|
| |
|
|
Vyšetření chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou
Havlištová, Michaela ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Káfuňková, Petra (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je jednou z nejčastějších příčin invalidity u osob v produktivním věku. Kvalitu života nemocných významně ovlivňují motorické poruchy a únava. Tato bakalářská práce se zaměřuje na vyšetření chůze u pacientů s RS. Popisuje odlišnosti chůze osob s RS od chůze zdravých jedinců. Uvádí klinické testy a relevantní funkční škály, které lze v praxi využít k hodnocení chůze u RS. Práce se nevěnuje přístrojovým metodám hodnocení chůze. V praktické části je vypracována kazuistika jedné pacientky s RS a vliv terapie Vojtovy metody reflexní lokomoce na výsledky vybraných testů chůze (TUO, T25FW, 10MWT, DOL a 6MWT). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
|
|
Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů
PLACHÁ, Milena
Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních.
|
|
|
Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích
KOLESÁROVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je: ,,Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích." Bakalářská práce má dvě části, v první teoretické části se budu zabývat dětskou mozkovou obrnou, jakožto kombinovaným postižením a možnostmi následné terapie jedinců s touto diagnózou. Dále zde vyzdvihnu důležitost a nezastupitelnost uceleného systému rehabilitace, jakožto prostředku koordinované péče. Na teoretickou část plynule navazuje část praktická, ve které se budu zabývat realizací koordinované péče v rámci Českých Budějovic. Cílem této práce je zjistit jaký je současný stav koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Pro naplnění tohoto cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla pro účely této práce stanovena takto: ,,Jak se v Českých Budějovicích realizuje komplexní koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou?" Pro účely této práce byly ještě stanoveny dvě dílčí doplňující podotázky, jejichž důležitost vyplynula z výzkumné části této práce. Dílčí podotázky byly stanoveny takto: ,,Jak rodiče dětí s DMO vnímají informace, které jim podali odborníci ohledně léčebné terapie dětí?" ,,Jak rodiče dětí s DMO hodnotí koordinovanou péči v rámci Českých Budějovic a jak vnímají spolupráci mezi odborníky?" Součástí druhé, praktické části byla realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod. Výzkum byl realizován na základě polo-standardizovaného hloubkového rozhovoru s rodiči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dítě bylo pro potřeby tohoto výzkumu definováno jako jedinec od 1 roku do 15 let věku (včetně). S ohledem na potřebu získat validní informace byla metoda polo-standardizovaného rozhovoru doplněna o analýzu odborné dokumentace konkrétních dětí. Jako výzkumný soubor byli náhodně vybráni rodiče dětí s již diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou. Rodiče byli požádáni o spolupráci pomocí ,,žádostí", které byly rozmístěny do různých středisek, center a zařízení v rámci Českých Budějovic. Výsledkem této práce jsou kazuistiky jednotlivých dětí, na jejichž podkladě bylo vytvořeno schéma realizace koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v rámci Českých Budějovic. Koordinovaná péče je podle výzkumu v Českých Budějovicích realizována jednak ,,volně", což znamená, že není řízena žádným zařízením (institucí) a dále v institucích, centrech či zařízeních, která jsou zřízena právě za účelem poskytování služeb ve smyslu uceleného systému rehabilitace. Všechny zkoumané děti jsou momentálně v péči centra Arpida, přestože toto centrum není v Českých Budějovicích jediným centrem, které se zaměřuje na komplexní koordinovanou péči o jedince s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Z toho výsledku můžeme vyvozovat, že je toto centrum v Českých Budějovicích rodiči s dětmi s dětskou mozkovou obrnou vyhledávaným a často navštěvovaným zařízením. Součástí výsledků této práce je také hodnocení koordinované péče v rámci Českých Budějovic. V závěru práce chci poukázat na celkový význam a nezastupitelnost koordinovaná péče v péči o jedince s dětskou mozkovou obrnou. Koordinovaná péče těmto jedincům umožňuje rozvoj ve všech oblastech a to v maximální možné míře. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, na typu a stupni postižení a řadě dalších faktorů, které ve výsledku ovlivní to, zda a do jaké míry se daný jedinec bude v určitých oblastech vyvíjet. Každý jedinec má dány určité možnosti a limity, které bohužel neumí odstranit ani ta nejkoordinovanější péče všech odborníků. Bezesporu však můžeme koordinovanou péči považovat za pomyslný ,,ukazatel" který vede jedince s dětskou mozkovou obrnou po té ,,správné cestě".
|
|
|
Vliv reflexní lokomoce dle Vojty na děti s Downovým syndromem
PLACHÁ, Milena
Tématem bakalářské práce je ?Vliv reflexní lokomoce dle Vojty na děti s Downovým syndromem? z pohledu rodičů. Downův syndrom (DS) je vrozený syndrom, který je podmíněn nadpočetným chromozomem 21. Společným znakem dětí s DS je mentální retardace mírného až středního stupně. Velmi častým znakem dětí s DS je svalová hypotonie a uvolnění vazů a šlach. To je příčinou vzniku poruch držení ? postury, zpomaleného motorického vývoje se vznikem chybných hybných vzorců. Metodou, kterou lze využít při fyzioterapii u těchto dětí je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou využívány dílčí vzory z globálních modelů reflexního pohybu vpřed ? reflexní plazení a reflexní otáčení. V rámci terapie jsou u dětí s abnormální motorikou aktivovány normální pohybové vzory a ty pak lze využít ve volní motorice. Reflexní lokomoce pozitivně ovlivňuje i další funkce, jako je jemná motorika v orofaciální oblasti, pozitivní ovlivnění peristaltiky, dýchání, svaloviny močového měchýře a rozvoje mentálních funkcí. Vede-li terapie ke zlepšení motorických funkcí, dojde ke zlepšení kvality života dítěte a tím i jeho rodiny, jsou zlepšeny podmínky pro možnost společenského a pracovního začlenění dítěte. Teoretická část práce se věnuje charakteristice DS a metody Vojtovy reflexní terapie. Nejprve je specifikován DS, jeho historie, klasifikace různých typů DS, jeho dědičnost. Dále jsou popsány možnosti diagnostiky, symptomy a zdravotní problémy dětí i dospělých s DS. V neposlední řadě jsou zmíněny možnosti vzdělávání dětí s DS a formy podpory rodin s dítětem s DS. V kapitolách zabývajících se problematikou Vojtovy reflexní lokomoce je krátce zmíněna osobnost Václava Vojty, který tuto terapii vyvinul, dále jsou popsány možnosti diagnostiky motorického postižení u dětí, dva základní principy Vojtovy reflexní lokomoce ? reflexní plazení a reflexní otáčení a jejich možné využití v terapii. Na tuto teoretickou část navazuje část výzkumná. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda narativního rozhovoru. Tato metoda využívá záznam a následný přepis rozhovoru, ve kterém dotazovaný popisuje svůj životní příběh. Při zpracování je rozhovor nejprve doslovně převeden do písemné podoby a následně analyzován. Jednotlivé rozhovory (vyprávění) jsou prezentovány ve stupních. První stupeň je minulost. Druhý stupeň již popisuje situaci v rodině po zjištění diagnózy DS. Třetí stupeň popisuje současnou situaci v rodině, vývoj dítěte. Čtvrtý stupeň - plánování budoucnosti. Pátý stupeň je superanalýza. V rozhovorech jsou hledány vzorce, které jsou společné pro všechna vyprávění. Do výzkumu byli zařazeni rodiče všech 5 dětí předškolního věku s DS, které jsou zařazeny do terapie Vojtovou reflexní lokomocí ve Vojtově centru v Českých Budějovicích. Rozhovory byly vedeny se všemi matkami, dva otcové se výzkumu nezúčastnili. Z analýzy všech pěti vyprávění vyplynulo, že vliv Vojtovy metody reflexní lokomoce byl u dětí zařazených do výzkumu pozitivní, rodiče pozorovali zlepšení postury, zlepšení motoriky jazyka, u starších dětí i řeči. Celkový přínos Vojtovy metody reflexní lokomoce považují za pozitivní, a to v oblasti ovlivnění motoriky i v oblasti psychosociální. U všech dětí zařazených do výzkumu je i nadále tato terapie využívána.
|
host ::
RSS.