|
|
The Strange Case of Don DeLillo, the Postmodernist Modernist
JOZOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na čtyři romány amerického spisovatele Dona DeLilla: Bílý šum, Podsvětí, Libra a Padající muž, a jejich ne/zařaditelnost do dvou z hlavních literárních směrů 20. století: modernismu a postmodernismu. Analýze předchází teoretický úvod, který se věnuje uchopení autorovy tvorby a její pozice na rozhraní modernistické a postmoderní poetiky. Dále jsou zde definovány základní koncepty modernismu a postmodernismu, s přihlédnutím zejména k teoriím Briana McHalea, Lindy Hutcheon, Jean-François Lyotarda, Waltera Benjamina a Jeana Baudrillarda. Ve spojitosti s těmito koncepty se práce věnuje i tématu historie, identity a medializace v konexi s proměnou doby. Analýza DeLillových děl kriticky zkoumá jeho zařazení mezi postmoderní autory i proměny jeho tvorby v časovém období literárního postmodernismu. Práce mapuje a vyhodnocuje výskyt prvků obou literárních estetik ve čtyřech DeLillových románech a na základě jejich výskytu zdůvodňuje nejednoznačnost, s níž se nutně potýká snaha zařadit rozebíraná díla do toho či onoho směru. Práce je napsána v anglickém jazyce.
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Sociologické čtení postmoderní literatury na příkladu prózy Dona DeLilla
Stehlík, Martin ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Vztah sociologie a literatury otevírá díky jejich vzájemné blízkosti rozsáhlé pole úvah. Předkládaná práce rozvijí méně obvyklý přístup k literatuře, jehož snahou je pátrat v ní po projevech sociologického myšlení, jež by mohlo být přínosné v kontextu jemu tematicky podobných sociologických teorií. Značná pozornost je věnována vymezení tohoto přístupu zejména vůči standardním postupům sociologie literatury a následné formulaci jeho metodologických východisek. Sociologické čtení, jak je v textu představeno, interpretuje literární dílo ve světle vybraných sociologických teorií, k nimž je interpretace v dalším kroku zpětně vztahována. Za předmět takové interpretace byl v práci zvolen román Dona DeLilla Bílý šum, dnes již klasické dílo americké postmoderní literatury. Na počátku široce vyznačené téma působení masmédií v soudobé společnosti při interpretaci konkretizují vybrané teorie Jeana Baudrillarda a Niklase Luhmanna. V případě Baudrillardovy teorie hyperreality a simulace se jedná o proměny vztahu reality a reprezentace, resp. mizení tradiční opozice mezi nimi. Teorie sociálních systémů Niklase Luhmanna je pak využita k prozkoumání zájmu románu o pluralitu "systémových realit" (s důrazem na úlohu systému masmédií). Výstupem této části práce je identifikace sociologizujících vhledů obsažených v...
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
host ::
RSS.