|
|
Současná aktivní politika zaměstnanosti v České republice a její alternativy
Kolář, Michal ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měřením závislosti mezi náklady na aktivní, pasivní politiku zaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti v ČR mezi lety 2000-2011. Dále analyzuje efektivnost a cílenost rekvalifikací v ČR za roky 2007-2010. Závislost politik zaměstnanosti je měřena pomocí koeficientu korelace. Podle výsledků práce by mohlo mít zvýšení nákladů na aktivní politiku zaměstnanosti vliv na snížení míry nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti se zdá být zcela nezávislá na nákladech pasivní politiky zaměstnanosti. Cílenost je měřena pomocí indexu cílenosti. Ohrožené skupiny nezaměstnaných jsou podle zkoumání málo zacíleny a podléhají dopadu creaming off efektu. Efektivnost je hodnocena pomocí hrubých efektů. Ty jsou u ohrožených skupin menší, než je průměrný výsledek ČR, což ukazuje nízkou efektivnost rekvalifikací u lidí, kterým je od úřadů práce věnována zvýšená péče.
|
|
|
Nezaměstnanost v okrese Děčín - efektivnost APZ
Beneš, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zanalyzovat úspěšnost, cílenost a nákladovost rekvalifikačních kurzů v okrese Děčín mezi lety 2007-2012. Cílenost byla hodnocena pomocí indexu cílenosti, úspěšnost pomocí analýzy hrubých efektů. Rekvalifikační kurzy v děčínském okrese cílily na ohrožené skupiny uchazečů minimálně, naopak, lze pozorovat známky creaming off efektu. Pomocí hrubých efektů bylo zjištěno, že do 12 měsíců po absolvování rekvalifikace si více jak 50 % uchazečů nalezlo práci. Rekvalifikace jako nastroj, jsou tedy hodnoceny jako účinné. Byla zpozorována nepřímá úměra mezi délkou nezaměstnanosti a výší hrubého efektu. V práci byla zjištěna doba návratnosti rekvalifikace na necelé 3 měsíce. Největším zdrojem dat pro tuto práci byl portál MPSV, ČSŮ a Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Děčín.
|
|
|
ANALÝZA ÚČINNOSTI AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI PŘI ŘEŠENÍ STRUKTURÁLNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
Šimečková, Tereza ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem práce je analyzovat účinnost rekvalifikací v Moravskoslezském kraji v letech 2007 -- 2011. Analýza cílenosti odhalila nedostatečné zacílení na znevýhodněné skupiny osob. Výjimky mezi znevýhodněnými skupinami tvořily pouze skupiny absolventů a uchazečů s délkou evidence 12 - 24 měsíců. Hodnoty celkových hrubých efektů jsou jen mírně nižší než hodnoty vykazované za celou ČR a pohybují se kolem 62 %. Znevýhodněné osoby dosahovaly nižších hrubých efektů. Byl dokázán nepřímo úměrný vztah mezi délkou předchozí evidence a hodnotou hrubých efektů. Nejhorší výsledky byly zjištěny u skupiny uchazečů s délkou evidence nad 24 měsíců, jež se ke konci období přiblížily 30 %. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se zdají být účinným nástrojem politiky zaměstnanosti, avšak doporučuje zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny osob. Dále doporučuje začít sledovat délku setrvání absolventa v pracovním poměru, návaznost získaného zaměstnání na rekvalifikační kurz a návratnost absolventů do evidence, jež by pomohly k optimalizaci nabídky kurzů a analýzu pomocí metody čistých efektů, jež překonává limity použité analýzy.
|
|
|
Efektivnost rekvalifikačních kurzů v okrese Příbramsko v letech 2008 - 2011
Servus, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou efektivnosti a cílenosti rekvalifikačních kurzů v okrese Příbram v letech 2008-2011. Na Příbramsku došlo ve sledovaném období ke skokovému růstu nezaměstnanosti, k výraznému úbytku volných pracovních míst a k růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Cílenost a efektivnost rekvalifikací byla hodnocena za pomoci indexu cílenosti a hrubých efektů. Každoročně nalezlo zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci minimálně 65 % uchazečů o zaměstnání. Pozorována byla nepřímá úměra mezi dosaženým věkem a výší hrubých efektů a přímá úměra mezi stupněm vzdělání a výší hrubých efektů. V okrese se nenaplnily závěry teorie fronty. Během krize stoupala úspěšnost při hledání zaměstnání u znevýhodněných skupin obyvatel. Analýza indexu cílenosti objevila v činnosti úřadu práce známky creaming off efektu. K participaci v rekvalifikacích byli zejména vybírání perspektivnější uchazeči o zaměstnání na úkor uchazečů, kteří by podporu nejvíce potřebovali. Zdrojem dat pro práci byl integrovaný portál MPSV, ČSÚ a Úřad práce v Příbrami.
|
host ::
RSS.