|
|
Porovnání citlivosti Bacillus subtilis a Clostridium difficile vůči vybraným chemickým látkám
Šlitrová, Barbora ; Ing.Veronika Holá, Ph.D. (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Sporicidní aktivita dezinfekčních přípravků se dle normy ČSN EN 13704 zkouší na sporách kmene Bacillus subtilis. V posledních letech se začal šířit hypervirulentní kmen Clostridium difficile PCR ribotyp 027. Do prosince 2007 byl zaznamenán v 17 zemích. Onemocnění jím vyvolané se šíří jako typická nosokomiální infekce a je doprovázené vyšší mortalitou. O sporách Clostridium difficile je známo, že dokáží na suchém povrchu přežít až 5 měsíců. Proto je důležité srovnat účinek různých dezinfekčních látek na spory obou druhů a zjistit, zda je Bacillus subtilis tím jediným správným modelovým mikroorganismem ke zjišťování sporicidní aktivity.
|
|
|
Laboratorní metody diagnostiky Clostridium difficile u hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Tábor, a.s.
ČÍŽEK, Luboš
Tato bakalářská práce je věnována problematice bakteriální infekce způsobené Clostridium difficile. Tato infekce je významným medicínským a epidemiologickým problémem, zejména u hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část této práce se věnuje popisu bakterie Clostridium difficile v souvislosti s jejím klinickým významem, příčinami výskytu, možnostmi laboratorních vyšetřovacích metod na průkaz její přítomnosti a jí produkovaných toxinů ve vzorcích. Shrnuje aktuální možnosti léčby způsobených onemocnění a prevence jejich vzniku. V praktické části jsou popsány laboratorní vyšetřovací postupy v současné době prováděné v Nemocnici Tábor, a.s. a jsou zde zpracována data z provedených vyšetření ve sledovaných obdobích. Všechna analyzovaná data popisují výsledky vyšetření u pacientů hospitalizovaných v táborské nemocnici. V praktické části práce jsou shrnuty a vyhodnoceny výsledky z provedených vyšetření. Je zaměřena na zodpovězení otázky týkající se dostatečnosti vyšetřovacího postupu a vlivu vybraných rizikových faktorů na četnost provedených vyšetření. Součástí je i důkaz, že výskyt klostridiové kolitidy vzniklé v souvislosti s nemocniční péčí v průběhu let roste. Dále jsou zde uvedeny případy dvou pacientů postižených onemocněním klostridiovou kolitidou způsobenou předchozí léčbou antibiotiky. V závěru práce je shrnut význam bakterie Clostridium difficile, odpovědi na stanovené otázky a zhodnocení možných zlepšení v dané oblasti s ohledem na zjištění, že u provedených vyšetření je vysoký počet negativních výsledků
|
|
|
Analysis of flagellar proteins in Clostridium difficile isolates of clinically relevant PCR-ribotypes
Houdková, Kateřina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Tichý, Aleš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidátka: Kateřina Houdková MPharm Školitelka: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Jiří Dresler, Ph.D. Název rigorozní práce: Analýza flagelárních proteinů klinicky reprezentativních ribotypů bakterie C. difficile Cíl práce: Kmeny C. difficile známé svou epidemiologickou důležitostí pro člověka jsou spojeny se závažnými klinickými příznaky infekce C. difficile (CDI). V této studii byly předmětem analýzy proteiny uvolněné z in vitro kultivovaného panelu osmi různých PCR- ribotypů (RT). Cílem této práce je sledovat vztah mezi sekrecí jednotlivých proteinů spojených s výstavbou a funkcí bičíků u kmenů C. difficile s variabilní virulencí. Metoda: V rámci našeho výzkumu byla preferovanou formou zkoumání kombinace shotgun proteomiky a label free quantification (LFQ). Výsledky: Ze zkoumaných proteinů bylo 17 významně zvýšeno ve funkčních anotacích. Mezi nimi bylo identifikováno několik známých faktorů souvisejících s virulencí, jako jsou proteiny spojené s výstavbou bičíků a dalších funkcí. Vyšší sekrece vybraných bičíkových proteinů jasně odlišila RT 027, 176, 005 a 012, což potvrdilo jejich patogenní roli v CDI. Závěr: Výsledkem této práce byla různá pozorování u různých kmenů se zvýšeným potenciálem...
|
|
| |
|
|
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
|
|
| |
|
|
Optimalizace laboratorní diagnostiky infekcí vyvolaných Clostridium difficile
Kalinová, Petra ; Matějková, Jana (vedoucí práce) ; Sýkorová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou infekcí způsobených Clostridium difficile a jejich diagnostikou. V úvodu teoretické části jsou popsány základní charakteristiky C. difficile včetně malého poohlédnutí do historie. Dále jsou popsány příčiny a projevy onemocnění, které může bakterie způsobit, a jakým způsobem je lze léčit. Nechybí ani zmínka o epidemiologické situaci v ČR a ve světě. Jsou zde také zmíněny možnosti laboratorní diagnostiky a detekce C. difficile, popsány principy jednotlivých metod a interpretace výsledků. V neposlední řadě práce pojednává o rizikových faktorech, které zvyšují možnost vzniku klostridiových infekcí a o způsobech prevence tohoto onemocnění. V následující praktické části jsou popsány přesné laboratorní postupy jednotlivých metod, potřebné reagencie a pomůcky. Dále jsou zde uvedeny výsledky vyšetřovaných vzorků stolice, které jsou získané pomocí dvou metod. Metody i výsledky jsou v této části porovnávány. V závěrečné části mé práce jsou shrnuty poznatky vyplývající z praktické části. Jsou zde také vyhodnoceny cíle stanovené v úvodu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výskyt a molekulární typizace kmenů Clostridium difficile v České republice
Malinová, Anna ; Jirásková, Alena (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Clostridium difficile je významným původcem nemocničních střevních infekcí. Souhrnně jsou onemocnění způsobená C. difficile označována jako CDAD (Clostridium difficile associated disease) a v posledním desetiletí je pozorován celosvětový nárůst jejich výskytu a závažnosti. Přesto jsou údaje o výskytu CDAD v České republice značně omezené. Hlavním cílem této práce bylo pomocí metod PCR toxinotypizace, PCR ribotypizace a MLVA (multilocus variable number tandem repeat analysis) charakterizovat kmeny C. difficile, které byly izolovány od pacientů s gastrointestinální symptomatologií hospitalizovaných ve 4 pražských zdravotnických zařízeních v letech 2008 - 2011. Mezi 273 izoláty C. difficile jsme identifikovali 8 toxinotypů (0, III, IV, V, VI, VIII, IX a XXIII) a 63 ribotypů. Nejčastějšími byly ribotypy 596 (23,4 %), 017 (13,9 %) a 176 (7 %). Z hlediska zastoupení ribotypů se situace v České republice nejvíce podobá situaci v Polsku. Pomocí metody MLVA jsme kmeny patřící do ribotypů 017, 017/1 a 017/2 a ribotypů 596 a 596/1 zařadili do 5 a 4 klonálních skupin, žádná ze skupin ovšem neměla dominantní zastoupení v některé z nemocnic. C. difficile je také významný zvířecí patogen, proto jsme provedli studii, jejímž cílem bylo izolovat C. difficile ze stolice selat na náhodně vybrané farmě. C. difficile se nám...
|
|
| |
|
|
Clostridium difficile - Význam a současné možnosti laboratrní diagnostiky
Partlová, Simona ; Nyč, Otakar (vedoucí práce) ; Bártová, Markyta (oponent)
Práce se zabývá převážně problematikou diagnostiky kmenů Clostridium difficile. V úvodu je tato bakterie stručně charakterizována a v dalším textu jsou pak uvedené její obecné vlastnosti, příčiny a projevy onemocnění, které způsobuje a současné možnosti laboratorní diagnostiky v lékařské mikrobiologii. Praktická část se zabývá vyšetřením průkazu toxinů C.difficile ve stolici, které bylo v případě pozitivního výsledku doplněno kultivací. Kultivace a následné stanovení citlivosti na antibiotika není prováděna rutinně v každé laboratoři. Relativně novou metodou, dostupnou zatím jen na některých pracovištích, se stala PCR ribotypizace kmenů. Celkem bylo v laboratoři Ústavu lékařské mikrobiologie FN Motol vyšetřeno 195 pacientů s cílem prokázat přítomnost toxinů C.difficile ve stolici. Z tohoto počtu bylo 30 vzorků stanoveno jako pozitivní na přítomnost těchto toxinů. Vzorky s pozitivním nálezem byly následně kultivovány na speciálních půdách určených pro kultivaci C.difficile. Po získání čisté kultury kmene byla stanovena citlivost k metronidazolu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.