|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Distributivní spravedlnost v kontextu transplantační medicíny
Urbanová, Anna ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem distributivní spravedlnosti v kontextu zdravotnictví, který posuzuje z pohledu transplantační medicíny. Obor transplantologie se celosvětově potýká s problémem nedostatku zdrojů, na rozdíl od ostatních medicínských odvětví se zde nejedná o finanční zdroje, nýbrž o životně důležité orgány. Ty je třeba ospravedlnitelným způsobem rozdělit mezi mnohonásobně větší počet pacientů na čekacích listinách. Práce si klade za cíl představit různé přístupy k takovéto alokaci a posoudit je z hlediska práva a etiky. V první části práce je představen pojem distributivní spravedlnosti s důrazem na právo na zdravotní péči. Dále je již pozornost zaměřena na transplantační problematiku, přičemž je stručně popsána historie transplantačních aktivit a vývoj celospolečenského vnímání této metody. Etickému diskurzu a provázejícím sporným otázkám, především pak těm, které mají velký potenciál ovlivnit obecný nedostatek orgánů, je pak věnována další část práce. V následujících kapitolách je podrobněji popsána současná právní úprava transplantací, a to jak na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni. Ta tvoří právní rámec pro nastavení systému alokačních kritérií, na jejichž základě distribuce orgánů v praxi probíhá. Pro jejich posouzení je provedeno srovnání systému kritérií pro alokace...
|
|
|
Problematika spravedlivého rozdělení omezených prostředků ve zdravotnictví
Resler, Jan ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Problematika spravedlivého rozdělení omezených prostředků ve zdravotnictví Cílem této práce je zhodnotit současný stav a vývoj hlavních právních institutů týkajících se financování zdravotnictví a vymezit jejich vztah k principům distributivní spravedlnosti. Financování zdravotní péče je v rámci ekonomie i práva specifickou problematikou, zejména proto, že se v této oblasti nakládá s lidským životem. První kapitola se proto zabývá distributivní spravedlností ve zdravotnictví jako potenciálně řídícím principem při tvorbě legislativy. Historický vývoj filosofie totiž přinesl některé užitečné nástroje, které mohou zákonodárci pomoci v rozhodnutí, zda uvažovaná norma nese přívlastek "spravedlivá". Příkladem budiž Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Další část práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které se věnují úrovním redistribuce. První z nich se zabývá úrovní státní. Ta zahrnuje vývoj zdravotnického systému, jeho zařazení do kategorie financování z daní, pojištění či soukromých zdrojů a hlavní výhody či nevýhody každé této kategorie. Přerozdělování na úrovni státu se dále týká absolutní množství peněz, které je do systému státem alokováno, dalšími nadstandardími zdroji financování a problematikou práva na zdraví. Ke každému typu zdravotnického systému je v textu přiřazen a krátce...
|
|
|
Distributivní spravedlnost ve zdravotnictví v kontextu racionalizace zdravotní péče
Horák, Zdeněk ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Distributivní spravedlnost ve zdravotnictví v kontextu racionalizace zdravotní péče Tato práce si klade za cíl stručně představit hlavní princip ovládající poskytování zdravotních služeb v České republice a dalších vyspělých zemích. Distributivní spravedlnost je systém akumulace a redistribuce zdrojů tak, aby bylo dosaženo rovnováhy ve společnosti. Ve zdravotnictví je proto spojován nejčastěji s otázkou rationingu, tedy distribuce omezených a vzácných zdrojů mezi potřebné příjemce zdravotních služeb ospravedlnitelným způsobem. Distributivní spravedlnost neradno zaměňovat se spravedlností sociální, přestože je mezi nimi tenká hranice. Práce je rozdělena do patnácti kapitol, přičemž každá popisuje jeden z aspektů distributivní spravedlnosti ve zdravotnictví nebo související otázky. Úvodní kapitoly jsou věnovány teoretickému, historickému a filosofickému přehledu. Následující část popisuje jednotlivé prvky distributivní spravedlnosti jak obecně, tak v kontextu zdravotnictví. V dalších kapitolách jsou řešeny otázky zdravotních standardů a regulačních poplatků s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu. Závěrem lze říci, že na problém distributivní spravedlnosti lze nahlížet ze dvou pohledů - komunitárního a liberálního. Jedná se proto o záležitost s politickým, filosofickým, ale i právním...
|
|
|
Korupce jako narativ
Fiala, Šimon ; Kotík, Michal (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
FIALA, Šimon. Korupce jako narativ. Praha, 2012. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. 59 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michal Kotík. Abstrakt Korupce se stala jedním z nejvážnějších problémů dneška. Dalo by se říct, že korupce nahradila represi jako hlavní hrozbu vládě práva. Tato práce usiluje o artikulaci role korupce ve vztahu k legitimitě systému, a to obzvlášť s přihlédnutím k situaci v ČR a postkomunistických zemích. V této práci je navržen způsob, jakým lze o korupci přemýšlet jako o příběhu, skrze který se společnost vztahuje k chybám systému. Na korupci je běžně nahlíženo jako na patologický stav, který poškozuje demokracii, kvalitu vládnutí a ekonomický růst. V této práci je argumentováno, že na korupci má smysl nahlížet také opačným směrem, a to jako na poznávací strukturu, skrze kterou je různým negativním jevům organizace společnosti dáván smysl, skrze kterou jsou interpretovány. Korupce je narativ, který je mobilizován jako nástroj kritiky. Práce identifikuje několik rozměrů tohoto problému. Korupce má významnou sociální dimenzi - skrze narativ korupce je adresována vnímaná sociální nespravedlnost ve společnosti. Narativ korupce vyjadřuje také obavu z neschopnosti politické reprezentace spravovat rizika a...
|
host ::
RSS.