|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Voženílková, Tereza ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, abstrakt Nedávné dění ve světě ukazuje, že kybernetické útoky mohou představovat jednu z největších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Kybernetické operace odehrávající se v kybernetickém prostoru představují pro mezinárodní společenství jedinečné výzvy, které překračují rámec dosavadní mezinárodní právní úpravy. Ačkoliv všeobecně panuje shoda, že by se mezinárodní právo mělo vztahovat i na kybernetický prostor, názory ohledně kvalifikace kybernetických útoků jako nejzávaznějších zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zatím liší. Tato práce pojednává o definici zločinu agrese v jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zaměřením na kybernetické útoky. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda se kybernetické útoky dají považovat za zločin agrese dle Římského statutu. První kapitola pojednává o historickém vývoji a poměrně komplikovaném procesu přijímání definice zločinu agrese v průběhu let. Druhá kapitola popisuje jednotlivé skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a Rady bezpečnosti nad tímto zločinem. Definicí kybernetických útoků a jejich rozdílem od konvenčních útoků se práce věnuje ve třetí kapitole, kde je také nastíněna otázka, zda mohou tyto útoky představovat zjevné...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Zločin agrese v římském statutu mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Hedl, Jakub ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zločinem agrese, který je jedním ze čtyř zločinů podle mezinárodního práva stíhaných Mezinárodním trestním soudem. Definice tohoto zločinu byla přijata na Kampalské revizní konferenci v roce 2010 a jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad tímto zločinem byla aktivována v roce 2018. Jedná se o významný milník ve vývoji mezinárodního trestního práva, protože poprvé od konce druhé světové války je možné stíhat "vůdce" států za spáchání útočného činu proti jiným státům. Cílem této práce je poskytnout stručné shrnutí historického vývoje zločinu agrese, analyzovat a zhodnotit nově přijatou definici. Zhodnocena bude taktéž jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese. V neposlední řadě se práce zabývá tím, jestli se agrese stala obyčejovou normou mezinárodního práva. Kapitola první se věnuje postavení zločinu agrese vůči ostatním zločinům podle mezinárodního práva a problematice užívaných pojmů a systematiky v mezinárodním trestním právu. Kapitola druhá popisuje složitý historický vývoj zločinu agrese. V rámci historické kapitoly je pozornost věnována hlavně mezinárodním vojenským tribunálům v Norimberku a Tokiu, kde byly formulovány zločiny proti míru, které jsou předchůdcem zločinu agrese. Na...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu MTS
Slavník, Lukáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu MTS Abstrakt Dne 17. července 2018 dojde k aktivaci výkonu jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, jehož definice byla přijata na Revizní konferenci v Kampale v roce 2010. Tato práce je shrnutím více než sedmdesát let trvajících prací na definování zločinu agrese, započatých po druhé světové válce při norimberských procesech (kde byl souzen předchůdce zločinu agrese - zločiny proti míru), které budou prozatím završeny aktivací jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, a tím i kompletací Římského statutu. Práce pojednává nejen o historii zločinu agrese, ale i o jeho postavení jako zločinu podle mezinárodního práva a jeho vztahu k ostatním zločinům stíhaným před Mezinárodním trestním soudem. Dále podrobně rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty zločinu agrese se zaměřením na problémy, které mohou vyvstat při jejich praktickém využití. Část práce je věnována problematice výkonu jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, která zůstala daleko za očekáváním mezinárodního společenství, kdy s největší pravděpodobností nebude možné stíhat zločin agrese spáchaný občany nebo na území států, které neratifikovaly Kampalské dodatky Římského statutu, pokud půjde o výkon jurisdikce oznámením státu nebo z proprio motu pravomoci...
|
|
|
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání
Huječek, Roman ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání Abstrakt Tématem této diplomové práce jsou zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich stíhání, přičemž je zvláštní pozornost věnována otázkám aplikovatelnosti mezinárodních imunit vrcholných představitelů státu v řízeních před tímto soudem. První část této práce nejprve nastiňuje význam pojmu zločiny podle mezinárodního práva a vysvětluje rozdíly mezi tímto pojmem a pojmy mezinárodními zločiny států a transnacionální zločiny. Poté první část uvádí stíhání zločinů podle mezinárodního práva do historického kontextu s důrazem na období po začátku první světové války. Druhá část se zabývá některými otázkami jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, a především jednotlivými zločiny podle mezinárodního práva a jejich definováním v Římském statutu. Druhou část uzavírá kapitola o subjektivní stránce těchto zločinů a zejména institutu odpovědnosti nadřízeného. Třetí část popisuje procesní ustanovení Římského statutu a provádí čtenáře od zahájení řízení až k výkonu rozhodnutí. Ve třetí části jsou též uvedeny některé praktické příklady naplňování procesních ustanovení Římského statutu. Čtvrtá část se podrobně zabývá imunitami jednotlivců podle mezinárodního práva, a zvláště těmi, kterých požívají...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
host ::
RSS.