|
|
Effects of antidepressants and depressive disorders on mitochondrial functions
Hroudová, Jana ; Fišar, Zdeněk (vedoucí práce)
Poruchy nálady jsou závažná onemocnění, přesto jejich patofyziologie nebyla dostatečně objasněna. Biologické markery, které by zlepšily diagnostiku onemocnění nebo predikci úspěšné farmakoterapie, jsou hledány. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou vybrané mitochondriální funkce ovlivněny antidepresivy, stabilizátory nálady a depresivní poruchou. Výzkum vychází z hypotéz poruch nálady a mechanismů účinků antidepresiv, ze zdokonalené monoaminové hypotézy, neurotrofní hypotézy a hypotézy o mitochondriální dysfunkci. Narušená funkce mitochondrií vede k poškození neuronů, které může souviset se vznikem poruch nálady. Účinky antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondriální funkce mohou být vztaženy k jejich terapeutickým či vedlejším účinkům. Byly měřeny účinky farmakologicky odlišných antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondrie izolované ze zvířecích mozků (in vitro model). Aktivita izoforem monoaminooxidasy (MAO) byla stanovena radiochemicky, aktivity dalších mitochondriálních enzymů spektrofotometricky. Celková aktivita systému oxidační fosforylace byla určena respirometrií s vysokým rozlišením. Metody byly modifikovány pro měření stejných parametrů v krevních destičkách u pacientů s depresivní epizodou a u zdravých kontrol. Všechna testovaná antidepresiva inhibovala aktivitu MAO, lišila...
|
|
|
Effects of antidepressants and depressive disorders on mitochondrial functions
Hroudová, Jana ; Fišar, Zdeněk (vedoucí práce) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Kuča, Kamil (oponent)
Poruchy nálady jsou závažná onemocnění, přesto jejich patofyziologie nebyla dostatečně objasněna. Biologické markery, které by zlepšily diagnostiku onemocnění nebo predikci úspěšné farmakoterapie, jsou hledány. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou vybrané mitochondriální funkce ovlivněny antidepresivy, stabilizátory nálady a depresivní poruchou. Výzkum vychází z hypotéz poruch nálady a mechanismů účinků antidepresiv, ze zdokonalené monoaminové hypotézy, neurotrofní hypotézy a hypotézy o mitochondriální dysfunkci. Narušená funkce mitochondrií vede k poškození neuronů, které může souviset se vznikem poruch nálady. Účinky antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondriální funkce mohou být vztaženy k jejich terapeutickým či vedlejším účinkům. Byly měřeny účinky farmakologicky odlišných antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondrie izolované ze zvířecích mozků (in vitro model). Aktivita izoforem monoaminooxidasy (MAO) byla stanovena radiochemicky, aktivity dalších mitochondriálních enzymů spektrofotometricky. Celková aktivita systému oxidační fosforylace byla určena respirometrií s vysokým rozlišením. Metody byly modifikovány pro měření stejných parametrů v krevních destičkách u pacientů s depresivní epizodou a u zdravých kontrol. Všechna testovaná antidepresiva inhibovala aktivitu MAO, lišila...
|
|
|
Vliv psychotropních látek na mitochondriální funkce.
Cikánková, Tereza ; Rečková Hroudová, Jana (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Psychofarmaka jsou veliká skupina léčiv široce používaných nejen v psychiatrii. Jejich systémové podávání ovlivňuje hlavní diagnózu a také působí na organismus jako celek. Předmětem našich experimentů je vliv psychofarmak na změnu mitochondriálních funkcí, což je přínosné pro pochopení jak terapeutických, tak vedlejších účinků těchto léčiv na molekulární úrovni. Cílem předkládané disertační práce bylo studium in vitro vlivu vybraných léčiv na energetický metabolismus buňky. Byla testována vybraná antipsychotika (chlorpromazin, levomepromazin, haloperidol, risperidon, ziprasidon, zotepin, aripiprazol, klozapin, olanzapin a quetiapin), antidepresiva (bupropion, fluoxetin, amitriptylin a imipramin) a stabilizátory nálady (lithium, valproát, valpromid, lamotrigin a karbamazepin). In vitro účinky uvedených léčiv byl zkoumán na mitochondriích izolovaných z prasečí šedé hmoty mozkové. Vliv vybraných psychofarmak na aktivitu citrátsyntázy (CS) a enzymatických komplexů (I, II+III, IV) elektronového transportního řetězce (ETC) byla měřena spektrofotometricky. Léčivem indukované změny mitochondriální respirace spojené s komplexem I (podporovaná malátem a pyruvátem) a komplexem II (podporovaná sukcinátem) byly měřeny pomocí respirometrie s vysokým rozlišením. Aktivita komplexu I byla signifikantně inhibována...
|
|
|
SSRI Antidepressant Consumption in Czech Republic
Behrová, Júlia ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Rejmanová, Anna (oponent)
Spotreba antidepresív zo skupiny SSRI v Českej republike Autor: Júlia Behrová Školiteľ: PharmDr. Pavel Horký, PhD. Konzultant: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D Úvod: Selektívne inhibítory spätného vychytávania serotonínu sú liečivá, ktoré zvyšujú dostupné množstvo neuromediátoru serotonínu v synapsách a to má za následok ich antidepresívny a anxiolytický efekt. Cieľ: Cieľom tejto diplomovej práce bolo spracovanie a vyhodnotenie spotreby SSRI antidepresív prostredníctvom dát zo Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv (SÚKL) na území Českej republiky (ČR) v období od 01. 01. 2008 - 31. 12. 2018. Metodika: Výskum spočíval v retrospektívnej analýze liečiv z databázy SÚKL. V štúdii boli zahrnuté všetky perorálne SSRI schválené v ČR. V diplomovej práci bola využítá metodika typu DUR (Drug Utilization Review). Spotreba bola opísaná metodológiou systému ATC/DDD. Spotreba následne bola vyjadrená v počte definovaných denných dávok na tisíc individuií na deň (DID). Z Českého štatistického úradu boli nadobudnuté údaje o počte obyvateľov v jednotlivých rokoch v ČR. Výsledky: V sledovanom období spotreba sertralinu a escitalopramu markantne stúpla. U sertralinu došlo k zvýšeniu DID z počiatočných 8,623 na hodnotu 15,513 a spotreba sa tak zvýšila 1,8 krát. Najväčší vzostup v spotrebe pozorujeme u escitalopramu, ktorý...
|
|
|
Spotřeba duálních antidepresiv v České Republice
Čiháková, Kristýna ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Malý, Josef (oponent)
Spotřeba duálních antidepresiv v České republice Autorka: Kristýna Čiháková Vedoucí práce: PharmDr. Pavel Horký, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Antidepresiva jsou široce využívanou skupinou léčiv v mnoha indikacích. Duální antidepresiva jsou předepisována v léčbě depresivní a úzkostné poruchy, v léčbě bolesti, proti nespavosti a zkoumán je jejich účinek i v jiných indikacích. Spotřeba antidepresiv v České republice (ČR) obecně stoupá. Otázkou je, jakým podílem se na ní podílí spotřeba duálních antidepresiv. Cíl: Cílem diplomové práce byla analýza spotřeb duálních antidepresiv v ČR. Metodika: Spotřeba antidepresiv venlafaxinu, duloxetinu, mirtazapinu a mianserinu byla analyzována v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2018. Data byla získána z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). K analýze byla použita deskriptivní statistika. Spotřeba, uvedená v definovaných denních dávkách (DDD), byla přepočítána na relativní spotřebu, definovanou denní dávku/1000 obyvatel/den (DID), a dále byla porovnána spotřeba jednotlivých sil antidepresiv. Výsledky: Spotřeba duálních antidepresiv v ČR stoupá. Spotřeba venlafaxinu vzrostla za sledované období 3,0krát. Spotřeba duloxetinu stoupla...
|
|
|
The influence of antidepressants on serotonin homeostasis in placenta
Váchalová, Veronika ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Váchalová Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: Mgr. Rona Karahoda Název diplomové práce: Vliv antidepresiv na homeostázu serotoninu v placentě Deprese je vážná duševní porucha postihující 10-20% žen během těhotenství. Až 10% těchto žen užívají antidepresiva (ADs), nejčastěji ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRIs). Navzdory skutečnosti, že se bezpečnost této léčby v těhotenství jeví jako sporná vzhledem k možným negativním následkům na matku i plod, mechanismy popisující tyto interakce nebyly stále dostatečně popsány. Během těhotenství je serotonin (5-HT) důležitým článkem pro správnou funkci placenty, vývoj a fetální programování plodu. Homeostáza 5-HT v placentě je udržována skrze 5-HT transportér (SERT/SLC6A4) na apikální straně a transportér pro organické kationty 3 (OCT3/SLC22A3) na bazální straně trofoblastu. Tyto transportéry vychytávají 5-HT z maternálního a fetálního krevního oběhu do syncytiotrofoblastu (STB), kde je následně degradován enzymem monoaminoxidázou-A (MAO-A). Vzhledem k tomu, že všechna ADs interferují se 5-HT systémem, je důležité studovat jejich potenciální interkace ve feto-placentární jednotce. V této...
|
|
|
Molekulární mechanismy působení antidepresiv.
Brenišin, Martin ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Deprese je široce rozšířené chronické onemocnění, které ovlivňuje myšlenky, náladu, fyzické zdraví a celkovou kvalitu života. Mezi její projevy patří špatná nálada, nedostatek energie, smutek, insomnie a neschopnost pociťovat štěstí a užívat si života. Většina lidí se s depresí během svého života setká přímo nebo nepřímo, skrze rodinu nebo blízkého známého. Počet pacientů s diagnostikovanou klinickou depresí celosvětově každoročně stoupá. Až polovina nemocných během své deprese pocítí sebevražedné myšlenky a čtvrtina se o sebevraždu pokusí. Léčba deprese je tedy velmi důležitá. Antidepresiva jsou širokou skupinou látek zaměřenou na tuto léčbu. V současnosti existuje řada antidepresiv s různými mechanismy účinku, jejichž hlavním efektem je zvýšení hladin monoaminových neurotransmiterů v mozku. Inhibitory zpětného vstřebávání toho dosahují blokováním transportérů daných neurotransmiterů. Další druh antidepresiv inhibuje činnost monoaminooxidázy, která serotonin, noradrenalin a dopamin degraduje. Tato práce shrnuje základní poznatky o hlavních typech antidepresiv a jejich mechanismech účinku. Klíčová slova: antidepresiva, serotonin, deprese, noradrenalin, transportéry monoaminů
|
|
|
Antidepresiva - výskyt v přírodních vodách, účinky na organismy, možnosti jejich fototransformace v přírodním prostředí
ČERNÁ, Pavlína
The thesis is focused on one group of organic xenobiotic compounds, antidepressants, their presence in natural waters and their effects on aquatic organisms. A survey of increasing consumption of antidepressants in developed countries is presented together with numerous studies proving rising concentrations of these compounds in natural sufrace waters. Several studies dealing with influence of antidepressants on selected aquatic organisms of different trophic levels are demonstrated. Modern techniques, including AOPs (advanced oxidation processes), used for possible better waste waters treatment are discussed.
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Effects of antidepressants and depressive disorders on mitochondrial functions
Hroudová, Jana ; Fišar, Zdeněk (vedoucí práce)
Poruchy nálady jsou závažná onemocnění, přesto jejich patofyziologie nebyla dostatečně objasněna. Biologické markery, které by zlepšily diagnostiku onemocnění nebo predikci úspěšné farmakoterapie, jsou hledány. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou vybrané mitochondriální funkce ovlivněny antidepresivy, stabilizátory nálady a depresivní poruchou. Výzkum vychází z hypotéz poruch nálady a mechanismů účinků antidepresiv, ze zdokonalené monoaminové hypotézy, neurotrofní hypotézy a hypotézy o mitochondriální dysfunkci. Narušená funkce mitochondrií vede k poškození neuronů, které může souviset se vznikem poruch nálady. Účinky antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondriální funkce mohou být vztaženy k jejich terapeutickým či vedlejším účinkům. Byly měřeny účinky farmakologicky odlišných antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondrie izolované ze zvířecích mozků (in vitro model). Aktivita izoforem monoaminooxidasy (MAO) byla stanovena radiochemicky, aktivity dalších mitochondriálních enzymů spektrofotometricky. Celková aktivita systému oxidační fosforylace byla určena respirometrií s vysokým rozlišením. Metody byly modifikovány pro měření stejných parametrů v krevních destičkách u pacientů s depresivní epizodou a u zdravých kontrol. Všechna testovaná antidepresiva inhibovala aktivitu MAO, lišila...
|
host ::
RSS.