|
|
Rozvoj reflexivní schopnosti dítěte (přehledová studie)
Vokatá, Dana Amelie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
v českém jazyce V předložené práci se zabývám Fonagyho (Fonagy, 2006; Fonagy a Target, 2001; Fonagy a Target, 2002; Fonagy aj., 2008; atd.) metakognitivním konceptem reflexivní schopnosti (Mentalisierung), který je úzce spojen s teorií kvality raných vztahů (Bindungstheorie), s psychoanalýzou a s vývojovou psychologií. Rozhodující vliv pro rozvoj reflexivní schopnosti mají rané vztahy dítěte. V této práci představím několik autorů, zabývajících se touto problematikou v čele s J. Bowlbym, zakladatelem teorie kvality raných vztahů. Cílem této práce je nastínit souvislosti, resp. důležité, v literatuře empiricky prověřené faktory, které ovlivňují vývoj reflexivní schopnosti dítěte - zejména faktory vnějšího prostředí (rodiče, opatrovníci, peers) s vývojovými předpoklady dítěte.
|
|
|
Rozvoj reflexivní schopnosti dítěte (přehledová studie)
Vokatá, Dana Amelie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
v českém jazyce V předložené práci se zabývám Fonagyho (Fonagy, 2006; Fonagy a Target, 2001; Fonagy a Target, 2002; Fonagy aj., 2008; atd.) metakognitivním konceptem reflexivní schopnosti (Mentalisierung), který je úzce spojen s teorií kvality raných vztahů (Bindungstheorie), s psychoanalýzou a s vývojovou psychologií. Rozhodující vliv pro rozvoj reflexivní schopnosti mají rané vztahy dítěte. V této práci představím několik autorů, zabývajících se touto problematikou v čele s J. Bowlbym, zakladatelem teorie kvality raných vztahů. Cílem této práce je nastínit souvislosti, resp. důležité, v literatuře empiricky prověřené faktory, které ovlivňují vývoj reflexivní schopnosti dítěte - zejména faktory vnějšího prostředí (rodiče, opatrovníci, peers) s vývojovými předpoklady dítěte.
|
|
|
První minuty života fyziologického novorozence z pohledu rodiček
PRŮCHOVÁ, Kateřina
První minuty života nově narozeného jedince a způsob, jakým je stráví, jsou velice důležitým okamžikem. Na svět se rodí nový člověk, z prostředí jemu známému, které mu poskytovalo velkou jistotu, přichází do prostředí absolutně odlišného. Naším úkolem je udělat tento přechod co nejvíce přirozený. Nejdůležitější je nechat matku a novorozence co nejvíce spolu, nejlépe ve velice těsném kontaktu. Dopřejeme tak oběma pocit jistoty a bezpečí, novorozenec bude moci naslouchat tlukotu matčina srdce, proběhnou první pohledy mezi nimi. Negativním způsobem můžeme ovlivnit tyto chvíle, pokud budeme do jejich průběhu přílišně zasahovat, provádět výkony, které mhou být odloženy mimo bezprostřední poporodní dobu, nebo nebudeme schopni poskytnout takové prostředí, které je příjemné pro matku i novorozence. Ve výzkumné části této bakalářské práce je využita kvalitativní metodu výzkumu. Cílem práce bylo popsat současné ošetřovatelské postupy o fyziologického novorozence po porodu na porodním sále a porovnat je s doporučenými postupy pro tuto oblast. Cíle bakalářské práce byly splněny, po rozboru rozhovorů jsem v závěru pospala pohled matek na danou tématiku a srovnala postup ošetřovatelské péče v oblasti prvního ošetření fyziologického novorozence na porodním sále s doporučeními pro tuto oblast. Výzkumné šetření probíhalo ve zdravotnickém zařízení (Nemocnice České Budějovice a.s.), kde se poskytovaná péče shoduje s platícími standardy pro ošetřovatelskou péči v neonatologii. Ačkoliv poskytovaná péče je v absolutním souladu s doporučeními, samy matky ve svých rozhovorech v menší či větší míře vyjadřovaly určitou potřebu empatie za strany personálu, větší podpory zvláště pokud se jednalo o matky prvorodičky a to se týká nejen jich, ale i partnerů, kteří ženy při porodu doprovází.
|
host ::
RSS.