|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
|
| |
|
|
Mistr B s kostkou ve sbírce Národní galerie v Praze
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení díla anonymního rytce z počátku šestnáctého století, jehož monogramem je kostka s písmenem B. Práce je rozdělena do dvou oddělených hlavních celků. První uzavřenou skupinou jsou texty, které jsou nápomocné pro vytvoření částečného obrazu Mistrova života. Jedná se o informace zabývající se kulturním prostředím a technologickým vývojem grafiky v období Mistrova bytí. V druhé části je uveden popis a podrobný rozbor vy- braných děl s důrazem na technologickou stránku tisků. Vytvoření životopisu Mistra B na kostce bylo velice obtížné vzhledem k nedostatku lite- ratury. Po důkladné rešerši knihoven a internetu, nebyl nalezen ani jeden souvislý text týkající se přímo tohoto umělce. Útržkovité informace byly nalezeny pouze v souborných slovnících o umění. Pro dotvoření alespoň krátkého životopisu byly použity dostupné informace o kultur- ním prostředí tehdejší humanistické společnosti, které jsou sepsány v oddělené kapitole. Další oddělená část menšího rozsahu se zajímá o vydavatele, kteří působili v prostředí Mistra B na kostce a kteří se podíleli na produkci jeho grafických listů. Spolu s rozborem vybraných děl pak bylo možné stanovit alespoň přibližný rámec Mistrova života. Stejně jako rozbor jednotlivých grafik, tak i hodnocení dějového pozadí Mistrova života bylo zaměřeno...
|
|
|
Fabián Puléř - pražský iluminátor
Svitáková, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Fabián Puléř - pražský iluminátor", činného v letech 1550 - 1562 na Starém městě pražském, se zaměřuje na jednoho z nejvýznamnějších iluminátorů 16. století v Čechách. Nejprve sleduje jeho osobní a profesní život, poté se přehledně zaměřuje na prameny a literaturu týkající se osoby Fabiána Puléře či kancionálů a graduálů 16. století. Pokračuje výkladem nejdůležitějších zpěvních knih, ve kterých se nacházejí Puléřovy iluminace a to: Graduálem metropolitního chrámu sv. Víta, Žlutickým kancionálem, Kaňkovským graduálem a Kancionálem města Loun. Je zde také vyložena doba a kultura 16. století v Českých zemích. Zejména měšťanské prostředí cechů a literátských bratrstev z hlediska objednavatelů, ale také z hlediska jejich sociologického chování v této době.
|
|
|
Malíř Jakob Seisenegger a jeho portrétní tvorba v Čechách a na Moravě. S přihlédnutím k vývoji portrétní figurální malby v Záalpí
Adamová, Klára ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá portrétní tvorbou rakouského malíře Jakoba Seiseneggera (1505-1567) v Čechách a na Moravě v rozmezí let 1529-1562. Jakob Seisenegger se ve své tvorbě věnoval zejména celofigurální portrétní malbě. Úvodní část se věnuje životopisu umělce a ukázkám vybraných portrétů vzniklých během Seiseneggerova působení jako dvorního malíře na dvoře císaře Ferdinanda I. Habsburského. Dále je tato část rozšířena o nastínění vývoje samostatného renesančního portrétu v Čechách. Hlavní část práce je věnována jednotlivým Seiseneggerovým podobiznám členů českých a moravských šlechtických rodů. Jednotlivé dílčí kapitoly nejprve představí portrétovanou osobu a poté se jejich pozornost věnuje popisu, ikonografii a stylovému zařazení díla v rámci umělcovy či ostatní blízké tvorby. Závěrečná část pojednává o vlivu Jakoba Seiseneggera na portrétní tvorbu v Čechách.
|
|
|
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem
Čermáková, Lucie ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými Lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem Mimopražské zámecké stavby vlastněné panovníkem v polovině 16. století poskytovaly zázemí při lovu, oblíbené činnosti Ferdinanda I. Stavby se dostaly do majetku panovníka ve 40. letech 16. století, právě v době, kdy bylo zapotřebí je z různých důvodů adaptovat na pohodlná venkovská sídla. Přestavby hradů na renesanční zámky, s důrazem na podobu zámeckých nádvoří a jejich arkádových chodeb jsou hlavním předmětem zájmu v této práci. Typy arkád jsou zkoumané na třech vybraných stavbách, zámku v Brandýse nad Labem, Kostelci nad Černými Lesy a Poděbradech. Pro přiblížení využívaného renesančního tvarosloví na arkádových chodbách je poukázáno i na šlechtická sídla, v jejichž nádvořích se taktéž objevuje tento typicky renesanční prvek polootevřených arkádových chodeb. Práce se pokusí konkrétněji přiblížit analogie k vybraným stavbám v Čechách i v zahraničí. Připomenuty jsou i příklady v traktátech a inspirace pro určité typy arkád od antiky až po renesanční období.
|
|
|
Campiho šachy
Drössler, Karolína ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce podává informaci o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (1508 - 1573), který ve 30. letech 16. století namaloval obraz Hra v šachy, jehož ikonografickým rozborem se práce zabývá ve svém závěru. Práce zasvěcuje do problematiky šachové hry, její historie a základní historické literatury, seznamuje se šachovou tématikou v oblasti umělecké a vysvětluje význam jednotlivých šachových figurek. Dále bakalářská práce pojednává o malířce Sofonisbě Anguissole, jenž je autorkou významného obrazu se šachovou tématikou ve spojení s obrazem Giulia Campiho. Závěr práce se zabývá ikonografickým rozborem obrazu Hra v šachy s vyvozením ikonografického záměru autora díla.
|
|
|
Díla "nizozemských" mistrů 17. století ze sbírky hraběte Humprechta Jana Černína
Ryantová, Zdislava ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
První kapitola této práce je zaměřena na život hraběte Humprechta Jana Černína, předního českého barokního sběratele umění. Další kapitola popisuje vznik černínské obrazárny a sbírky za Humprechta Jana Černína, dále se zabývám popisem vývoje sbírky za Humprechtových následovníků až k jejímu zániku koncem 18. století a následným pokusem o její obnovu. Ve třetí kapitole se dostáváme k ústřednímu tématu, neboť ta pojednává o sbírce nizozemských mistrů. Shrnuji zde prameny, které se k této části sbírky dochovaly, a její vznik. Nejvíce se ale zaměřuji na umělce a náměty zastoupené ve sbírce a zkoumám, jakou roli při jejich výběru hrála osobnost Humprechta Jana Černína. Poslední kapitola je zaměřena na tři obrazy nizozemských mistrů ze sbírky Humprechta Jana Černína, které se v Čechách dochovaly. Zde uvádím literaturu, která se k těmto dílům vztahuje, jejich provenienci, a pokud je znám autor, zabývám se i autorem. Největší důraz kladu na náměty těchto děl.
|
|
|
Sebastiano Luciani (zvaný del Piombo) a jeho spolupráce s Raffaelem v Římě mezi lety 1511-1517
Konečná, Kateřina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ranou římskou tvorbou Sebastiana Lucianiho, později zvaného del Piombo. Sebastiano pocházel z Benátek a do Říma se dostal na pozvání bohatého obchodníka Agostina Chigiho, jenž mu umožnil pracovat v jeho vile Farnesině. Zde, v Sala di Galatea, Sebastiano vymaloval technikou al fresco osm lunet náměty z Ovidiových Proměn a také vytvořil samostatnou fresku Polyféma. Již touto první římskou zakázkou se dostal do kontaktu s předními umělci té doby, především s Raffaelem, který ve vile také pracoval. Raffael ve stejné místnosti vytvořil slavnou fresku Galateie, přičemž se nepokusil stylově navázat na dílo Sebastianovo. Jejich soupeření a ovlivňování se navzájem pokračovalo i poté, co Sebastiano vilu opustil. Rivalita mezi nimi byla navíc umocněna Sebastianovým přátelstvím s Michelangelem, který byl považován za Raffaelův protipól a který také pro Benátčana vytvářel přípravné kresby, jak je nastíněné v předposlední kapitole. Kapitola poslední se věnuje obrazu Madona s rouškou, který se jako jediná Sebastianova malba nachází v českých sbírkách. Klíčová slova Sebastiano del Piombo, Sebastiano Luciani, Řím, Villa Farnesina, Raffael
|
|
|
Španělský dvorský portrét 16. století a španělské podobizny z Lobkowické sbírky
Kalinová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o španělském dvorském portrétu 16. st. a počátku 17. st. Po stručném uvedení do problematiky portrétu obecně se soustředí na dvorský portrét celé postavy, mapuje počátky portrétu ve Španělsku a vznik domácí portrétní školy. Podrobněji se zabývá dvěma generacemi španělských portrétistů, zejména Alonsem Sánchez Coellem a jeho konkurenty na dvoře Filipa II. a dále Juanem Pantojou de la Cruz a jeho žáky, působícími v Madridu za vlády Filipa III. Nakonec podává přehled nejzajímavějších španělských podobizen z Lobkowiczké sbírky, které vznikly v okruhu těchto portrétistů madridského dvora.
|
host ::
RSS.