|
|
Effect of amyloid β on the function of endosomes and lysosomes
Tmějová, Monika ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, ktorého patológia je charakterizovaná hromadením agregátov amyloidu β v mozgu. V súčasnosti nie je stále objasnený presný mechanizmus, ktorým amyloid poškodzuje neuróny a vedie k ich dystrofii. Najtoxickejšou formou amyloidu β sú jeho 42 aminokyselín dlhé oligoméry, ktorých hromadenie vedie k progresu tohto ochorenia. Membránová dynamika ovplyvňujúca proces degradácie a recyklácie v bunke zohráva kľúčovú úlohu v udržiavaní homoestáze. Vezikulárny transport je základným nástrojom pri udržiavaní fyziologickej hladiny amyloidu β. Poškodenie endolyzozomálneho kompartmentu vedie k ďalšiemu poškodeniu v bunke, čo má za následok postupné zlyhanie transportu a nakoniec vyúsťuje v bunkovú smrť. Hlavným cieľom tejto práce bolo preskúmať vplyv toxicity oligomérov amyloidu β42 na funkciu endozómov a lyzozómov. Výsledky našej práce potvrdili toxický vplyv amyloidu β na bunky SH-SY5Y línie a jeho schopnosť narušiť funkciu lyzozómov. V tejto práci sa nám nepodarilo preukázať oxický účinok amyloidu na funkciu endozómov. Kľúčové slová: amyloid β, Alzheimerova choroba, oligoméry, plazmatická membrána, endocytóza, endozóm, lyzozóm, neurotoxicita
|
|
|
Analysis of WASH complex member strumpellin
Pácalt, Ondřej ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Polymerizace aktinu zprostředkovaná komplexem Arp2/3 je zásadní pro řadu buněčných procesů, jako je například pohyb, endocytóza či recyklace nákladu. Lokalizace a vazba komplexu Arp2/3 je závislá na tzv. faktorech zahajujících nukleaci (NPF). WASH komplex je hlavním NPF na membráně endozómů a hraje zde zásadní roli v recyklaci nákladu zpět do trans-Golgi (TGN) nebo na plasmatickou membránu. WASH komplex se skládá z pěti podjednotek: WASH1, SWIP, FAM21, CCDC53 a strumpellinu. V minulosti byly studovány především podjednotky WASH1 a FAM21. Naopak o strumpellinu není mnoho známo, a to i přesto, že souvisí se vznikem dědičné spastické paraplegie (HSP). Tato práce se zaměřuje na roli strumpellinu v buňce. Ukazuje, že pro úspěšné začlenění strumpellinu do WASH komplexu jsou potřeba všechny jeho části. Pomocí buněčné linie zbavené strumpellinu jsme dále ukázali, že ztráta strumpellinu vede k destabilizaci ostatních podjednotek WASH komplexu. To však nebrání sestavování částečného WASH komplexu v nepřítomnosti strumpellinu. Delece strumpellinu také vedla ke zvětšení endozomálních subdomén a ke snížení aktivity WASH komplexu, pozorovatelné jako úbytek aktinových teček. V buňkách zbavených strumpellinu navíc docházelo k akumulaci glukózového přenašeče 1 (GLUT1) a transferinového receptoru (TfR) v oblasti...
|
|
|
Analysis of WASH complex member strumpellin
Pácalt, Ondřej ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Polymerizace aktinu zprostředkovaná komplexem Arp2/3 je zásadní pro řadu buněčných procesů, jako je například pohyb, endocytóza či recyklace nákladu. Lokalizace a vazba komplexu Arp2/3 je závislá na tzv. faktorech zahajujících nukleaci (NPF). WASH komplex je hlavním NPF na membráně endozómů a hraje zde zásadní roli v recyklaci nákladu zpět do trans-Golgi (TGN) nebo na plasmatickou membránu. WASH komplex se skládá z pěti podjednotek: WASH1, SWIP, FAM21, CCDC53 a strumpellinu. V minulosti byly studovány především podjednotky WASH1 a FAM21. Naopak o strumpellinu není mnoho známo, a to i přesto, že souvisí se vznikem dědičné spastické paraplegie (HSP). Tato práce se zaměřuje na roli strumpellinu v buňce. Ukazuje, že pro úspěšné začlenění strumpellinu do WASH komplexu jsou potřeba všechny jeho části. Pomocí buněčné linie zbavené strumpellinu jsme dále ukázali, že ztráta strumpellinu vede k destabilizaci ostatních podjednotek WASH komplexu. To však nebrání sestavování částečného WASH komplexu v nepřítomnosti strumpellinu. Delece strumpellinu také vedla ke zvětšení endozomálních subdomén a ke snížení aktivity WASH komplexu, pozorovatelné jako úbytek aktinových teček. V buňkách zbavených strumpellinu navíc docházelo k akumulaci glukózového přenašeče 1 (GLUT1) a transferinového receptoru (TfR) v oblasti...
|
|
|
Exosomes, their biogenesis, composition and role
Hyka, Lukáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Exosomy jsou podtyp extracelulárních váčků, oproti ostatním extracelulárním váčkům se liší svým endozomálním původem a svým typickým tvarem. Tvorba váčků začíná při maturaci časných endozomů a invaginaci váčků dovnitř lumen. Při invaginaci se pomocí proteinových komplexů ESCRT třídí ubiquitinované proteiny dovnitř váčků. Do těchto váčků je také uzavřeno malé množství cytosolu. Po vytvoření se tyto váčky nazývají intraluminální váčky a celé těleso se nazývá multivezikulární tělísko. Multivezikulární tělísko splývá s plazmatickou membránou a intraluminální váčky jsou sekretovány jako exosomy. Exosomy jsou přítomné v mnoha tělesných tekutinách a jsou sekretovány mnoha druhy buněk. V organismu prezentací antigenu na svém povrchu aktivují imunitní systém nebo slouží v buněčné komunikaci přenosem malých RNA molekul.
|
|
|
Endocytic transport in cytokinesis
Koudelová, Kristina ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Cytokineze představuje velice složitý a pečlivě organizovaný proces. Po mnoho let byla cytokineze živočišných buněk popisována jako výsledek zaškrcení pomocí aktinomyosinového prstence. Naproti tomu na cytokinezi rostlinných buněk bylo pohlíženo jako na výsledek splývání váčků v oblasti buněčné přepážky mezi dvěma dceřinými buňkami. Nedávné studie však odhalily účast váčkového transportu i v cytokinezi živočišných buněk. Snahou této práce je zdůraznit význam endocytického transportu v dělení živočišných buněk a potřebu jeho řádné regulace. Nejprve je probírán původ váčků. Následně jsou rozebírány tři hlavní typy endocytických váčků - Rab11/FIP3 endozómy, Rab35 endozómy a endozómy bohaté na PI(3)P, spolu s jejich funkcí a interakčními partnery. Nakonec je věnována pozornost mechanismu rozdělení buňky a dědičnosti midbody. Probíhající procesy jsou provázeny změnami ve složení membrán, reorganizací cytoskeletu a cíleným doručováním jednotlivých transportovaných molekul. Poruchy v cytokinezi jsou zřejmě příčinou řady chorob, včetně některých typů rakoviny. Lepší porozumění úloze endocytického transportu v cytokinezi by tedy mohlo poskytnout nové možnosti terapie.
|
|
|
Role cytoskeletu při odštěpování a splývání endozomálních váčků
Získalová, Tereza ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Cytoskelet hraje klíčovou roli v procesu endocytózy. Po mikrotubulech se váčky pohybují k cílovým membránám. Mikrotubuly se také účastní tvorby membránových tubulů na endozómech, ze kterých jsou odštěpovány recyklované váčky. Aktinová síť má v rámci endocytózy taktéž několikerý účinek. V případě splývání membrán je její funkce jak pozitivní, tak i negativní, neboť v poslední fázi vytváří mechanickou sílu usnadňující splynutí, zatímco ve fázi první se chová jako fyzická bariéra, kterou je pro úspěšnou fúzi nutno rozrušit. Aktin se taktéž aktivně podílí na odštěpování váčků. Aktinová síť i mikrotubuly jsou tedy s endocytickou dráhou propojeny v čase a prostoru. Správné funkční propojení cytoskeletu s dynamikou endocytických váčků je řízeno řadou regulačních proteinů. Mezi významné regulátory aktinové sítě patří například proteiny Arp2/3, WASH komplexu, WASP či Rab a Rho proteiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.