|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Zobrazování živočišných produktů v reklamě
Hamrová, Alžběta ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá strategiemi a technikami, které tvůrci reklam využívají při komunikaci živočišných produktů. Při výzkumu těchto technik jsou pozorovány psychologické vzorce, kterými si společnost racionalizuje konzumaci zvířat a podvědomě si odděluje představu živého zvíře od konečné porce masa na talíři. Tyto vzorce jsou hluboce zakořeněné v tzv. ideologii karnismu, tedy ideologii, ve které je konzumace zvířat považována za etickou a přijatelnou. Navzdory ospravedlňování vykořisťování zvířat jsou zákazníci ve většině případů vůči utrpení zvířat citliví, čemuž tvůrci reklam musí přizpůsobit svou strategii. Způsoby, jakými jsou tyto produkty komunikovány, aby byly společností co nejlépe přijatelné, jsou formou případových studií pozorovány na kampaních Got milk, Vodňanská drůbež a S láskou mléku. Během výzkumu zvolených kampaní práce hovoří o třech klíčových strategiích, které značky při komunikaci živočišných produktů využívají. Identifikovanými strategiemi je celebrity endorsement, antropomorfizace zvířat a idealizace podmínek, ve kterých jsou zvířata chována. Na základě těchto zjištění lze pozorovat, že tvůrci reklam volí strategie, kterými usnadňující zákazníkovi si konzumaci masa racionalizovat, čímž reklamy přispívají k upevňování této profitabilní ideologie karnismu ve společnosti.
|
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Psychologické a kulturní aspekty vztahu člověk a zvíře
HEMMEROVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá psychologickými aspekty postojů ke zvířatům a psychologickým kontextem konzumace masa. V teoretické části je probrán historický vývoj postojů ke zvířatům a jejich sociokulturní podmínění, diskutován je etický aspekt našich současných postojů ke zvířatům a psychologické mechanismy související s konzumací masa. Empirická část zkoumá postoje ke zvířatům a závislost přidělení mentálních kapacit určitému živočišnému druhu na jeho vnímané poživatelnosti. Výzkumný soubor se skládá z vegetariánů a veganů (n=207) a konzumentů masa (n=247). Pro lepší interpretaci byl kvantitativní přístup kombinován s kvalitativním šetřením (n=33). Výsledky podporují předpokládaný vliv vegetariánství a pohlaví na postoje ke zvířatům, stejně jako vliv konzumace masa na přisuzování mentálních kapacit.
|
host ::
RSS.