|
|
Vznik a formování Jižního Súdánu
Müller, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formováním a vznikem Jižního Súdánu. Její obecná část si bere za cíl popsat základní instituty mezinárodního práva veřejného týkající se vzniku suverénního státu. Tato tvoří podklad pro zvláštní část, jež se věnuje skutečnostem, díky kterým se Jihosúdánská republika zformovala a následně vznikla secesí v rámci referenda. Zvláštní část práce tak definuje jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto státu, historické souvislosti, otázku koncepce státních hranic v Africe a faktor diverzity obyvatelstva v tehdy jednotném Súdánu. Stěžejní kapitolou je poté kapitola věnující se vůli a motivaci mezinárodního společenství, přesněji tedy států RB OSN a Africké unie. Na základě výše zmíněných faktorů pak vznikla Jihosúdánská republika, jež se potýká s četnými problémy, mezi které patří nedostatečná infrastruktura, nízké procento gramotnosti obyvatel, nedostatečná úroveň zdravotnictví atd. Tento vznik také způsobil značné změny a ekonomické problémy Súdánu. Tato práce by tedy měla jasně definovat motivace a zájmy jednotlivých aktérů na tomto území, které vedly k samotnému vzniku Jižního Súdánu a jeho brzkému přijetí do OSN a AU.
|
|
|
Aplikace teorie her na rozhodování v Radě bezpečnosti OSN
Rozsypal, Jakub ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Halás, Matúš (oponent)
Bakalářská práce Aplikace teorie her na rozhodování v Radě bezpečnosti OSN kvantitativně zkoumá rozhodnutí stálých členů Rady bezpečnosti OSN v období let 1985 až únor 2011. V prvních částí je popsán teoretický rámec teorie her jako takové. V druhé části je vysvětleno formální fungování Rady bezpečnosti OSN s přihlédnutím k vetování. Dále ve třetí části je formulován samotný model. Práce vychází zejména z modelu dvouúrovňových her (two-level games) J. Putnama a strategické perspektivy jako přístupu ke zkoumání mezinárodních vztahů. Permanentní členové Rady bezpečnosti jsou podle hlediska demokracie/autokracie rozděleni na tři typy podle jejich pozice mezi těmito ideálními typy. Po přiřazení jednotlivých států k jejich příslušným typům je formulován mechanismus získávání výplat na jak domácí, tak mezinárodní úrovni. Práce argumentuje tak, že z důvodu různých poměrů získávání výplat na zmíněných dvou úrovních budou trendy v hlasování různé. Následné zkoumání dat z faktických hlasování toto potvrzuje a ukazuje výraznou závislost mezi typem aktéra a jeho hlasovacím chováním respektive užitím veta. Statistické zkoumání dat naznačuje, že demokratický typ aktéra více vetuje, a to i pokud je zohledněno nestejné rozložení rozdílných typů aktérů.
|
host ::
RSS.