|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
| |
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
|
Schopnost rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozšíření rostlinných druhů na Zemi ovlivňují abiotické podmínky prostředí, jako jsou např. světlo, teplo, půdní reakce nebo obsah živin. Znalost vazby jednotlivých rostlinných druhů na určité rozmezí zmíněných faktorů nám umožňuje do jisté míry odhadnout ekologické vlastnosti stanovišť, na kterých tyto druhy rostou, aniž bychom je měřili. Cílem této práce bylo vytvořit literární rešerši o schopnosti rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí a následně pak ověřit indikační schopnost vybraných půdních vlastností (obsah celkového dusíku a přístupného fosforu, půdní reakci) na modelových lokalitách, kde proběhl jak odběr a analýza půd, tak fytocenologické snímkování. Tabelované Ellenbergovy indikační hodnoty pro zjištěné druhy byly vztaženy k naměřeným datům půdního chemismu ze 14 modelových povodí sítě GEOMON. Těsnost vztahu mezi indikačními hodnotami a naměřenými daty byla zkoumána v několika půdních vrstvách definovaných jako: L, FH, 0-10, 10-20, 20-40 a 40-80 cm a fytocenologických snímcích pro tři typy ploch: A - 400 m2 , B - 40 m2 a C - 4 m2 . Výsledky ukázaly, že nejlépe spolu data korelovala v půdní vrstvě nadložního humusu (FH) a nejsilnější vztah vykazovaly průměrné Ellenbergovy indikační hodnoty z fytocenologických snímků o ploše C s aktivní půdní reakcí. Klíčová slova: fytoindikace,...
|
|
|
Změny vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hédl, Radim (oponent)
Tato práce se zabývá studiem změn vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese za uplynulých deset let. Porovnává vegetační data z minulosti se současnými, získaná na 100 trvalých plochách. Pomocí analýz druhové diverzity a druhového složení se snaží objasnit změny, ke kterým za poslední desetiletí došlo. Snaží se rozlišit druhy, které ubývají a přibývají. Velký vliv na druhové složení by měl mít i aplikovaný management, jehož efekt je v rámci této práce také studován. Znalost správného managementu by měla vést k uchování zdejší biodiverzity, a proto je třeba hledat typické druhy sečených i opuštěných luk a sledovat jejich změny v čase. Neméně důležité jsou také abiotické faktory prostředí, které mohou skladbu vegetace rovněž silně ovlivňovat. Tyto faktory byly uvažovány na základě výpočtu průměrných Ellenbergových indikačních hodnot pro druhy obsažené v jednotlivých snímcích. Jejich změny byly porovnávány v čase, a také v čase v kombinaci s managementem. Díky tomu by mělo být možné říci, jak se prostředí za deset let změnilo, a také zda na to má vliv management. Dále se práce zabývá změnou výskytu druhů s různými vlastnostmi v čase. Z výsledků vyplývá, že se druhová diverzita i druhové složení za deset let změnily. Je pravděpodobné, že na to má silný vliv nárůst obsahu živin v půdě a s tím spojená...
|
|
|
Rostliny jako indikátory půdních vlastností
Doležal, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Půda v budoucnu bude stále důležitějším přírodním zdrojem, půda je degradována, ubývá organické hmoty, mění se chemismus, dochází k její nadměrné exploataci. Místní vegetace může být obrazem specifických vlastností půdy, právě tyto vlastnosti stanoviště mohou poukázat na procesy probíhající v půdě. Schopnost rostlin indikovat půdní vlastnosti jsou popisovány u řady druhů, proto bylo v první části práce cílem vytvořit literární rešerši o rostlinných indikátorech. A v praktické části pak zhodnotit těsnost vztahu mezi vybranými půdními vlastnostmi a jejich hodnotou odvozenou na základě indikace druhovým složením ve dvou vybraných povodích. Klíčová slova: flóra, fytoindikace, půda, vegetace, ellenbergovy indikační hodnoty, povodí GEOMON
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
| |
|
|
Biologie a stanovištní nároky ohroženého druhu stepníka Eresus moravicus (Araneae: Eresidae)v Česku
KREJČÍ, Tomáš
Stepník moravský (Eresus moravicus) patří k jedněm z našich nejohro- ženějších pavouků. Je proto třeba znát jeho stanovištní nároky a mít alespoň základní znalosti o jeho biologii, aby mohl být navržen vhodný management pro ochranu lokalit s jeho přirozeným výskytem. Na jednotlivých lokalitách bylo prováděno fytocenologické snímkování, jehož výsledek byl zhodnocen na základě Ellenbergových indikačních hodnot pro jednotlivé druhy. Na lokalitách byl také měřen sklon a orientace svahu, vrstva humusu a množství suti. Na lokalitách byli odebráni jedinci, u nichž byla měřena délka prosomatu (zkoumání délky životního cyklu). Dále z těchto nor byly sesbírány exuvie, kde byla měřena opět délka prosomatu. Z těchto údajů byl zjišťován počet instarů. Na většině lokalit byly z 5?10 nor odebrány zbytky kořisti a determinovány. Z několika mateřských nor byla odebrána mláďata, která byla spočítána a zvážena (zkoumání fekundity samic). Váha mláďat je důležitá i z hlediska jejich schopností disperze. V laboratorních podmínkách byla u mláďat experimentálně zjišťována schopnost ballooningu. Eresus moravicus se vyskytuje v teplých oblastech s vysokou intenzitou oslunění, nejčastěji na jižních až jihozápadních svazích. Lokality jsou charakteristické rozvolněným bylinným porostem s minimem stromů a keřů a slabou vrstvou humusu. Samice má čtyřletý a samec tříletý životní cyklus. Počet instarů může dosahovat až 13. Nejdůležitější kořistí jsou brouci (Coleoptera), významnou složkou potravy jsou také mravenci (Formicidae). Eresus moravicus má větší počet mláďat než Eresus kollari a Eresus sandaliatus, více vajíček v kokonu než E. kollari a těžší mláďata než E. kollari a E. sandaliatus. U mláďat E. moravicus a E. kollari bylo pozorováno pre-ballooningové chování dvojího typu: ?tip-toe? a ?drop and swing?.
|
host ::
RSS.