|
|
Molluscs as a new model system in molecular biology
Ber, Tobiáš ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším kmenem v živočišné říši se značným biologickým a ekonomickým vlivem. Jejich různorodé evoluční adaptace jim umožnily osídlit širokou škálu biotopů, přičemž mnoho z nich se nadále rozšířilo do nepůvodních oblastí, kde činí rozsáhlé hospodářské škody. Doposud však nebyla modelovým systémům měkkýšů věnována pozornost úměrná jejich významu. Cílem této bakalářské práce je popsat zavedené modelové měkkýše v biologii a zhodnotit jejich využití. Po provedení rešerše bylo patrné, že většina dosavadních měkkýších modelových systému vyžaduje ke svému chovu vodní prostředí a tím navyšuje nároky na údržbu v laboratorních podmínkách. Za účelem usnadnění chovu měkkýšů jsem navrhl nový terestrický měkkýší modelový systém, plže rodu Deroceras, který dle mého názoru dosahuje potenicálu stát se novým modelovým organismem v molekulární biologii.
|
|
|
Možnosti studia (charakterizace) hemocytů měkkýšů
Jindrová, Zuzana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Skála, Vladimír (oponent)
Hemocyty jsou hlavní imunitní buňky bezobratlých organismů, tedy i měkkýšů. Liší se mezi sebou jak v morfologii, tak i ve svých funkcích. Dva základní všeobecně uznávané morfologické typy, granulocyty a hyalinocyty, se odlišují mírou fagocytózy a enkapsulace, produkcí kyslíkových radikálů a oxidu dusnatého nebo přítomností některých enzymů. Existuje řada metod, pomocí kterých se hemocyty charakterizují. Mikroskopie slouží primárně ke studiu jejich morfologie. Jemné detaily v antigenním složení povrchových struktur je možné rozeznat monoklonálními protilátkami nebo lektinovými sondami. Na základě granularity a velikosti buňky se hemocyty dělí pomocí gradientové centrifugace nebo průtokové cytometrie. Produkce oxidu dusnatého a kyslíkových radikálů se sleduje dodáním vhodného substrátu, který po reakci s radikálem mění své vlastnosti. Může začít fluorescenčně zářit, změnit absorbanci roztoku nebo vytvořit viditelnou sraženinu. Další možností je využití chemiluminiscence. Cílem studia hemocytů je objasnit interakci mezi měkkýšem a jeho patogenem. 1
|
|
|
Srovnání přirozených a člověkem ovlivněných společenstev měkkýšů obce Krasíkov a jeho využití při výuce biologie
Šiřinová, Veronika ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo porovnání přirozených a člověkem ovlivněných měkkýších společenstev v okolí obce Krasíkov a Domaslav v okrese Tachov. Invetarizační průzkum byl proveden v letech 2012 a 2013. Zjištěno bylo celkem 36 druhů plžů a sebráno celkem 1088 schránek. Na některých ze zkoumaných lokalit (Dvůr Krasíkov, Domaslav, Jezírko pod Ovčím vrchem) je patrný vliv antropického zatížení. Celkem byly na zkoumaných lokalitách nalezeny čtyři druhy, uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Aegopinella nitidula, Balea perversa, Ena montana, Vertigo pusilla). Na základě výsledků provedeného výzkumu byly vytvořeny dvě varianty didaktického využití malakozoologického výzkumu při výuce přírodopisu a biologie. Klíčová slova: Mollusca, Gastropoda, malakocenóza, druhová diverzita, ekologie měkkýších společenstev, Krasíkov.
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
|
|
Kvartérní měkkýši Blanského lesa
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Bohatá měkkýší společenstva zachovaná ve fosiliferním sedimentu Blanského lesa poskytla svědectví o pozdním glaciálu a holocénu v této oblasti, která je jednou z faunisticky nejprobádanějších ve střední Evropě. Nálezy kvartérní fauny v jižních Čechách jsou velmi vzácné, proto jsou tyto dva půdní profily nedaleko Českého Krumlova tak důležité pro pochopení postglaciálního vývoje střední Evropy. Sukcese ukázaly velmi rychlý nástup lesních druhů, které od boreálu do subboreálu dominovaly na obou lokalitách. Rozvoj lesa v klimatickém optimu holocénu dosáhl maxima díky absenci neolitického člověka. Stepní druhy téměř úplně vymizely během tohoto období. Mladoholocenní vývoj je zde spojen s úbytkem lesa na jedné lokalitě a odlesněním na druhé lokalitě, což je pravděpodobně dáno kombinací poklesu vlhkosti a lidské činnosti. Profily také zachytily řadu druhů kolonizujících střední Evropu z jihu. Některé se zde objevují mnohem dříve, než bylo očekáváno.
|
|
|
Měkkýši evropských měst
Wolfová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o evropské městské měkkýší fauně. Ukazuje města jako centra diverzity měkkýšů v zemědělské krajině, ale také jako oblasti, kde dochází k vysokému stupni homogenizace měkkýších společenstev, tedy nahrazování původních druhů, často endemitů, druhy nepůvodními. Homogenizace městské měkkýši fauny je zapříčiněna zejména pasivním šířením druhů pomocí člověka a také díky městskému klimatu, které je pro šířící se nepůvodní druhy obvykle z teplejších oblastí příznivější než klima okolní krajiny. S tímto souvisí další téma, kterým se tato práce zabývá, a to jsou způsoby šíření měkkýšů. Dále je v práci shrnuto, s jakými druhy měkkýšů se ve městech setkáme vzhledem k jejich vazbě na městské prostředí, jaké faktory ovlivňují měkkýší faunu a v neposlední řadě, metodické přístupy ke studiu městské měkkýší fauny.
|
|
|
Holocenní sukcese lesní měkkýší fauny Evropy
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Moutelíková, Jitka (oponent)
Studium kvartérní měkkýší sukcese má v Evropě dlouholetou tradici. Je tomu tak, protože měkkýší schránky bývají běžně a ve velkých počtech zachovány ve vápnitých kvartérních sedimentech různého původu. Od druhé poloviny minulého století jsou tyto sukcese využívány jako proxy data pro paleoekologické studie. Na základě znalostí současné ekologie měkkýšů a složení kvartérních společenstev mohou být druhy rozděleny do deseti ekologických skupin, sloužících pro rekonstrukci paleoprostředí. Pro středoevropskou faunu je klíčová skupina striktně lesních druhů. Tato skupina indikuje zapojený les, který je charakteristický svými mikroklimatickými podmínkami a je zonálním ekosystémem střední Evropy. Indikační hodnota měkkýšů pro zapojený les bývá v jiných částech Evropy zpochybňována. Proto tato práce shromáždila a zhodnotila měkkýší sukcese striktně lesních druhů napříč Evropou na základě vymapování známých výskytů striktně lesních druhů během pozdního glaciálu a holocénu. Tato vizualizace poskytuje hlavní patrnosti v pohybu striktně lesních druhů v čase a prostoru od pozdního glaciálu do současnosti. Práce také komentuje hlavní metodické problémy ve výzkumech holocenní sukcese měkkýšů.
|
|
| |
host ::
RSS.