|
|
Vývoj, složení a funkce žlázového aparátu cerkárií schistosom a endopeptidázy v jeho obsahu
Titlová, Lucie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Konečný, Lukáš (oponent)
Motolice čeledi Schistosomatidae jsou krevní parazité s dvouhostitelskými životními cykly zahrnujícími vodní plže jako mezihostitele a definitivní hostitele z řad ptáků či savců. Cerkárie jakožto invazivní vodní stádia schistosom se do lumen cév dostávají penetrací kůže definitivního hostitele. V průběhu svého krátkého života disponují cerkárie žlázovým aparátem sestávajícím ze tří typů žláz s vnější sekrecí: penetračních žláz, únikových žláz a hlavové žlázy. Tyto žlázy vylučují sekretorická granula obsahující mimo jiné proteolytické enzymy, které hrají důležitou roli v procesu penetrace kůže hostitele, ale zároveň zaujímají mnoho dalších funkcí v průběhu života cerkárie i dalších životních stádií schistosom. Tato práce shrnuje základní poznatky o anatomii, funkci a vývoji žlázového aparátu cerkárií schistosom a dále se zaměřuje na zastoupení proteolytických enzymů v těchto žlázách, konkrétně endopeptidáz. Na závěr stručně porovnává rozdílné zastoupení endopeptidáz u různých zástupců čeledi.
|
|
|
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
|
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
|
|
Cathepsins L of Diplostomum pseudospathaceum cercariae
Perháčová, Terézia ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Hartmann, David (oponent)
Táto štúdia sa zaoberá cysteínovými peptidázami cerkárií motolice Diplostomum pseudospataceum. Naväzuje na doterajší výskum, ktorý u cerkárií biochemicky a hmotnostnou spektrometriou potvrdil prítomnosť cysteínovej peptidázy o veľkosti približne 24 kDa a postuloval jej histolytickú funkciu pri penetrácií tkanív cerkáriami. Pri pokuse o purifikáciu danej peptidázy a charakterizáciu jej peptidolytickej aktivity bolo zistené, že v homogenáte cerkárií sa nachádza viac rôznych cysteínových peptidáz, líšiacich sa ich pI. Podľa peptidolytickej aktivity a testov jej inhibície ide o cathepsin L- like peptidázy, so širokým spektrom pH v ktorom sú aktívne a optimom aktivity pri slabo kyslom až neutálnom pH. Pomocou degenerovaných primerov vytvorených na základe konzervovaných miest cysteínových peptidázbola získaná čiastočná sekvencia troch génov pre katepsíny L D. pseudospathaceum (DpCL1, 2 a 3). Následne boli získané kompletné sekvencie génov DpCL2 a 3 a čiastočná sekvencia bez 5' konca DpCL1 pomocou RACE PCR. Pre potvrdenie funkcie daných peptidáz bol uskutočnený pokus imunolokalizovať ich. Predpoklad bol, že sa nachádzajú v penetračných žľazách. Preliminárne výsledky naznačujú, že by sa niektoré z katepsínov mohli nachádzať tiež v črevách cerkárií. Pre detailnejšiu biochemickú charakterizáciu a...
|
|
|
Morfologická a funkční variabilita sekretorických žláz cerkárií vybraných skupin motolic
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Motolice se vyznačují složitými vývojovými cykly, ve kterých figuruje kromě definitivních hostitelů i různý počet mezihostitelů. Při přenosu infekce z prvního mezihostitele na hostitele následujícího hraje klíčovou roli larvální stadium zvané cerkárie. Morfologie a další osud těchto larev se po dokončení jejich vývoje v prvním mezihostiteli liší v závislosti na tom, jakou cestou infikují dalšího hostitele. Některé cerkárie po uvolnění z prvního mezihostitele aktivně penetrují přímo přes povrch těla definitivních hostitelů, jiné encystují ve vnějším prostředí, kde v podobě metacerkárií na pozření definitivním hostitelem čekají. Nebo jsou oba výše zmíněné způsoby kombinovány a cerkárie encystují do podoby metacerkárií infekčních pro definitivního hostitele uvnitř druhého mezihostitele poté, co do něj aktivně proniknou. Výjimečně cerkárie neopouštějí ani sporocystu, ve které se vyvíjejí uvnitř prvního mezihostitele, následně zde i encystují a dál se vyvíjí se až po pozření definitivním hostitelem. Za účelem úspěšné přímé nákazy dalších hostitelů, přežití nepříznivých podmínek ve vnějším prostředí a přeměny na následující stádia se u cerkárií vyvinuly mimo ostatních adaptací i různé typy sekretorických žláz. Tyto žlázy se u cerkárií s ohledem na různé životní strategie motolic liší zejména svou...
|
|
|
Složení společenstev larválních stádií motolic (Digenea) u vybraných zástupců plicnatých plžů čeledi Planorbidae
VYHLÍDALOVÁ, Tereza
Tato studie se zabývá druhovou rozmanitostí, sezónní dynamikou, složením larválních stádií společenstev motolic a faktory, které ovlivňují jejich strukturu ve dvou druzích okružákovitých plžů (Gyraulus albus a Segmentina nitida) v typických eutrofních rybnících jižních Čech České republiky. Studie významně přispěla k současným poznatkům o fauně motolic malých okružáků, a potvrzuje platnost obecných zákonitostí formování složení a struktury společenstev motolic. Výzkum zároveň potvrdil, že role těchto plžů jako prvních mezihostitelů motolic byla v minulosti značně opomíjena.
|
|
|
In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Skelly, Patrick (oponent)
Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....
|
|
|
Exkrečně-sekreční proteiny obratlovčích stádií schistosom v kontextu jejich biologie
Konečný, Lukáš ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Krevní motolice čeledi Schistosomatidae jsou původci vážného onemocnění lidí i teplokrevných zvířat. Lidská schistosomóza postihuje přes 258 miliónů lidí. Nejzásadnější patologické projevy tohoto onemocnění nejsou způsobeny dospělými červy, ale reakcemi na antigeny vajíček, která zůstávají uvězněna v tkáních. Všechna stádia těchto parazitů uvolňují tzv. exkrečně-sekreční produkty, jejichž podstatnou část tvoří proteiny a složení těchto produktů je do jisté míry druhově a stádiově specifické. Tyto látky mají mnoho funkcí, které hrají roli pro úspěšný přenos parazita a ovlivňují jeho interakce s hostitelem. Různé přístupy ke sběru a analýze těchto molekul nemusí vždy přesně odrážet sekreční procesy in vivo, jelikož vždy využívají in vitro technik. Výzkumem těchto vylučovaných látek bylo odhaleno mnoho mechanismů, jakými parazit úspěšně moduluje imunitní systém hostitele a uniká před ním. Přesto, že bylo mnoho těchto molekul označeno za potenciální kandidáty na vývoj vakcíny, dostatečně účinná vakcína stále nebyla vyvinuta. S obrovskými technologickými pokroky pro identifikaci těchto proteinů je toto téma stále aktuálnější. Tato práce se věnuje složení exkrečně-sekrečních produktů obratlovčích stádií schistosom a významu jednotlivých složek pro jejich biologii. Klíčová slova: Schistosoma,...
|
|
|
Cathepsins L of Diplostomum pseudospathaceum cercariae
Perháčová, Terézia ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Hartmann, David (oponent)
Táto štúdia sa zaoberá cysteínovými peptidázami cerkárií motolice Diplostomum pseudospataceum. Naväzuje na doterajší výskum, ktorý u cerkárií biochemicky a hmotnostnou spektrometriou potvrdil prítomnosť cysteínovej peptidázy o veľkosti približne 24 kDa a postuloval jej histolytickú funkciu pri penetrácií tkanív cerkáriami. Pri pokuse o purifikáciu danej peptidázy a charakterizáciu jej peptidolytickej aktivity bolo zistené, že v homogenáte cerkárií sa nachádza viac rôznych cysteínových peptidáz, líšiacich sa ich pI. Podľa peptidolytickej aktivity a testov jej inhibície ide o cathepsin L- like peptidázy, so širokým spektrom pH v ktorom sú aktívne a optimom aktivity pri slabo kyslom až neutálnom pH. Pomocou degenerovaných primerov vytvorených na základe konzervovaných miest cysteínových peptidázbola získaná čiastočná sekvencia troch génov pre katepsíny L D. pseudospathaceum (DpCL1, 2 a 3). Následne boli získané kompletné sekvencie génov DpCL2 a 3 a čiastočná sekvencia bez 5' konca DpCL1 pomocou RACE PCR. Pre potvrdenie funkcie daných peptidáz bol uskutočnený pokus imunolokalizovať ich. Predpoklad bol, že sa nachádzajú v penetračných žľazách. Preliminárne výsledky naznačujú, že by sa niektoré z katepsínov mohli nachádzať tiež v črevách cerkárií. Pre detailnejšiu biochemickú charakterizáciu a...
|
|
|
Orientace helmintů při hledání hostitele
Vojtová, Terezie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Parazitičtí helminti jsou ve vnějším prostředí nuceni často rychle vyhledat svého hostitele, aby tak mohli pokračovat ve svém ontogenetickém vývoji, případně tento vývoj dokončit. K vyhledání a identifikaci hostitele využívají různé typy receptorů, které jim umožňují vyvolat taxi odpovídající přicházejícímu podnětu a zachovat se tak podle dané situace. Z hlediska pojetí helmintů se tato práce dotýká motolic, jejichž volně se pohybující stádia jsou miracidium a cerkárie, monogeneí, kteří jsou živorodí nebo vejcorodí s larvou onkomiracidium a hlístic, u kterých se volně pohybuje třetí larvální stádium. Pozornost je věnována také zástupcům skupiny Myxozoa a Ciliophora, neboť i tito využívají při vyhledávání hostitelů podobné mechanismy jako helminti. Tato práce nabízí shrnutí dosavadních poznatků týkajících se orientace helmintů ve vnějším prostředí a na základě zjištěných údajů lze porovnat, jaké mechanismy pro nalezení hostitele jednotlivé druhy využívají a podle jakých signálů z vnějšího prostředí se nejčastěji orientují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.