|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekonomický aspekt vyšetřování funkce štítné žlázy
Stehlíková, Petra ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
V roce 2011 bylo vydáno Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunitních onemocnění štítné žlázy, jehož cílem je doporučit praktickým lékařům správný postup při výběru parametrů pro vyšetřování funkce štítné žlázy a najít tak způsob, jak ušetřit peníze na zbytečných vyšetřeních, které by nemocnice mohly využít v jiné oblasti. K ověření, zda lékaři dodržují tato doporučení, byl použit soubor pacientů VFN v Praze získaný za rok 2011, který byl statisticky vyhodnocen. Sledovanými parametry byly tyreotropin (TSH), volný trijódtyronin (FT3), celkový trijódtyronin (T3), volný tyroxin (FT4), celkový tyroxin (T4), protilátky proti tyreiodální peroxidáze (anti - TPO), protilátky proti tyreoglobulinu (anti - Tg), tyreoglobulin (Tg) a tyroxin vážící globulin (TBG), z nichž základní testem by měl být podle doporučení TSH a při jeho hodnotách mimo referenční meze pak má následovat test FT4, případně stanovení protilátek. Další parametry jsou pro prvotní vyšetření nadbytečné, některé se dnes již nepoužívají nebo by je měly vyšetřovat pouze kliniky specializované v oblasti endokrinologie. Bylo zjištěno, že mnoho lékařů tato zbytečná vyšetření stále objednává. Jen za jeden rok bylo provedeno při vyšetřování funkce štítné žlázy 13,8 % nadbytečných stanovení parametrů z celkového počtu 44 415 vyšetření, v...
|
|
|
Potraviny ovlivňující funkci štítné žlázy
Ciprová, Markéta ; Chrpová, Diana (vedoucí práce) ; Ezechiášová, Věra (oponent)
4 Abstrakt Východiska: Tato magisterská práce se zabývá problematikou potravin ovlivňujících funkci štítné žlázy. Štítná žláza je významným endokrinním orgánem zasahujícím do mnoha tělesných pochodů, je zcela závislá na vnějším příjmu jodu a současně je náchylná vůči některým přirozeně se vyskytujícím antinutričním látkám. Hlavním předmětem zkoumání byly tedy zdroje jodu a strumigenních látek ve stravě a jejich výskyt ve stravě dospělých osob. Mezi hlavní prameny, z nichž bylo pro tuto práci čerpáno, patří monografie Štítná žláza, uspořádaná Zdeňkou Límanovou, webové stránky odborných institucí Ministerstva zdravotnictví ČR a Světové zdravotnická organizace a samozřejmě aktuální studie zabývající se touto problematikou dostupné ve světových zdravotnických databázích. Téma bylo zvoleno autorkou na základě vyhledání aktuálních témat v oblasti výživy, jež nebyla v posledních letech v rámci oboru Nutriční specialista zpracována jiným studentem. Cíle práce: Primárním cílem diplomové práce bylo prozkoumat a zpracovat aktuální problematiku funkce štítné žlázy, a to hlavně v souvislosti s konzumací potravin, které tuto funkci ovlivňují. Pro tyto účely byl sestaven dotazník usilující o získání dostatečného množství podkladů a dat s cílem určit průměrnou spotřebu jodu a strumigenů z potravin u jednotlivých skupin a...
|
|
|
Reakce neuroendokrinního systému koní na stres
Šimková, Daria
ŠIMKOVÁ, D. Reakce neuroendokrinního systému koní na stres. Mendelova univerzita v Brně, 2017. Bakalářská práce. Bakalářská práce rozebírá problematiku stresu v souvislosti s neuroendokrinními systémy. Práce je zaměřena na porovnání a spolupráci těchto dvou soustav v závislosti na stresu. V první části je popsána obecná charakteristika endokrinní soustavy a hormonů, obecný popis nervové soustavy a definice a pohled na stres. V další části jsou pak uvedeny konkrétní orgány daných soustava jejich hlavní funkce, závěr kapitoly je pak vždy věnován patologickým procesům obou soustav. V závěru je pak shrnut poznatek o účinku stresu na tyto soustavy a vliv na případné poruchy a onemocnění neuroendokrinní soustavy.
|
|
|
Vliv tekutiny použité k zapití na gastrointestinální absorpci levothyroxinu.
Kročová, Radka ; Krátký, Jan (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent)
Nemoci štítné žlázy jsou jednou z nejčastějších endokrinopatií, a proto také tyreoidální hormony patří mezi nejčastěji předepisované léky jak u nás, tak ve světě. Neléčené tyreopatie představují pro nemocné řadu zdravotních komplikací, ale také nesprávně vedená léčba je spojena s negativním dopadem na zdraví jedince. Existuje řada faktorů, které léčbu znesnadňují. Jedním z nich je právě vliv druhu tekutiny použité k zapití léčiva, o čemž pojednává tato diplomová práce. Jak již z názvu vyplývá, práce je konkrétně zaměřená na gastrointestinální absorpci levothyroxinu, poté co byl zapit vodou, černým čajem či kravským mlékem. Podstatou práce bylo zjistit do jaké míry a jestli vůbec mají dané tekutiny vliv na gastrointenstinální absorpci a na základě této myšlenky byl proveden výzkum se šesti testovanými osobami, které podstoupily poměrně náročný absorpční test se čtyřmi krevními odběry během šesti hodin. Z veškerých získaných dat v podobě 56 odběrů od všech testovaných osob bylo zjištěno, že gastrointestinální absorpce levothyroxinu je nejlepší v případě, že dané léčivo je zapito vodou. Ostatní testované tekutiny zhoršují biologickou dostupnost L - tyroxinu, a proto je možno si je dopřát s minimálně půlhodinovým odstupem od jeho podaní. Na základě výsledků výzkumu v mé práci a řady studií, které daný...
|
|
| |
|
|
Akumulace 99m-Tc-technecistanu ve štítné žláze
BARTOŠ, Štěpán
Cílem této bakalářské práce bylo zodpovězení výzkumné otázky: ,,Jaký je rozsah normálních hodnot akumulace 99m-Tc-technecistanu ve štítné žláze?" Odpověď jsem získal pomocí sběru dat a následného vyhodnocení výsledků vyšetření statické scintigrafie štítné žlázy vyšetřované u 34 pacientů na Oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích. Referenční soubor pacientů byl sbírán v období od ledna do prosince 2017. Vedoucí práce na základě klinických údajů na žádance k vyšetření vyloučil výsledky, které vykazovaly známky hypofunkce, hyperfunkce nebo zánětu štítné žlázy. V úvodu teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie štítné žlázy a příštítných tělísek. Následující kapitola popisuje poruchy funkce štítné žlázy. V poslední kapitole je popsáno vyšetřování štítné žlázy metodami nukleární medicíny, průběh vyšetření, použitá radiofarmaka a tvorba a zpracování obrazu. V praktické části je popsán postup zpracování bakalářské práce na Oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích. Zde jsem pracoval s počítačovým vyhodnocovacím program Xeleris s aplikací Thyroid Uptake Index. Ručně jsem zakresloval oblast zájmu okolo štítné žlázy a s pomocí programu vypočítal hodnotu akumulace ve štítné žláze. Získané hodnoty jsem statisticky zpracoval s použitím vzorců pro výpočet průměru, směrodatné odchylky a percentilu v programu Microsoft Excel. Percentil jsem určil pro 10 % a 90 %. Z výpočtů lze zjistit, že normální hodnota akumulace 99mTc-technecistanu ve štítné žláze se pohybuje v rozmezí od 0,4 % do 1,8 % a průměr je 0,85 %. Tato práce, může posloužit jako hodnocení normálních hodnot akumulace při vyšetřování štítné žlázy, na odděleních nukleární medicíny.
|
|
| |
host ::
RSS.