|
|
The Role of Lck Kinase in T-cell Antigen Receptor Signaling
Němec, Dušan ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Aktivita LCK kinázy je nezbytně nutná pro zahájení procesu aktivace T lymfocytu. Primární funkcí LCK je převod informace o vazbě pMHC glykoproteinů na TCR do vnitřního prostředí buňky. Výsledkem kaskády, jež aktivní LCK spouští, je aktivace T buňky, produkce cytokinů, diferenciace a klonální expanze. Tato práce poskytuje souhrn současných znalostí o LCK kináze a její nenahraditelné roli v TCR signalizaci a stejně tak přehled nejvýznamnějších regulátorů a interakčních molekul. Dále pak popisuje význam interakce LCK s koreceptory pro optimální TCR signalizaci a fyziologický vývoj thymocytů a též zmiňuje diskutovanou roli LCK jako adaptorového proteinu T buněk. Klíčová slova: LCK, T lymfocyt, antigen, kináza, enzym
|
|
|
Vývoj techniky pro transfer genů do T-lymfocytů pomocí polyomavirových struktur a peptidu LAH4
Schreiberová, Lucie ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Efektivní doprava genetického materiálu do T-lymfocytů je klíčová při genové terapii využívající T-lymfocyty s chimérickými antigenními receptory. Dosavadní postupy vyžadují použití potenciálně nebezpečných virových vektorů nebo velké množství vstupního materiálu. Diplomová práce se proto soustředí na prozkoumání nových přístupů pro transfer genů do T-lymfocytů: využití bezpečných viru podobných částic (VLP) odvozených od myšího polyomaviru v kombinaci s amfipatickým kationickým peptidem LAH4. LAH4 má potenciál zvyšovat efektivitu dopravy DNA i virových vektorů do buněk. Systém kombinující VLP a peptid LAH4 byl optimalizován pro dopravu reportérových genů (kódujících GFP a luciferázu) do modelové T-lymfocytární linie Jurkat. Bylo zjištěno, že pomocí VLP se zabalenou DNA nelze efektivně transdukovat buňky Jurkat. Při transfekci buněk samotnou DNA s LAH4 nebylo dosaženo konzistentních výsledků a efektivita transfekce se pohybovala od 0,5 do 19 %. V rámci diplomové práce byl také analyzován vliv fosforylace virových struktur na transfer genů. Byl studován dopad opůsobení virových částic alkalickou fosfatázou na infektivitu viru a bylo nutné analyzovat vliv reakčních složek. Sublytická koncentrace Tritonu-X100 v reakčním pufru pozitivně ovlivňovala infektivitu MPyV více než vlastní defosforylace. V...
|
|
|
Identification of a new mechanism of Lck regulation via its C-terminal sequence
Valečka, Jan ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Aktivace T-lymfocytů je složitý proces zcela zásadní pro správnou funkci imunitního systému. Jako takový byl v minulosti důkladně zkoumán a jeho základní rysy jsou velmi dobře popsány. Neplatí to ovšem pro všechny události, které během T-buněčné signalizace nastávají. Po stimulaci T-buněčného receptoru kináza Lck z rodiny Src zajišťuje spuštění signalizace fosforylací tyrosinů. Fosforylace dalších proteinů je závislá na přesunutí Lck do jiných kompartmentů plazmatické membrány, takzvaných lipidových raftů. V lipidových raftech je Lck v blízkosti svých substrátů, které a aktivuje a které následně spouští další signalizaci. Kritickou částí tohoto procesu je translokace Lck do lipidových raftů, jejíž mechanismus zůstává dosud neprozkoumaný, a jako takový je objektem značného akademického i klinického zájmu. Již dříve jsme identifikovali adaptorový protein RACK1 jakožto kandidátní protein zprostředkovávající redistrubuci Lck do lipidových raftů pomocí propojení Lck s mikrotubulární sítí. V této práci jsme analyzovali strukturní znaky a funkci RACK1 v interakci s Lck. S využitím buněčných linií SYF exprimující buď přirozené nebo různě mutované formy Lck zde ukazujeme, že plně funkční SH3 a SH2 domény Lck jsou nezbytné pro efektivní vytvoření komplexu RACK1-Lck. Také jsme zjistili malý, ale...
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na interakce mezi spirochetami \kur{Borrelia affzelii} a myšími dendritickými buňkami.
SLÁMOVÁ, Martina
Zabývala jsem se studiem interakcí dendritických buněk (DC) a spirochet Borrelia afzelii na třech různých úrovních: fagocytoza borelií DC, produkce cytokinů boreliemi aktivovanými DC a schopnost DC aktivovat CD4+ T-lymfocyty. Zkoumala jsem vliv slin Ixodes ricinus na všech těchto úrovních. Klíštěcí sliny snižovali počet DC fagocytujících borelie. Vlivem slin byla významně snížena schopnost boreliemi aktivovaných DC indukovat jak proliferaci, tak produkci IL2 u specifických T-lymfocytů. Překvapivě byl pozorován inhibiční efekt slin na produkci jak Th1 (IL-6, TNF-{$\alpha$}) a Th2 (IL-10) cytokinů. Naše data ukazují komplexní inhibiční efekt klíštěcích slin na funkci DC.
|
host ::
RSS.