|
|
Patogeneze aortální stenózy : možnosti medikamentozního ovlivnění progrese aortální stenózy
Štěrbáková, Gabriela ; Linhartová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent) ; Hricák, Vasiľ (oponent)
Souhrn Úvod: Aortální stenóza je nejèastìjší a nejèastìji operovanou chlopenní vadou, jejíž medikamentózní léèba dosud není známa. Cílem naší práce bylo stanovit prediktory progrese kalcifikace aortální chlopnì a dále zjistit asociaci progrese aortální stenózy s léèbou bisfosfonáty. Metody: První èást tvoøí prospektivní sledování souboru konsekutivních pacientù s angiograficky prokázanou významnou koronární nemocí, kteøí byli rozdìleni do 3 skupin: pacienti s aortální sklerózou, s aortální stenózou (alespoò støednì závažná, AVA < 1cm/m2 nebo støední gradient 30mmHg) a pacienti s iniciálnì fyziologickým nálezem na aortální chlopni. Sledovali jsme klinický stav celého souboru a pacientù s aortální stenózou pøed a po náhradì chlopnì, pomocí MDCT jsme hodnotili progresi kalcifikace aortální chlopnì u pacientù s aortální sklerózou a iniciálnì normální aortální chlopní a identifikovali prediktory progrese kalcifikace metodou multivariantní analýzy. Druhou èást tvoøí pilotní retrospektivní studie pacientù s aortální stenózou a dvìma echokardiografiemi v intervalu >8 mìsícù. Pacienti byli rozdìleni do dvou skupin: léèených bisfosfonáty pro osteoporózu a neléèených. Srovnali jsme anualizovanou zmìnu gradientu mezi skupinami a identifikovali prediktory progrese aortální stenózy. Výsledky: 1. Do prospektivního...
|
|
|
Rizikové faktory aortální stenózy u pacientů s koronární nemocí. Srovnání pacientů s kalcifikovanou aortální stenózou a neobstrukční aortální sklerózou.
Linhartová, Kateřina ; Čerbák, Roman (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent)
Autorka se v práci zabývá asociací aortální stenózy s některými novými potenciálními rizikovými faktory, jako je systémový zánět, neurohumorální aktivace a změny metabolismu kalcia, u pacientů s významnou koronární nemocí. Do studie zařazovali konsekutivní pacienty s angiograficky významnou koronární nemocí spojenou s aortální stenózou (střední transvalvulární aortální gradient ≥30 mm Hg) nebo aortální sklerózou. Mezi skupinami porovnali sérové hladiny C-reaktivního proteinu, vaskulární (sVCAM-1) a intercelulární (sICAM- 1) adhezivní molekuly, sE-selectinu, big endotelinu-1, intaktního parathormonu (PTH), plazmatické hladiny vitaminu D a parametrů metabolismu kalcia mezi oběma skupinami a identifikovali nezávislé rizikové faktory aortální stenózy pomocí logistické regrese. Zařadili 127 pacientů s aortální stenózou (85 mužů) a 101 pacientů s aortální sklerózou (76 mužů). Pacienti s aortální stenózou byli starší (71±7 vs 66±7 let; p<0.001), dva a více rizikových faktorů mělo celkem 90% pacientů obou skupin. Mezi oběma skupinami nebyly statisticky významné rozdíly ve výskytu hypertenze, kouření, diabetu, dyslipidemie, v indexu tělesné hmotnosti a v hladinách LDL, HDL cholesterolu, vysoce senzitivního Creaktivního proteinu a sE- selectinu. Zjistili nezávislou asociaci aortální stenózy s hladinou big...
|
|
| |
|
|
Patogeneze aortální stenózy : možnosti medikamentozního ovlivnění progrese aortální stenózy
Štěrbáková, Gabriela ; Linhartová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent) ; Hricák, Vasiľ (oponent)
Souhrn Úvod: Aortální stenóza je nejèastìjší a nejèastìji operovanou chlopenní vadou, jejíž medikamentózní léèba dosud není známa. Cílem naší práce bylo stanovit prediktory progrese kalcifikace aortální chlopnì a dále zjistit asociaci progrese aortální stenózy s léèbou bisfosfonáty. Metody: První èást tvoøí prospektivní sledování souboru konsekutivních pacientù s angiograficky prokázanou významnou koronární nemocí, kteøí byli rozdìleni do 3 skupin: pacienti s aortální sklerózou, s aortální stenózou (alespoò støednì závažná, AVA < 1cm/m2 nebo støední gradient 30mmHg) a pacienti s iniciálnì fyziologickým nálezem na aortální chlopni. Sledovali jsme klinický stav celého souboru a pacientù s aortální stenózou pøed a po náhradì chlopnì, pomocí MDCT jsme hodnotili progresi kalcifikace aortální chlopnì u pacientù s aortální sklerózou a iniciálnì normální aortální chlopní a identifikovali prediktory progrese kalcifikace metodou multivariantní analýzy. Druhou èást tvoøí pilotní retrospektivní studie pacientù s aortální stenózou a dvìma echokardiografiemi v intervalu >8 mìsícù. Pacienti byli rozdìleni do dvou skupin: léèených bisfosfonáty pro osteoporózu a neléèených. Srovnali jsme anualizovanou zmìnu gradientu mezi skupinami a identifikovali prediktory progrese aortální stenózy. Výsledky: 1. Do prospektivního...
|
|
|
Rizikové faktory aortální stenózy u pacientů s koronární nemocí. Srovnání pacientů s kalcifikovanou aortální stenózou a neobstrukční aortální sklerózou.
Linhartová, Kateřina ; Čerbák, Roman (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent)
Autorka se v práci zabývá asociací aortální stenózy s některými novými potenciálními rizikovými faktory, jako je systémový zánět, neurohumorální aktivace a změny metabolismu kalcia, u pacientů s významnou koronární nemocí. Do studie zařazovali konsekutivní pacienty s angiograficky významnou koronární nemocí spojenou s aortální stenózou (střední transvalvulární aortální gradient ≥30 mm Hg) nebo aortální sklerózou. Mezi skupinami porovnali sérové hladiny C-reaktivního proteinu, vaskulární (sVCAM-1) a intercelulární (sICAM- 1) adhezivní molekuly, sE-selectinu, big endotelinu-1, intaktního parathormonu (PTH), plazmatické hladiny vitaminu D a parametrů metabolismu kalcia mezi oběma skupinami a identifikovali nezávislé rizikové faktory aortální stenózy pomocí logistické regrese. Zařadili 127 pacientů s aortální stenózou (85 mužů) a 101 pacientů s aortální sklerózou (76 mužů). Pacienti s aortální stenózou byli starší (71±7 vs 66±7 let; p<0.001), dva a více rizikových faktorů mělo celkem 90% pacientů obou skupin. Mezi oběma skupinami nebyly statisticky významné rozdíly ve výskytu hypertenze, kouření, diabetu, dyslipidemie, v indexu tělesné hmotnosti a v hladinách LDL, HDL cholesterolu, vysoce senzitivního Creaktivního proteinu a sE- selectinu. Zjistili nezávislou asociaci aortální stenózy s hladinou big...
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů s aortální stenózou
ŠVECOVÁ, Valentyna
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů po operaci pro aortální stenózu. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části je probrána problematika aortální stenózy včetně anatomie, etiologie, patofyziologie, kliniky, diagnostiky, následků, léčby, rehabilitace a prevence. Dále pak sleduje otázku kvality života obecně a v souvislosti se zdravotním stavem. Praktická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života nemocných před náhradou nativní aortální chlopně mechanickou či biologickou protézou a tři měsíce po intervenci. Výzkumné šetření probíhalo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkumný soubor tvořili pacienti kardiocentra. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Vyšetření probíhalo metodou ?postal survey?, tj. bez asistence odborného personálu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1 (H1): Kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněna v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL; Hypotéza 2 (H2): Kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zjišťování kvality života podmíněné zdravím (HRQoL) bylo provedeno pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníkového nástroje Short Form-36 typu Generic v metodice HRQoL postihující osm domén: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Údaje z dotazníků byly konvertovány do elektronické podoby za použití uživatelského softwaru ?Pořizovač dat SF-36?. Následně byla data statisticky vyhodnocena provedením párového T-testu. Statistická významnost získaných dat byla hodnocena na 5% hladině významnosti. Výsledky před a po náhradě aortální chlopně byly porovnány navzájem, a taktéž s daty mezinárodního standardu HRQoL. Posloužily k prokazování vlivu chirurgické náhrady nativní aortální chlopně na zlepšení kvality života sledovaných pacientů. Výzkumným šetřením bylo prokázáno celkové zlepšení kvality života ve všech doménách, čímž byla potvrzena H2, a to, že kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zároveň bylo zjištěno, že kvalita života pacientů s aortální stenózou je významně nižší než kvalita života zdravé populace zastoupené výsledky Oxfordské studie. Tímto byla potvrzena H1, a to, že kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněná v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro kardiocentra a kardiologické ambulance. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu nemocných ze strany personálu, ke zdokonalení péče a také k rozšíření informovanosti pacientů. Mohla by být využita pro vytvoření odborného semináře pro ošetřující personál se zaměřením na kvalitu života pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému (KVO). Práce by také mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření v oblasti porovnání kvality života v závislosti na jednotlivých typech náhrad anebo věku nemocných.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.