|
|
Vliv aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy v půdě
Tichá, Alena ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Růžek, Lubomír (oponent)
Mikrobiální biomasa hraje v kolobězích prvků nezastupitelnou roli. Účastní se přeměn biogenních prvků v půdě, je citlivým indikátorem změn v půdě. Je ovlivňována podmínkami prostředí. Aplikace hnojiv může zlepšit půdní vlastnosti. Kaly aplikované na půdu mohou poskytnout nejen organickou hmotu, ale i zlepšit úrodnost a poskytnout živiny, které jsou pro rostliny důležité.
V této práci byl sledován efekt dlouhodobé aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku v půdě. Změny obsahu dusíku a uhlíku mikrobiální biomasy byl sledovány na dvou stanovištích Suchdol a Červený Újezd na dlouhodobě nehnojené variantě, při hnojení kalem, hnojem a NPK. Odběry vzorků proběhy v roce 2014 v dubnu, květnu, červnu a červenci. V roce 2015 v březnu, dubnu, na začátku a na konci června. Obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku byl stanoven fumigačně extrakční metodou.
Na Stanovišti Suchdol byl v roce 2014 maximální obsah uhlíku mikrobiální biomasy v dubnu u kalem hnojené varianty 237,52 mg C/kg. V roce 2015 byl nejvyšší obsah uhlíku mikrobiální biomasy byl zjištěn na hnojení hnojem 338,90 mg C/kg. Na stanovišti Červený Újezd byl v roce 2014 zjištěn nejvyšší obsah při hnojení kalem 280,13 mg C/kg. Obsah dusíku mikrobiální biomasy byl na stanovišti Suchdol v roce 2014 nejvyšší v dubnu při hnojení NPK 23,19 mg N/kg. V roce 2015 byl obsah dusíku mikrobiální biomasy na Suchdole nejvyšší na kalem hnojené variantě 24,07 mg N/kg. Na stanovišti Červený Újezd v roce 2014 byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší v červnu při hnojení hnojem 21,52 mg N/kg. O rok později byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší při hnojení hnojem 23,24 mg N/kg. Vztah mezi uhlíkem a dusíkem mikrobiální biomasy je dána dobou a rokem odběru a půdně klimatickými podmínkami stanovišť.
|
|
|
Vliv hnojení na výnos a kvalitu sladovnického jarního ječmene
Mužík, Jiří ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Ječmen jarní je obilninou s nejkratší vegetační dobou, vysokými nároky na půdní strukturu a kvalitní hnojení.
Experimentální část práce byla prováděna na dlouhodobých stacionárních pokusech na dvou stanovištích s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami, a to v Červeném Újezdě a Praze Suchdole. Pokusy byly založeny roku 1996 s rotací plodin brambory (kukuřice), pšenice, jarní ječmen. Použitá organická hnojiva jsou: čistírenský kal, hnůj a sláma. Minerální hnojiva byla aplikována přímo k ječmeni, a to fosforečná a draselná na podzim se zaoráním a dusíkatá hnojiva při předseťové přípravě půdy. Použitá minerální hnojiva jsou: LAV, trojitý superfosfát a draselná sůl. Ječmen jarní je až třetí plodinou po aplikaci organických hnojiv, a proto využívá organická hnojiva až v třetím roce.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv organického a minerálního hnojení na výnosové parametry jarního ječmene a vybrané kvalitativní ukazatele. Hodnocen byl počet odnoží, počet zrn v klasu, výnos zrna a slámy a obsah N-látek v zrnu.
Na počet odnoží a počet zrn v klasu mělo největší vliv hnojení minerálními hnojivy. Nejvyšší počet odnoží byl zjištěn u varianty NPK Červený Újezd v roce 2013 (2357 odnoží/m2) a největší počet zrn v klasech na stejné stanici v roce 2014 u varianty Hnůj 1/2 + N (24,6 zrn). Výnos zrna byl výrazně ovlivněn, jak stanovištěm, tak variantou hnojení. Odlišný byl rok 2013, kdy byly vyšší výnosy zjištěny na stanici Suchdol, ovšem výnosy v letech 2014 a 2015 byly vyšší na stanici Červený Újezd, především u variant hnojených minerálními hnojivy. Nejvyšší výnos zrna byl na stanici Červený Újezd na variantách NPK a N + sláma (9 t/ha) a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos zrna na variantě NK (6,1 t/ha), v obou případech v roce 2015. Výnos slámy byl ovlivněn, jak minerálními hnojivy, tak organickými hnojivy podle vlivu jednotlivých ročníků. Nejvyšší výnos slámy byl zjištěn na stanici Červený Újezd u varianty N + sláma (5,6 t/ha) v roce 2015 a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos u varianty N (4,3 t/ha) v roce 2014.
Obsah N-látek byl v zrnu jarního ječmene zjištěn nízký, a to u všech variant hnojení ve sledovaných letech. Optimálních hodnot v celém tříletém pokusu bylo dosaženo na Červeném Újezdě pouze v roce 2015 u variant N (10,5 %) a N + sláma (10,6 %) a na stanici Suchdol v roce 2014 u variant N (10,3 %) a NP (10,4 %).
Bylo zjištěno, že příznivý vliv na výnos i kvalitu jarního sladovnického ječmene má hnojení minerálními hnojivy, a to jak dusíkatými, tak fosforečnými a draselnými. Hnojení organickými hnojivy působí příznivě v horších půdně klimatických podmínkách.
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Vliv hnojení a stanoviště na výnos jarního ječmene
Koželuh, Josef ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Kovářík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení vlivu hnojení jarního ječmene organickými a minerálními hnojivy a porovnání jejich vlivu na výnos a kvalitu. Literární rešerše je zaměřena na požadavky na prostředí jarního ječmene, požadavky na jeho výživu a hnojení a na problémy při jeho pěstování, jako jsou poléhání, choroby a škůdci. Jako pokus k mé bakalářské práci byl využit dlouhodobý polní pokus při katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, který je vedený od podzimu roku 1996. Na tomto pokusu jsou v osevním sledu střídány tři plodiny v tomto pořadí: brambory, ozimá pšenice, jarní ječmen. Jen na stanovišti Červený Újezd je místo brambor, vzhledem k agrotechnickým možnostem, využívaná kukuřice. Pokus je vedený na pěti stanovištích (Suchdol, Červený Újezd, Humpolec, Lukavec, Hněvčeves). Jsou to stanoviště s různými půdně-klimatickými podmínkami, které jsou využívány k posouzení vlivu stanoviště. Pokus byl veden na různých variantách hnojení. Varianta Kontrola byla ponechána bez hnojení. Varianta Hnůj byla organicky hnojená hnojem k bramborám v přepočtené dávce na 330 kg N/ha. Varianta Kal byla také hnojená k bramborám s dávkou dusíku jako varianta Hnůj. Varianta Hnůj 1/2 + N byla organicky hnojená hnojen v dávce 165 kg N/ha a následně přihnojena k jarnímu ječmeni 55 kg N/ha ve formě ledku amonného s vápencem. Varianta N byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha ve formě LAV. Varianta NPK byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha, 30 kg P/ha, 100 kg K/ha, byla použita hnojiva (LAV, trojitý superfosfát, draselná sůl). Varianta N + sláma byla hnojena 70 kg/ha minerálního dusíku a jako sláma byla vždy zaorána po sklizni jarního ječmene. Z výsledků pokusu je patrné, že nejvhodnějším stanovištěm pro pěstování jarního ječmene je Červený Újezd. Tímto pokusem bylo potvrzeno, že hnojení má velký vliv na kvalitu a výnos zrna. Zároveň byl patrný rozdílný vliv jednotlivých stanovišť na výnos a kvalitu zrna. U většiny stanovišť měla nejvyšší výnos a kvalitu varianta NPK, tedy varianta minerálně hnojená třemi základními živinami. Z ekonomického hlediska se hodnotil výnos variant Kontrola, rentabilní pěstování bylo jen na stanovištích Suchdol a Červený Újezd.
|
|
|
Vliv hnojení na výnos ozimé pšenice
Šístek, Lukáš ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv hnojení na odlišných stanovištích s různými půdně-klimatickými podmínkami na výnos a výnosotvorné parametry ozimé pšenice.
Pšenice je nejrozšířenější obilninou v České republice. V osevních postupech zaujímá téměř polovinu všech pěstovaných obilnin a tvoří asi 30 % celkové oseté plochy. Jejími výhodami při pěstovaní jsou relativně stabilní úroveň výnosů a kvalita.
Dlouhodobé stacionární pokusy s rotací plodin byly založeny na podzim roku 1996 na pěti stanovištích ČR s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec a Praha - Suchdol). V pokusu se střídají tři plodiny ve sledu: brambory, pšenice a ječmen. V pokusu byly porovnávány varianty hnojené organicky, minerálně a kombinace organického a minerálního hnojení v lokalitách Červený Újezd, Humpolec a Suchdol. Pro potřeby pokusu je využíván kal z ÚČOV Praha. Hnůj a sláma se používá z jednotlivých pokusných stanovišť. Jako dusíkaté hnojivo se využívá ledek amonný s vápencem, fosforečným hnojivem je trojitý superfosfát a draselným hnojivem je draselná sůl.
Z výsledků pokusu lze jednoznačně vyvodit, že nejnižších hodnot všech sledovaných parametrů bylo dosahováno na variantách hnojených pouze organicky. Po přidání minerálního dusíkatého hnojiva se úroveň sledovaných parametrů značně změnila a došlo tak k nárůstu těchto parametrů oproti nehnojené kontrole. Nejvyšší výsledky ve vztahu k výnosu a kvalitě ozimé pšenice byly zjištěny v lokalitě Červený Újezd a nejnižších hodnot bylo dosahováno v lokalitě Humpolec. Nejvyšší výnos zrna pšenice byl zjištěn v lokalitě Červený Újezd na variantě N (12,28 t.ha-1). Nejnižší výnos zrna pšenice byl dosažen v lokalitě Humpolec na variantě Hnůj (3,9 t.ha-1). Na stanovišti Humpolec však byla zaznamenána nejvyšší reakce na hnojení dusíkatými hnojivy. Nejnižší nárůst výnosu zrna oproti kontrole byl 207 % a výnosu slámy 333 %. Nejvyšší využití dusíku bylo stanoveno na stanovišti Červený Újezd, kde pšenice odebrala většinu dusík z dodaných dusíkatých hnojiv.
|
host ::
RSS.