|
|
Kazuistika pacienta po diskektomii C5/6
Průchová, Kateřina ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Maroušková, Anna (oponent)
Autor: Kateřina Průchová Název: Kazuistika pacienta po diskektomii C5/6 Cíle: V této bakalářské práci je stručně představena problematika degenerativního onemocnění krční páteře se zaměřením na fyzioterapeutické postupy po chirurgickém zákroku. Součástí je kazuistika pacienta po diskektomii C5/6. Metoda: Práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. V obecné části je formou rešerše zpracována problematika degenerativního onemocnění krční páteře. Speciální část je zpracována formou kazuistiky, která vznikala při práci s pacientkou po diskektomii C5/6 během odborné praxe v Rehabilitační klinice Malvazinky. Kazuistika zahrnuje vstupní kineziologické vyšetření, krátkodobý a dlouhodobý plán terapie, návrh terapie, průběh jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: fyzioterapie, kazuistika, degenerativní onemocnění krční páteře, diskektomie
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
Efektivita léčby rázovou vlnou u plantární fasciitidy
Průchová, Kateřina ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Autor: Bc. Kateřina Průchová Název: Efektivita léčby rázovou vlnou u plantární fasciitidy Cíle: Hlavním cílem práce je posoudit efektivitu léčby plantární fasciitidy radiální i fokusovanou rázovou vlnou v porovnání s léčebným ultrazvukem. Metoda: Do studie bylo zahrnuto celkem 55 pacientů s diagnostikovaným syndromem patní ostruhy. Pacienti byli podle podstupované terapie záměrně rozřazeni do tří skupin. Skupina A (n = 20) podstoupila 6 aplikací radiální rázové vlny, skupina B (n = 20) obdržela 3 aplikace fokusované rázové vlny, skupina C (n = 15) absolvovala 8 aplikací léčebného ultrazvuku. Intenzita a charakter bolesti byly hodnoceny před a po aplikaci terapeutického zásahu za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Pro hodnocení a popis výsledků bylo použito běžných statistických ukazatelů a metod. Výsledky: Na základě získaných výsledků měla léčba radiální i fokusovanou rázovou vlnou podle všech hodnocených parametrů dle zvoleného léčebného protokolu pozitivní vliv na klinický průběh onemocnění a byla zřetelně efektivnější než terapie léčebným ultrazvukem. Téměř ve všech parametrech dosahovala nejvyššího procenta zlepšení skupina léčená 6 aplikacemi radiální rázové vlny. Během experimentu nebyly zaznamenány žádné komplikace a vedlejší účinky. Klíčová slova: patní ostruha, plantární fasciitida,...
|
|
|
Kazuistika pacienta po diskektomii C5/6
Průchová, Kateřina ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Maroušková, Anna (oponent)
Autor: Kateřina Průchová Název: Kazuistika pacienta po diskektomii C5/6 Cíle: V této bakalářské práci je stručně představena problematika degenerativního onemocnění krční páteře se zaměřením na fyzioterapeutické postupy po chirurgickém zákroku. Součástí je kazuistika pacienta po diskektomii C5/6. Metoda: Práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. V obecné části je formou rešerše zpracována problematika degenerativního onemocnění krční páteře. Speciální část je zpracována formou kazuistiky, která vznikala při práci s pacientkou po diskektomii C5/6 během odborné praxe v Rehabilitační klinice Malvazinky. Kazuistika zahrnuje vstupní kineziologické vyšetření, krátkodobý a dlouhodobý plán terapie, návrh terapie, průběh jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: fyzioterapie, kazuistika, degenerativní onemocnění krční páteře, diskektomie
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
První minuty života fyziologického novorozence z pohledu rodiček
PRŮCHOVÁ, Kateřina
První minuty života nově narozeného jedince a způsob, jakým je stráví, jsou velice důležitým okamžikem. Na svět se rodí nový člověk, z prostředí jemu známému, které mu poskytovalo velkou jistotu, přichází do prostředí absolutně odlišného. Naším úkolem je udělat tento přechod co nejvíce přirozený. Nejdůležitější je nechat matku a novorozence co nejvíce spolu, nejlépe ve velice těsném kontaktu. Dopřejeme tak oběma pocit jistoty a bezpečí, novorozenec bude moci naslouchat tlukotu matčina srdce, proběhnou první pohledy mezi nimi. Negativním způsobem můžeme ovlivnit tyto chvíle, pokud budeme do jejich průběhu přílišně zasahovat, provádět výkony, které mhou být odloženy mimo bezprostřední poporodní dobu, nebo nebudeme schopni poskytnout takové prostředí, které je příjemné pro matku i novorozence. Ve výzkumné části této bakalářské práce je využita kvalitativní metodu výzkumu. Cílem práce bylo popsat současné ošetřovatelské postupy o fyziologického novorozence po porodu na porodním sále a porovnat je s doporučenými postupy pro tuto oblast. Cíle bakalářské práce byly splněny, po rozboru rozhovorů jsem v závěru pospala pohled matek na danou tématiku a srovnala postup ošetřovatelské péče v oblasti prvního ošetření fyziologického novorozence na porodním sále s doporučeními pro tuto oblast. Výzkumné šetření probíhalo ve zdravotnickém zařízení (Nemocnice České Budějovice a.s.), kde se poskytovaná péče shoduje s platícími standardy pro ošetřovatelskou péči v neonatologii. Ačkoliv poskytovaná péče je v absolutním souladu s doporučeními, samy matky ve svých rozhovorech v menší či větší míře vyjadřovaly určitou potřebu empatie za strany personálu, větší podpory zvláště pokud se jednalo o matky prvorodičky a to se týká nejen jich, ale i partnerů, kteří ženy při porodu doprovází.
|
host ::
RSS.