|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Jazyk staročeských rukopisů Korunovačního řádu Karla IV
Jamborová, Martina
Korunovační řád Karla IV. byl pořízen nejprve v latinském znění (Ordo ad coronandum regem Bohemorum) a v druhé polovině 14. století přeložen do češtiny. Do dnešních dnů se zachovaly pouze opisy jak latinského, tak staročeského znění. Nejstarší staročeský dochovaný rukopis Korunovačního řádu Karla IV. je datován rokem 1396. Text Korunovačního řádu Karla IV. je vhodné vnímat jako písemné fixování zamýšlené ideální podoby korunovační ceremonie. Jedná se podstatě o mešní liturgický text. Staročeský překlad korunovačního řádu je přes četná překladatelská úskalí zdařilý. Jednotlivé variantní rukopisy dokládají historický vývoj češtiny, vykazují respekt k předloze a současně ojediněle přinášejí zajímavé individuální úpravy znění. Jazyk staročeského překladu korunovačního řádu je bezesporu obohacením pro středověkou češtinu.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
host ::
RSS.