|
|
Bechyňský zámek za Petra Voka z Rožmberka
Vrbová, Eliška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámkem v Bechyni v době, kdy jej vlastnil Petr Vok z Rožmberka. Bechyňské panství koupil poslední Rožmberk od Jindřicha ze Švamberka roku 1569. Nechal zde Baldassarem Maggim vybudovat nový renesanční zámek, který se stal centrem Rožmberkova dvora. Celé panství ale kvůli velkým dluhům musel Petr Vok roku 1596 prodat Šternberkům. Autorka představí osobnost Petra Voka ve vztahu k Bechyni a život jeho dvora na zdejším zámku. Poté se zaměří na stavební vývoj sídla z pozdně gotického hradu v renesanční zámek. Hlavní pozornost ale bude věnována malířské a štukové výzdobě interiérů, ve které se odráží Rožmberkova duchovní a konfesijní proměna. V poslední kapitole neopomene ani výzdobu fasád zámeckého nádvoří, která také vznikla v této době.
|
|
|
Mytologické náměty v díle Josepha Heintze st.
Tomková, Adéla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na rozbor devíti mytologických obrazů Josefa Heintze st., jenž patřil k předním dvorním malířům císaře Rudolfa II. Úvodní část práce je věnována kulturní a hospodářské situaci druhé poloviny 16. století, akcentováno je zejména umění na císařském dvoře. Následuje malířův životopis, v jehož rámci je sledována Heintzova umělecká profilace i tvorba z oblasti architektury. Těžištěm práce je vlastní rozbor jednotlivých děl. Důraz je kladen především na literární předlohy, které byly pro jejich zpracování určující, tedy Ovidiovy Metamorfózy a Apuleiův román Zlatý osel. U každého analyzovaného obrazu je nejprve převyprávěn mýtus, z kterého výjev vychází. Poté je podán přehled základních informací o díle, tj. provenience a datace, a provedena jeho obsahová analýza s důrazem na diskrepance mezi výtvarným provedením a literárním pramenem. Konečně je pozornost věnována alegorickému smyslu znázorněných bájí, který často není na první pohled viditelný. Zde jsou využity komentáře Giuseppa Orologgiho, jimiž opatřil do italštiny přebásněné Ovidiovy Metamorfózy.
|
|
|
Benátské vlivy na dílo Boccaccia Bocaccina
Jiráková, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Ústředním tématem mé práce jsou benátské vlivy na dílo Boccaccia Boccaccina, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů cremonské malířské školy. Zpočátku pracoval v Janově, Cremoně a v Miláně a byl ovlivněn umělci jako Leonardo, Bramantino a Boltraffio. V letech 1497-1500 je Boccaccino doložen ve Ferraře. V této době provedl tzv. tondo Gronau, Nesení kříže, Madonu s dítětem z Bostonu, Madonu s dítětem z Padovy, Adoraci pastýřů z Neapole a Mrtvého Krista podpíraného andělem. Tato díla prozrazují vliv Bramantina, umbrijské školy, ale také časný vliv benátského umění. V roce 1500 nebo 1501 namaloval oltářní obraz s Madonou a dítětem se sv. Petrem, Archandělem Michaelem, sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou pro kostel San Giuliano v Benátkách. Vzory této kompozice jsou oltářní obraz Antonella da Messina ze San Cassiano a Madona s dítětem se světci, kterou Giovanni Bellini vytvořil pro kostel San Giobbe. Boccaccinův obraz v San Giuliano je inspirován také Ercolem de'Roberti a Lorenzem Costou. V barevnosti se projevuje vliv Giorgiona. V roce 1506 je Boccaccino doložen v Benátkách, ale také v Cremoně. V letech 1500-1506 pobýval pravděpodobně v Benátkách, ale mohl také cestovat mezi oběma městy. V této době namaloval Boccaccino několik obrazů Madony s dítětem jako polopostavy za...
|
|
|
Vznik a vývoj komplexu plzeňské radnice
Šimková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je umělecko-historický vývoj komplexu plzeňské radnice. Ústřední částí tohoto komplexu je renesanční budova vystavěná na objednávku městské rady v roce 1555 italským stavitelem Giovannim de Staziou v místech staršího radního, tzv. Velkého domu. Týž stavitel vybudoval pro soukromé účely pravou polovinu tzv. Císařského domu (č. p. 290), který je dnes rovněž součástí radničního komplexu. Císařský dům je dílem Giovanni Maria Filippiho, který jej roku 1609 vytvořil spojením dvou samostatných domů. Architektura plzeňské renesance je vynikajícím příkladem "české renesance". Užité architektonické formy navazují jednak na soudobé projevy renesance v českém prostředí, především však reflektují podněty italské renesance. V letech 1902-1910 byla plzeňská radnice v neorenesančním stylu rekonstruována Janem Koulou.
|
|
|
František Jakub Prokyš. Českobudějovický malíř 18. století
Rajdlová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent) ; Šroněk, Michal (oponent)
Cílem práce bylo sestavit text uceleně pojednávající o díle a životě malíře Františka Jakuba Prokyše, který působil od konce 40. let do počátku 80. let 18. století v jižních Čechách. První část práce tvoří stať sestavená na základě podrobně zpracovaných archivních pramenů a literatury věnující se malířovu osobnímu i profesnímu životu. Události jsou řazeny chronologicky s důrazem na podložená fakta a zahrnuty jsou také poznámky o objednavatelích. Pro dokreslení je na úvod vložena kapitola podrobně se zabývající uměleckým prostředím v Českých Budějovicích, kde malíř žil a působil. Druhou částí textu je podrobný katalog malířových děl. Práce jsou rozdělené podle druhu na závěsné obrazy, nástěnnou malbu, práce jiného druhu, nedochovaná díla a připisované práce. Každé heslo má pevnou strukturu, která se mírně liší v závislosti na druhu práce. Na začátku hesla je uveden název díla, technika, datace a provenience nebo lokalita. Následuje seznam pramenů a literatury, na který navazuje první část textu hesla, kde jsou prameny i literatura podrobně zhodnoceny. Pokud bylo možné zjistit, jsou k dílu připojeny historické souvislosti jeho vzniku. V případě nástěnných maleb je zařazen také stručný popis stavby nebo interiéru, kde se tato nachází. Důležitou částí je formální popis díla, stav jeho dochování a...
|
|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
|
|
Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku
Slavíková, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku" se primárně zabývá architekturou a výzdobou okrouhlého altánu v zahradách zámku Jindřichova Hradce v kontextu s jeho funkcí. Úvodní část je věnována historickému vývoji výstavby celého komplexu hradu, který byl v době renesance přestavěn na zámek. Hlavní část práce pojednává o popisu architektury, výzdobě a její ikonografii, zaměřuje se také na problematiku funkce stavby spojenou s jejím půdorysem i výzdobou. Dále jsou blíže uvedeni někteří architekti a stavebníci, a také objednavatel stavby pan Adam II. z Hradce. V dalším oddílu jsou pak dílčí části rondelu porovnávány s některými jinými stavbami v Čechách. Závěrečná kapitola popisuje problematiku kulturního života šlechty tehdejší doby.
|
|
| |
|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
|
|
Sakrální architektura v Praze v době Rudolfa II. se zaměřením na centrální stavby
Barešová, Dominika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Sakrální architektura v Praze v době Rudolfa II. se zaměřením na centrální stavby" je věnována sakrální architektuře v Praze se zaměřením na centrální stavby, které vznikly v období vlády Rudolfa II., tedy mezi lety 1576 a 1611. Do vybrané kategorie spadají tři menší stavby: kostel svatého Rocha na Strahově, Vlašská kaple v Klementinu a dnes již zaniklá kaple svatého Vojtěcha na Pražském hradě. Obsahem bakalářské práce je shrnutí a kritické zhodnocení literatury k danému tématu. Pozornost je věnována také (s největší pravděpodobností) italským architektům vybraných staveb. Neméně důležitými osobami jsou stavebníci - zde sám císař Rudolf II., pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice, strahovský opat Jan Lohelius a další. V závěru práce je přiložen obrazový katalog vybraných staveb.
|
host ::
RSS.