Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Volební koalice na celostátní úrovni v České republice
Snížek, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Problematika koalic je tradičním politologickým tématem úzce spojeným s volebními systémy, stranickými systémy i teorií stran. V české i zahraniční literatuře se však politologové většinově zabývají pouze koalicemi vznikajícími až po volbách. Proto jsem si pro svou diplomovou práci zvolil výzkum koalic předvolebních. V práci provádím výzkum volebních koalic, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny ČR, případně do České národní rady. Téma jsem si zvolil i proto, že v posledních sněmovních volbách v roce 2021 kandidovaly úspěšně hned dvě volební koalice, které poté vytvořily společnou vládu. V práci se postupně zabývám koalicemi Křesťanská demokratická unie (KDU), ODS a KDS, koalicí Levý blok, Liberálně sociální unií, Čtyřkoalicí, SPOLU a koalicí Pirátů a Starostů. Všechny tyto volební koalice jsem podrobil výzkumu a zanalyzoval jejich fungování, chování, ideovou propojenost a povolební jednání a působení na politické scéně. Pro práci jsem využíval odbornou literaturu, novinové články z dob fungování koalic, sněmovní tisky, jednání v Poslanecké sněmovně i internetové zdroje v podobě aktualit o politickém dění. Také jsem zpracoval data z jednotlivých hlasování na půdě Poslanecké sněmovny a na základě těchto dat jsem srovnával shodu názorů koaličních stran.
Komparace nástupnických komunistických stran v Polsku a Maďarsku
Holec, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce se věnuje problematice transformace komunistických stran a jejich následnému etablování v demokratickém prostředí. V teoretické části se autor zabývá samotným pojmem komunistická nástupnická strana, ale také rozdíly mezi komunistickými režimy či strategiemi samotné transformace. Snahou práce je vymezit faktory a události, které určovaly politické směřování těchto stran. Pro samotný výzkum byly vybrány dva státy a jejich komunistické strany, a to Polsko a Maďarsko. Právě v těchto státech došlo k výraznému prosazení reformních stranických křídel, kterým se dokonce podařilo přebrat kontrolu nad demokratizačním i transformačním procesem. Po pádu komunismu se tyto reformní elity staly představiteli nástupnických stran a započali ideologické odchylování směrem od krajní levice. Započali tak proces "sociáldemokratizace", díky kterému strany přežily a dokonce se v krátkém čase úspěšně vrátily do vlády. Práce se v závěrečné části zabývá integrací stran do evropských stranických struktur.
Role tzv. malých stran v českém stranickém systému v období let 1996-2010
Guth, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza postavení malých stran v českém stranickém systému se zaměřením na období let 1996 - 2010. Pozornost je věnována těm malým stranám, které uspěly ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. První část práce se zaměřuje na teoretický koncept malých stran. Pro pochopení souvislostí je též nutné zmínit vývoj malých stran od pádu komunistického režimu v roce 1989 do roku 1996. Dále autor v textu rozebírá otázku, zda je možné považovat Komunistickou stranu Čech a Moravy za malou stranu. Hlavní část práce se soustředí na malé strany v rozmezí let 1996 - 2010, neboť zhruba od poloviny 90. let se předpokládá stabilizace stranického systému v České republice. Tato pasáž je strukturována chronologicky dle volebních období. Pozornost je zde kladena zejména na 3 aspekty, které jsou spojené s působením malých stran: výsledky voleb do dolní komory Parlamentu, vliv malých stran na vzniku vlády a celková pozice malé strany v daném časovém úseku. V závěrečné kapitole jsou prezentovány výsledky první části osobního výzkumu, spočívající na rozhovorech s poslanci, kteří zasedali za malé strany v Poslanecké sněmovně ve zkoumaném období. V příloze je pak umístěna druhá část šetření, jež přináší výsledky e-mailové korespondence s těmito představiteli.
Zelenání politických stran: adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR
Hlaváčková, Anna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Bc. Anna Hlaváčková ZELENÁNÍ POLITICKÝCH STRAN - ADOPCE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY PARLAMENTNÍMI STRANAMI V ČESKÉ REPUBLICE Diplomová práce Praha 2011 Autor práce: Bc. Anna Hlaváčková Vedoucí práce: PhDr. Petr Just, Ph. D. Rok obhajoby: 2011 Bibliografický záznam: HLAVÁČKOVÁ, A., Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR, Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Vedoucí diplomové práce PhDr., Petr Just, Ph. D., Praha 2011, 177 s. Anotace: Diplomová práce "Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v České republice" se zabývá fenoménem zelenání univerzalistických poltických stran ve smyslu jejich postupné adopce environmentální politiky do volebních programů. Objektem zkoumání jsou programy českých parlamentních stran podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2010. Problematika je zkoumána z kvantitativního i kvalitativního komparativního hlediska, snaží se odhalit trendy v přijímání environmentální politiky do programových dokumentů a popsat jednotlivé postoje českých parlamentních stran k zelenému programu. Práce dále zkoumá vztah této programové změny k...
Research April 1946 ÚVVM: Elections. B19
Ústav pro výzkum veřejného mínění
První pokus o předvolební průzkum – otázky se týkají počtu politických stran, kterou stranu považují za nejslabší, který program naopak za nejlepší. Dále se dotazují na příslušnost ke straně a důvěru osobnostem.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.