí v Německém turnerském svazu
Klement, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat proměnu ve vnímání osobnosti Friedricha Ludwiga Jahna (1778-1852), zakladatele německého tělocvičného hnutí, a jeho ideologie v Německém turnerském svazu. Pod vlivem stupňujícího se rasového antisemitismu docházelo od 80. let 19. století v prostředí dolnorakouských tělocvičných spolků ke specifické interpretaci Jahnových myšlenek, která spočívala na vyhrocené národnostní a rasové nesnášenlivosti. Svým radikálním pojetím Jahnova odkazu se tyto spolky, od roku 1889 sdružené v Německém turnerském svazu, plynule integrovaly do nadstátního radikálně nacionálního hnutí, označovaného zahraniční literaturou přídomkem "völkisch". Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak svaz v oblasti jazyka, tělocvičné aktivity, nacionální a antisemitské ideologie a v neposlední řadě v oblasti slavností a symboliky recipoval, interpretoval a pro své potřeby pozměňoval Jahnovo učení. Výsledkem práce je zjištění, že svaz svým "völkisch" výkladem sporných Jahnových myšlenek položil základy nové ideologie, která se ve 30. letech 20. století stala dominantní v tělocvičném hnutí německy mluvících oblastí střední Evropy.
|
host ::
RSS.