|
| |
|
|
Podmínky vzniku vybraných hydrotermálních žilných ložisek v centrální části Českého masívu
Ulmanová, Jana ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem fluidních inkluzí ze vzorků křemene z Ratibořských Hor a ze Staré Vožice a v barytu ze Stříbrné Skalice a Černých Voděrad. Vzorky byly podrobeny studiu mikrotermometrie fluidních inkluzí, Ramanovy spektrometrie, UV-fluorescenční spektrometrie a elektronové mikrosondy. Ve vzorku ze Staré Vožice byla v křemeni zachycena nízkosalinní fluida systému H2O-CO2-N2 za tlaku minimálně 240 MPa a teplot min. 260 řC. Tato mineralizace souvisí pravděpodobně s iniciálními stádii zakládání zlomových struktur blanické brázdy a pravděpodobným zdrojem fluid jsou pozdně-metamorfní roztoky. Ve vzorku křemene s galenitem byla zachycena středněteplotní (Th = 110-195 řC) a nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O-NaCl, fluida tvořená ropnými uhlovodíky a pozdní nízkosalinní fluida systému (H2O)-CO2-N2-CH4 (s obsahem max. 13 mol. % N2+CH4 v nevodné fázi) zachycené za nízkých tlaků (max. 10 MPa) a nižších teplot (105- 120 řC). V Ratibořských Horách byla prokázána heterogenně zachycená nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O±CO2±N2±CH4-NaCl±KCl±MgCl2±FeCl2 (s max. 26 mol. % N2+CH4) zachycené za tlaků 1-25 MPa a teplot 160-315 řC. Ve vzorku barytu z Černých Voděrad byla prokázána nízkosalinní až vysokosalinní vodná fluida s chloridy Na a Ca ± K, Fe, Mg. Tato fluida jsou...
|
|
|
Hustotní a elektrostatické vlastnosti vody a jejich využití v termodynamice vodných specií a rozpustnosti minerálů za vysokých teplot a tlaků
Hanková, Barbora ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Hydrotermální roztoky představují důležité transportní médium pro hmotu i energii v prostředí zemské kůry a pláště. Kromě transportní role se v horninovém prostředí účastní jako reaktanty nebo produkty v řadě procesů, od parciálního tavení po magmatickou a metamorfní devolatilizaci. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení vlivu stavových rovnic a termodynamických dat na předpověď rozpustnosti minerálů ve vodných roztocích za vysokých teplot a tlaků pomocí široce rozšířeného Helgesonova-Kirkhamova-Flowersova (HKF) modelu. Do tohoto výpočtu vstupují (i) objemové vlastnosti vody; (ii) dielektrické vlastnosti vody; (iii) termodynamická data vodných specií. Srovnání deseti stavových rovnic vody vůči mezinárodnímu standardu IAPWS ukazuje relativní shodu předpovědí objemových vlastností vody za studovaných teplotně tlakových podmínek do 1200 řC a tlaku do 50 kbar (maximální odchylky ± 5 %) s výjimkou nízkých tlaků (do 2 kbar), teplot nad 1000 řC a křivky varu vody, zejména v okolí kritického bodu. Dále bylo testováno devět modelů pro dielektrickou konstantu vody, jež nabývají v porovnání se stavovými rovnicemi výrazně vyšších odchylek od IAPWS v řádech desítek až stovek procent. Odchylky v objemových a dielektrických vlastnostech vody propagují do výpočtu rozpustnosti minerálů. U křemene, korundu a kalcitu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium fluidních inkluzí v pegmatitech z Vepic a Vlastějovic
Surmová, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dolníček, Zdeněk (oponent)
S použitím fluidních inkluzí byly určeny PT podmínky, složení a vlastnosti fluid, které jsou asociovány s krystalizací granitických pegmatitů ze dvou lokalit v moldanubické jednotce. První studovanou lokalitou jsou Vepice u Tábora, druhou jsou Vlastějovice u Zruče nad Sázavou. Pegmatit z Vepic tvoří nepravidelné kapsy v amfibol-biotickém granitu tmavého typu až v porfyrickém syenodioritu Čertova břemene. Fluidní inkluze byly studovány v několik cm velkých křemenných krystalech z miarolitických dutin z centrální zóny pegmatitových kapes. Zachycená fluida jsou pouze vodného typu, s nízkým obsahem solí (nejčastěji v rozsahu 4-6 hm.% NaClekv) a s dominancí NaCl. Pegmatit ve Vepicích se odlišuje od většiny pegmatitů moldanubické zóny díky přítomnosti Y+REE minerálů a zařazení do NYF typu vzácnoprvkových pegmatitů, popř. i do miarolotických pegmatitů s NYF signaturou. Studovaný vzorek z Vlastějovic (skarnové těleso) reprezentoval přechod z křemen-živcové zóny litného pegmatitu do zóny s převahou křemene (křemenné jádro). Studován byl pouze jeden vzorek, který pocházel z historických sběrů F. Čecha (Čech, 1985). Vzorek je výjimečný přítomností velkého množství pevných fází (až 4-5 fází). Pomocí Ramanovy spektroskopie byl jednoznačně určen sassolit, jako nejhojnější a téměř vždy přítomná fáze. Dále byla...
|
host ::
RSS.