|
|
Lednický Minaret - orientální stavba na jižní Moravě
Belasová, Kristýna ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stavbou Minaretu, který byl postaven v lednickém areálu na přelomu 18. a 19. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na popud knížete Aloise Josefa I. Práce si klade za cíl představit stavbu v historickém kontextu a vysvětlit tak kuriózní přítomnost této orientální rozhledny na jižní Moravě. Práce stavbu analyzuje z architektonického hlediska a autorka se zde zabývá zařazením lednického Minaretu do kontextu ostatních orientálních staveb. Lednický Minaret je zde srovnáván s jinými evropskými stavbami imitující Blízký i Dálený východ a zároveň se práce snaží určit možné inspirace přímo v orientální architektuře. Významná část práce je věnována dekoru a arabským inskripcím, které stavbu zdobí. Jedním z cílů této bakalářské práce je inskripce zdobící Minaret popsat, přehledně je zdokumentovat a určit, které z nich jsou skutečně zaznamenané v arabštině a které z nich arabské písmo pouze napodobují. Práce současně popisuje restaurátorské úpravy, kterými lednický Minaret prošel od dob svého vzniku.
|
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
host ::
RSS.