|
|
Návrh revitalizace vybraného parku
VACÍKOVÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá rozdělením krajiny a jejími funkcemi s ohledem na okolní svět a člověka. Řeší definici veřejného prostoru a veřejné zeleně a její vliv na městské prostředí a psychický stav člověka. Je zde popsána péče o veřejnou zeleň, jako je řez stromů či ochrana dřevin. V praktické části je popsáno a zanalyzováno vybrané řešené území v závislosti na shromážděných podkladech a provedeném terénním průzkumu. Inventarizace dřevin a dendrologický průzkum se staly základem pro vytvoření návrhu řešení revitalizace parku. Tento návrh se skládá z popisu jednotlivých výsadeb a dalších krajinných prvků, díky kterým dojde k propojení krajinné a sídelní zeleně. V poslední části byla popsána realizace návrhu, postup výsadeb a povýsadbová krátkodobá i dlouhodobá následná péče.
|
|
|
Historie právní ochrany dřevin na českém území
Šimandl, Milan ; Šouša, Jiří (oponent)
Historie právní ochrany dřevin na českém území Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les na území České republiky. Podává ucelený popis dané problematiky od počátků českého státu do současnosti, a to v širších souvislostech. Práce je rozdělena do šesti částí zaměřených na jednotlivé tematické okruhy. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce se věnuje nejstaršímu období od starověku do 18. století. Na rozdíl od ostatních částí neobsahuje striktní dělení mezi jednotlivými oblastmi, neboť popisuje společný základ pro části následující. V tomto období byla hlavním cílem ochrana dřevin ve smyslu majetkovém - tedy před krádežemi a pychem. Druhá část předkládané práce se zaměřuje na vývoj právní úpravy silničních stromořadí a alejí od 18. století do současnosti. Tato stromořadí jsou důležitými krajinotvornými prvky, ale rovněž chránila silnice a provoz na nich. V minulosti bylo na jejich výsadbu a ochranu vydáno velké množství předpisů. Současný právní řád nepřináší silničním stromořadím žádnou významnější speciální úpravu. Třetí část práce pojednává o ochraně dřevin jako přírodních památek, která se formovala od 19. století. Zahrnuje nejen jednotlivé dřeviny považované za přírodní památky, ale i území s cennými dřevinnými...
|
|
|
Porovnání zdravotního stavu dřevin v Zámeckém parku a parku Husovy sady.
Adamcova, Iveta ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Práce popisuje historické dění v parku až po současnost. Je provedena inventura parku, kontrola poškození jak biotickými (houby, hmyz) tak abiotickými činiteli. U Zámeckého parku je provedena kontrola, zda se něco změnilo od předchozího šetření. Na základě toho se v závěru porovnával zdravotní stav a výskyt škodlivých činitelů v jednotlivých parcích. Hodnotila se přítomnost patogenních hub, hmyzích škůdců a abiotického poškození. Ve všech případech je provedena fotodokumentace.
|
|
|
Inventarizace památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Blaník
Hejná, Šarlota ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Lubomír, Lubomír (oponent)
Jak už sám název napovídá, v bakalářské práci jsem se zabývala inventarizací památných stromů na území nejmenší chráněné krajinné oblasti - CHKO Blaník.
V úvodní části jsou vymezeny funkce dřevin, nacházející se ve volné krajině a urbanizovaném prostředí. Následuje historický vývoj ochrany dřevin, rozdělený na ochranu lesa a dřevin rostoucích mimo les. Dřeviny rostoucí mimo les jsou dále popsány z hlediska jejich ochrany, povolování kácení a povinnosti náhradní výsadby podle platných právních předpisů.
Podstatná část práce je věnována samotným památným stromům. Nejprve je přiblížen význam památných stromů v porovnání s minulostí a současností, dále jsou zmíněny rekordní památné stromy v naší zemi. Podle legislativních pravidel je specifikována zákonná a smluvní ochrana, náležitosti, týkající se vyhlašování stromů, jejich evidence a rušení. Péče o památné stromy, rovněž podléhající právní úpravě, je zaměřena na konzervační ošetření stromů, řez stromů a bezpečnostní vázání. Ke každému typu ošetření jsou uvedeny metody, popřípadě pomůcky. V rámci ochrany památných stromů je popsán projekt na záchranu genofondu památných stromů a krátké srovnání ochrany památných v zahraničí.
Chráněná krajinná oblast, v níž proběhla inventarizace, je stručně charakterizována z pohledu geologické minulosti a zastoupené fauny a flory. Dále jsou seznámeny maloplošná zvláště chráněná území této oblasti.
Provedla se revize památných stromů, zahrnující změření dendrometrických parametrů, mj. určení výšky stromu, jeho obvod, šířka a výška koruny. Dále se shrnulo ošetření jednotlivých stromů podle Sbírky listin ÚSOP a pořídila se fotodokumentace každého jedince v době olistění a bez olistění k přehlednějšímu poznání habitu stromu. Výsledky slouží k aktualizaci zmíněných parametrů v Ústředním seznamu ochrany přírody a navrhnutá ošetření jsou podkladem pro budoucí péči o památné stromy. Z výsledků se ukázalo, že nejčastějším druhem je lípa srdčitá. Stromy jsou v celkově dobrém zdravotním stavu, je však nutná pravidelnost ošetření.
|
|
|
Dokumentace památných stromů v Praze
Suchá, Helena ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit souhrn vybraných památných stromů v Praze s hodnocením jejich současného stavu dle vybraných dendrometrických veličin a následným porovnáním s hodnotami v Ústředním seznamu ochrany přírody.
U 20 vybraných byla měřena výška s použitím výškoměru NIKON laser 550 A, obvod kmene ve výčetní výšce 130 cm pomocí 30 metrového, látkového pásma s výjimkou platanu javorolistého na Karlově náměstí (Platanus hispanica) a tisu červeného ve Františkánské zahradě (Taxus baccata), kde měření proběhlo u paty stromu. Zdravotní stav a vitalita byly hodnoceny nepřímými metodami. Byly hodnoceny dle tabulek publikovaných v knize od Kolaříka a kol. (2010). Zároveň s dendrometrickými veličinami byla prováděna determinace druhů a fotodokumentace všech památných stromů, fotoaparáty značky CANON PowerShot SX1 IS + DIGITAL CAMERA FinePix JZ 100FUJIFILM. Území, ve kterých stromy rostou, se nachází v Hlavním městě Praha. Jde o katastrální území: Malá Strana, Nové Město, Staré Město, Smíchov, Hradčany, Liboc a Košíře. Z vytvořeného souhrnu vyplývá, že nejpočetnějším rodem ve sledovaných oblastech jsou duby (Quercus), (7 jedinců) z nichž tři duby letní (Quercus robur) jsou v lesoparku na Cibulkách, dub zimní (Quercus petraea) v Oboře Hvězda, dub letní (Quercus robur) a dub uherský (Quercus frainetto) na Smíchově, a dub letní (Quercus robur) na území Starého Města. Další skupinou byly čtyři jedinci platanu javorolistého (Platanus hispanica), které se nacházejí u Velkopřevorského paláce, na Kampě, Karlově náměstí a v zahradě Kinských. Čtyři památné stromy buku lesního (Fagus sylvatica) se nalézají v oboře Hvězda, dalším druhem památného stromu, který roste v oboře, byla skupina 5 jírovců maďalů (Aesculus hippocastanum). Na petřínských svazích roste jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který patří do katastrálního území Hradčany a javor babyka (Acer campestre) patřící k Malé Straně. Posledním druhem je jinan dvoulaločný na Novém Městě (Ginkgo biloba). Z výsledků plyne, že nejvyšším památným stromem je buk lesní (Fagus sylvatica) v oboře Hvězda a nejnižší tis červený (Taxus baccata). Platan javorolistý u Velkopřevorského paláce (Platanus hispanica) má největší obvod a tis červený (Taxus baccata) nejmenší. Většina zkoumaných památných stromů je v dobrém zdravotním stavu a v dobré vitalitě. Měření zaznamenaná v ústředním seznamu ochrany přírody jsou z let 2007 až 2014.
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucích mimo les ve vybraném území a návrh jejich ochrany
KLÍMOVÁ, Markéta
Obsahem této práce je zmapování dřevin mimo les na katastrálním území Hluboká nad Vltavou. Jedná se o město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském Kraji. Součástí práce je i návrh ochrany těchto dřevin. Mezi dřeviny rostoucí mimo les se berou všechny dřeviny, které rostou mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, rostoucí jednotlivě i ve skupinách a v sídelních oblastech. V práci jsou popsané všechny prvky dřevin, jejich zdravotní stav, druhové složení a následná ochrana. Dále se v práci zabývám rozptýlenou zelení a jejím zmapováním na vybraném území.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.