|
|
Nepřímé pachatelství
Demel, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem nepřímého pachatelství, jehož podstatou je užití jiné osoby trestně neodpovědné nebo odpovědné omezeně, ke spáchání trestného činu. Jde o nepostradatelnou součást trestního práva bez jejíž existence by řada činu zůstala beztrestná. Práce se věnuje české úpravě nepřímého pachatelství a klade si za cíl popsat platný a účinný právní rámec této konstrukce za pomoci odborné literatury, článku, komentářů, judikatury a dalších zdrojů. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol (bez úvodu a závěru), které jsou členěny na jednotlivé podkapitoly a oddíly. V první kapitole je zachycena historická geneze institutu, od doby, kdy neměla legální podklad v trestních zákonících až po současnou právní úpravu. Druhá část se věnuje problematice přímého a nepřímého pachatelství, kdy nejprve jsou vymezeny podmínky trestní odpovědnosti pachatele, kterými jsou věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost u mladistvých a u zvláštních trestných činů zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, a poté se kapitola zaměřuje na právní úpravu nepřímého pachatelství, základní pojmy jakými jsou živý nástroj, nepřímý pachatel či zásada akcesority účastenství a nechybí ani výklad o odpovědnosti nepřímého pachatele a živého nástroje. Třetí kapitola je zaměřena na jednotlivé...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Kišari, David ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o institutu nepřímého pachatelství, a to především se zaměřením na tuzemskou hmotněprávní úpravu toho institutu trestního práva. Cílem předkládané práce je poskytnout detailní výklad pojmu nepřímého pachatelství nejen v souvislosti se současnou právní úpravou, ale i v historických souvislostech. Důraz je kladen také na analýzu problematických aspektů nepřímého pachatelství, jakož i komparaci s jinými významnými instituty trestního práva. Práce je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá historickým pohledem na nepřímé pachatelství, přičemž pro tento účel je tato kapitola členěna dle účinnosti minulých trestních zákonů. V rámci této kapitoly jsou důkladně popsány názory a pohledy tehdejších trestněprávních teoretiků na institut nepřímého pachatelství a jejich následné porovnání, jelikož mnohdy se tyto názory lišily. Pozornost je věnována také pozadí přijímání nového trestního zákoníku, a s tím související otázce zakotvení zkoumaného institutu nepřímého pachatelství přímo do textu zákona. Druhá kapitola se věnuje pachateli trestného činu a zejména podmínkám jeho trestní odpovědnosti. Tato část práce je důležitá i proto, že nepřímý pachatel musí naplnit stejné podmínky jako pachatel přímý. Okrajově se diplomová práce zabývá pachatelstvím...
|
|
|
Účastenství
Kotrnoch, Filip ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce analyzuje institut účastenství a zaměřuje se na jeho právní úpravu v České republice. Účastenství je bezesporu jedním z nejsložitějších institutů trestního práva, k jehož právní úpravě lze přistupovat mnoha způsoby. Nalézt vhodný způsob právní úpravy je předpokladem pro naplnění základního účelu trestního práva - chránit společnost před kriminalitou. Cílem diplomové práce je poskytnout čtenáři rozbor platné právní úpravy, upozornit na její nedostatky a navrhnout vhodná řešení budoucí úpravy. Toho by mělo být dosaženo analýzou právní literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zprvu zabývá výkladem základních pojmů, které s účastenstvím úzce souvisí. Dále se věnuje definování pojmu účastenství a rozboru dvou základních přístupů k jeho právní úpravě - monistického a dualistického systému. V rámci rozboru těchto přístupů je nabídnut stručný exkurz do právní úpravy účastenství Německa, Švýcarska, Slovenska, Rakouska a Itálie. Druhá kapitola je zaměřena na českou právní úpravu účastenství. Nejprve objasňuje zásadu akcesority coby vůdčí zásadu účastenství, která vyplývá z uplatňování dualistickému systému. Také se věnuje historickému vývoji této zásady na našem území. Posléze rozebírá jednotlivé formy účastenství v pořadí od...
|
|
|
Účastenství
Lindnerová, Adéla ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Účastenství Abstrakt Cílem této diplomové práce je především identifikovat výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k právní úpravě účastenství, uvést hlavní atributy účastenství v české trestněprávní úpravě včetně jejích hlavních nedostatků a dále za pomocí předložení odlišného modelu právní úpravy účastenství v zahraničí nastínit možná inspirativní řešení pro jejich odstranění. K účastenství jako k jedné z forem trestní součinnosti přistupuje každá právní úprava trochu odlišně. Jednotlivé právní úpravy se však většinou shodnou na tom, že jednání účastníka je nutné určitým způsobem postihnout. Přestože se účastník vlastním jednáním nepodílí na naplňování skutkové podstaty trestného činu, jeho vliv na trestný čin může být zásadní. Důvodem pro zvolení tohoto tématu je především stále nevyřešená situace ohledně institutu účastenství v českém trestním zákoníku a velkém množství kritiky vůči stávající úpravě. Přestože byl trestní zákoník nově přijat v roce 2009 a možnost napravit neduhy úpravy účastenství byla nasnadě, odborné diskuse neproběhly, a nakonec byla přijata úprava, která do jisté míry kopírovala předchozí kritizovanou. Kromě úvodu a závěru je práce koncipována do čtyř kapitol. První z nich obsahuje především vymezení samotného pojmu účastenství a jeho teoretické rozdělení za účelem porozumění...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Havel, Lukáš ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Nepřímé pachatelství spočívá v úmyslu spáchat trestný čin prostřednictvím jiné, trestně neodpovědné osoby. Takováto osoba je v případě nepřímého pachatelství zneužita jako pouhý živý nástroj. Bez institutu nepřímého pachatelství nebylo by v některých případech vůbec možné, nepřímého pachatele potrestat. V dualistických systémech práva se tento institut jeví jako naprosto nezbytný, neboť zaplňuje prázdné místo, které v sobě skrývá zásada akcesority účastenství a pomáhá tak překonávat jisté obtíže, které při aplikaci trestního práva v dualistických systémech nastávají. Mnohdy také bývá nepřímé pachatelství označováno jako jakýsi doplněk zásady akcesority účastenství. Účelem této práce je zevrubné popsání institutu nepřímého pachatelství a to i s ohledem na jeho historický vývoj a porovnání s vybranou zahraniční právní úpravou. Práce je strukturována do 3 tematických částí, přičemž první část této práce je věnována historickému vývoji v chápání institutu nepřímého pachatelství. Jednotlivé podkapitoly jsou navíc doplněny významnou judikaturou, jež se k tématu vztahuje. Druhá část práce je věnována současnému pojetí nepřímého pachatelství v české trestněprávní úpravě a jsou zde rozebrány jednotlivé případy nepřímého pachatelství přesně tak, jak je taxativně vymezuje trestní zákoník....
|
|
|
Účastenství
Klabanová, Andrea ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce poskytuje čtenáři analýzu jednoho z nejsložitějších institutů trestního práva hmotného - účastenství. Jejím cílem je zaměřit se především na platnou právní úpravu účastenství, ale nechybí taktéž jeho kritika a návrhy změny právní úpravy. Kromě úvodu a závěru se skládá z celkem šesti částí. První část diplomové práce se věnuje definování pojmu účastenství spolu s pojmy s účastenstvím souvisejícími. Nejprve je zde definován pojem trestné součinnosti, v jejímž dělení účastenství nalezneme, a dále je zde rozebíráno dělení samotného účastenství. Ve druhé části jsou analyzovány jednotlivé podmínky a zásady účastenství, na kterých je tento institut postaven. Zevrubněji je probírána zásada akcesority účastenství, která je pro tento institut stěžejní. Třetí část se zabývá jednotlivými formami účastenství. Nejprve jsou analyzovány podmínky trestné odpovědnosti u jednotlivých forem, a to od nejzávažnější formy po nejméně závažnou. U každé jednotlivé formy jsou pak rozebírána specifika s tou kterou formou spjatá. Kapitola týkající se organizátorství odlišuje toto od organizované skupiny a organizované zločinecké skupiny. U návodu jsou podrobněji rozebírány institut agenta provokatéra a najmutí ke spáchání trestného činu. U pomoci jsou popsány její formy a dále je zkoumáno odlišení...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Koláříková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Institut nepřímého pachatelství jako typ pachatelství patří ke stěžejním institutům trestního práva. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat institut nepřímého pachatelství, analyzovat jeho jednotlivé formy, hlouběji rozebrat vybrané problematické aspekty a na základě toho provést vlastní zhodnocení a navrhnout změny de lege ferenda. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola se zabývá vysvětlením pojmu nepřímého pachatelství a podmínkami institutu obecně. Jednotlivě jsou pak rozebrány zákonem taxativně vyjmenované formy nepřímého pachatelství, vždy s uvedením příkladů. Druhá kapitola se věnuje historii institutu na našem území. Podkapitoly pak obsahují úpravu institutu v jednotlivých trestních zákonících platných na našem území a přístupy vybraných soudobých autorů k dané problematice, a to v období od Rakouského trestního zákoníku z roku 1852 až po nynější trestního zákoník z roku 2009. Třetí kapitola pojednává o vybraných aspektech institutu nepřímého pachatelství. Prostor je věnován vlastnoručním a zvláštním trestným činům, omisivním a nedbalostním trestným činům, nepřímému pachatelství spáchanému prostřednictvím vis absoluta a konečně nepřímému pachatelství ve vztahu k účastenství. V páté kapitole je popsán institut nepřímého pachatelství v německém právu, kde má...
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Pelc, Vladimír (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
|
Účastenství
Nechutná, Klára ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na historický vývoj a základy platné právní úpravy účastenství v České republice. Práce se též stručně věnuje právní úpravě účastenství v Itálii. Účastenství je bezesporu jedním z nejproblematičtějších prvků trestního práva. Nicméně je jeho neopominutelnou součástí, bez které by nebylo možné naplnit základní účel trestního práva - ochranu společnosti. Navzdory výše zmíněnému, není účastenství věnována přílišná pozornost nejen zákonodárcem, ale i právní obcí. Cílem diplomové práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na problematiku účastenství v užším smyslu včetně kritiky nejproblematičtějších aspektů platné právní úpravy. Zaměřuje se zejména na podmínky trestní odpovědnosti a základní charakteristiku jednotlivých forem účastenství v užším smyslu jak v české, tak v italské právní úpravě. Jednotlivé instituty komparuje a hodnotí. Upozorňuje na problematické aspekty a představuje možná východiska pro budoucí úpravy. Cíle diplomové práce bylo dosaženo analýzou právní literatury, judikatury a relevantních právních předpisů. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s genezí institutu účastenství na našem území od dob kmenové společnosti po právní úpravu platnou do konce roku 2009. Vyzdvihuje zásadní okamžiky, které významně ovlivnily...
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
host ::
RSS.