|
|
Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století
Brůhová, Klára ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století se věnuje tématu architektonickému kánonu a především kritické reflexi principů jeho utváření. Práce představuje teoretická východiska i argumentaci objevující se v zahraničních i tuzemských textech (publikovaných od druhé vlny feminismu po současnost), které na architektonický kánon a výklad dějin architektury nahlíží kriticky - především prizmatem genderu. Analytická část práce se soustředí na kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzu sylabů k přehledovým kursům dějin architektury vyučovaným na českých vysokých školách, přičemž cílem je najít odpověď na výzkumnou otázku: Jak se na vysokých školách v České republice učí/vykládají dějiny architektury 20. století - a do jaké míry jde o dějiny zohledňující tvůrčí přínos žen, resp. o dějiny kritické? Klíčová slova Dějiny architektury, gender, feminismus, kánon, architektura 20. století, architektky, vzdělávání
|
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
|
|
Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba
Uhlík, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tvorbou významného architekta přelomu 19. a 20. století, rodáka z Horní Branné u Jilemnice, Jana Vejrycha. Jeho čtyřicetiletá rozsáhlá a mnohostranná projektová a stavební činnost zanechala výrazné stopy jak v Praze, tak i na řadě míst v Čechách a realizací projektu Národního domu ve slovinském Mariboru získala i mezinárodní rozměr. Cílem práce je nabídnout ucelený pohled na Vejrychovy životní osudy a profesní dílo a vyplnit tak jedno z bílých míst v poznání architektury pozdního 19. a raného 20. století v českých zemích. Těžiště práce spočívá v rozboru Vejrychova architektonického díla. Při mapování jeho tvorby bylo snahou důsledně zasazovat jednotlivé projekty a studie do širšího umělecko-historického i společensko-politického rámce. Práce jsou přitom analyzovány nejen v rámci jednotlivých tvůrčích period, ale je sledován i vývoj vybraných stavebních typů v průběhu času. Pozornost je věnována interiérovým návrhům, které byly nedílnou součástí významných projektů i drobným skicám, náčrtům a studiím vytvářeným pro vlastní potřebu, v nichž lze nalézt architektovy obecné úvahy a komentáře k různým aspektům architektonické tvorby. Diskutovány jsou rovněž názory na Vejrychovu tvorbu a jejich proměna v návaznosti na měnící se hodnotová kritéria a důraz kladený na různé stránky...
|
host ::
RSS.