|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|