|
|
Proměny vzájemných vztahů mezi Japonskem a Jižní Koreou v kontextu současné obchodní války
Protasevičová, Alexandra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá obchodní válkou mezi Jižní Koreou a Japonskem, která započala v létě 2019. Tomuto sporu předcházela složitá historie, která částečně vysvětluje nevyhnutelnost konfliktu: Japonsko se stále vyrovnává se svojí koloniální minulostí, zatímco Jižní Korea jen těžko odpouští spáchané válečné zločiny a čeká na oficiální omluvu. I přes dlouhotrvající neshody mezi oběma státy zůstávají Jižní Korea a Japonsko klíčovými spojenci USA, které celou obchodní válku sledují s velkým znepokojením, obzvlášť kvůli potenciálně hrozícímu nebezpečí ze strany Severní Koreje, což potvrzuje globální dopad této obchodní války. Je tak v nejlepším zájmu Spojených států, aby se konflikt rychle vyřešil. Klíčové je, že Japonsko i Jižní Korea využívají sporu k převzetí nepřátelského historicismu jakožto klíčového zdroje v politické hře: s jeho pomocí legitimizují své vlastní cíle. Cílem diplomové práce bude proto zodpovědět otázku, co předcházelo obchodní válce mezi Jižní Koreou a Japonskem a jaké jsou důvody zhoršení bilaterálních vztahů. Další otázkou je, jakým způsobem může být konflikt vyřešen, a jestli ho mohou Spojené státy přímo ovlivnit. Práce vychází z hypotézy, že obchodní válka mezi Japonskem a Jižní Koreou má přímou souvislost s historickým traumatem a kolektivní pamětí Korejců, nejedná se proto...
|
|
|
Mobilizační strategie nesystémové krajní pravice v Rusku
Beránková, Tereza ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce zkoumá mobilizační strategii nesystémové krajní pravice v Rusku a zaměřuje se přitom na dvě roviny tohoto jevu. Zaprvé práce analyzuje mobilizační strategii a zadruhé zkoumá její vliv na úspěšnost prosazení politických požadavků krajní pravice. K analýze využívá teoretického konceptu sociálních hnutí a typologii kolektivních akcí Sidney Tarrowa. Mobilizace je komplexní problematikou, kterou není možné zkoumat jako samostatnou událost. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje také na faktory, které mobilizaci předchází, a které ovlivňují její podobu a sílu. Práce dochází k závěru, že nejefektivnější mobilizační strategií je pořádání destabilizačních a nárazových akcí, u nichž je podmínkou vzniku mezietnický konflikt. Mezi typické rysy takových destabilizačních a nárazových akcí jsou zařazeny požadavky na vysídlení neruských obyvatel z oblasti, formování místních bezpečnostních a politických struktur či obratnou práci s dezinformacemi a médii obecně. Dále z výsledků práce vyplývá, že mobilizační strategie byla úspěšnější v regionech, kde krajní pravice dokázala prosadit řadu svých požadavků. Na státní úrovni se jí, na druhou stranu, pomocí mobilizace příznivců povedlo ovlivnit pouze dílčí změny, které neměly na migrační či národnostní politiku výraznější dopad.
|
|
| |
host ::
RSS.