|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
|
|
|
Podmínky vzniku vybraných hydrotermálních žilných ložisek v centrální části Českého masívu
Ulmanová, Jana ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem fluidních inkluzí ze vzorků křemene z Ratibořských Hor a ze Staré Vožice a v barytu ze Stříbrné Skalice a Černých Voděrad. Vzorky byly podrobeny studiu mikrotermometrie fluidních inkluzí, Ramanovy spektrometrie, UV-fluorescenční spektrometrie a elektronové mikrosondy. Ve vzorku ze Staré Vožice byla v křemeni zachycena nízkosalinní fluida systému H2O-CO2-N2 za tlaku minimálně 240 MPa a teplot min. 260 řC. Tato mineralizace souvisí pravděpodobně s iniciálními stádii zakládání zlomových struktur blanické brázdy a pravděpodobným zdrojem fluid jsou pozdně-metamorfní roztoky. Ve vzorku křemene s galenitem byla zachycena středněteplotní (Th = 110-195 řC) a nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O-NaCl, fluida tvořená ropnými uhlovodíky a pozdní nízkosalinní fluida systému (H2O)-CO2-N2-CH4 (s obsahem max. 13 mol. % N2+CH4 v nevodné fázi) zachycené za nízkých tlaků (max. 10 MPa) a nižších teplot (105- 120 řC). V Ratibořských Horách byla prokázána heterogenně zachycená nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O±CO2±N2±CH4-NaCl±KCl±MgCl2±FeCl2 (s max. 26 mol. % N2+CH4) zachycené za tlaků 1-25 MPa a teplot 160-315 řC. Ve vzorku barytu z Černých Voděrad byla prokázána nízkosalinní až vysokosalinní vodná fluida s chloridy Na a Ca ± K, Fe, Mg. Tato fluida jsou...
|
|
|
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
|
host ::
RSS.