|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
|
|
|
Koncept kritických zátěží síry a dusíku pro ekosystémy a modelování vývoje půdního chemismu a druhového složení vegetace ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací pro vybrané lokality v České republice
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Znalost historie emisí a depozičních trendů hlavních znečišťujících látek je klíčovým faktorem pro pochopení změn probíhajících v ekosystémech. Vysoké hodnoty depozic síry (S) a dusíku (N), které na území České republiky vrcholily v průběhu 70. - 80. let minulého století, způsobily významné okyselení a poškození především lesních ekosystémů. Díky politickým a ekonomickým změnám v 90. letech došlo k výraznému snížení emisí a zlepšení stavu půd lesních ekosystémů. Na budoucí vývoj a obnovu ekosystémů bude mít vliv především klimatická změna a stále zvýšené zátěže nutričním dusíkem. Pro modelování budoucího vývoje ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací v České republice byl v této práci použit dynamický model VSD+ Studio v kombinaci s vegetačním modelem PROPS. Modelovými lokalitami byly zvoleny dvě povodí sítě GEOMON, Liz a Uhlířská. Tato povodí se v historii výrazně lišila velikostí depoziční zátěže síry a dusíku. Výsledky naznačují, že nadměrné depozice S a N mezi lety 1970 - 1990 způsobily na obou sledovaných povodích výrazné okyselení půdy a snížily úroveň bazické saturace. Na povodích dochází také k poklesu poměru C:N a množství organického uhlíku v minerální půdě. Vegetační model PROPS předpovídá do budoucna výrazný pokles vhodnosti lokalit pro přirozenou vegetaci, kterou jsou...
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
| |
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se odpovědět na otázku, jestli má námraza významný podíl na atmosférické depozici formou rešerše odborné literatury. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je usazená depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na často měnících se faktorech. Přesto je možné dokázat, že koncentrace látek v námraze může převyšovat, nebo alespoň zabírat významný podíl na atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
|
|
|
Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici
Samcová, Anna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací vlivu mlhy na celkové množství vstupujících látek do ekosystémů procesem atmosférické depozice. Shrnuje třídění mlhy, jejich výskyt a základní informace o chemismu. Atmosférická depozice je dlouho zkoumaným procesem, při kterém dochází k transportu látek z atmosféry na zemský povrch. Je dělena na suchou a mokrou; mokrá atmosférická depozice se dále dělí na vertikální a horizontální. Velikost vlivu mokré složky atmosférické depozice závisí na nadmořské výšce, zhruba od 800 m n. m. začíná mít významný podíl horizontální složka atmosférické depozice (tj. např. mlha). Existuje Mlh několik typů, jsou děleny podle různých kritérií, např. podle vzniku, dohlednosti nebo doby trvání a nejčastěji se vyskytují na místech s velkým obsahem vlhkosti. Na území České republiky je iontový příspěvek mlhy k atmosférické depozici podceňován. Nejvíce zastoupenými ionty v mlžné depozici jsou SO4 2- , NO3 - a NH4 + , které mohou být zároveň kondenzačními jádry. Celková atmosférická depozice je počítána ze součtu suché a mokré vertikální depozice a depozice z mlhy je zanedbávána. Tato málo prozkoumaná problematika je sledována po celém světě. Klíčová slova: atmosférická depozice, horizontální depozice, mlha
|
host ::
RSS.