Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 268 záznamů.  začátekpředchozí243 - 252dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Situace muslimů v Anglii a jejich integrace do společnosti po teroristických útocích v Londýně 2005.
Deseyve, David ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj vzájemných vztahů mezi muslimskými imigranty a majoritní společnosti v Anglii v období po teroristických útocích v Londýně v červenci roku 2005. Nedílnou součástí mé práce je popis multikulturní společnosti v Anglii a porovnání jejího vývoje z pohledu společensko-kulturního soužití s majoritou. Neopomenutelnou součástí zkoumané problematiky je rovněž vzdělanost a další sociální ukazatele postavení muslimské minority ve společnosti, které mají ve vzájemném soužití významnou vypovídající hodnotu. Součástí popisovaných společenských jevů je také islámský radikalismus. V této souvislosti popisuji teroristické útoky v Londýně a následnou reakci občanů, médií a muslimských organizací. Na vzniklou situaci byla nucena reagovat rovněž politická reprezentace země, zejména přijetím nových zákonných norem pro efektivnější potíráni terorismu. V kontextu zkoumání islámského radikalismu se zaměřuji také na současný stav teroristické bezpečnostní hrozby, převážně na fakt, zda je tato hrozba skutečně tak reálná a společensky nebezpečná, jak je často mediálně předkládána.
Východní rozšíření Evropské unie 2004: zavedení nových postupů?
Šelepová, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce "Východní rozšíření Evropské unie: zavedení nový postupů?" pojednává o změnách v kritériích pro přijetí nových členů především ze zemí střední a východní Evropy. Rozšíření směrem na východ bylo v pořadí již pátým rozšířením EU, ale vzhledem k velkému počtu uchazečů a jejich postkomunistickému původu bylo třeba zavést poněkud jiné postupy, změnit předvstupní strategii a stanovit více podmínek, které museli kandidáti splnit, aby se mohly stát plnohodnotnými členy EU. Práce se zabývá nejprve historií rozšiřování EU v sedmdesátých a první polovině devadesátých let. Následující nejrozsáhlejší část práce je věnována procesu východního rozšíření EU. Popisuje první kontakty zemí SVE a Evropského společenství, přes podpis asociačních dohod, zavedení kodaňských kritérií, otevření přístupových rozhovorů, až po vstup deseti nových členů do EU v roce 2004 a dalších dvou v roce 2007. Závěrečná část práce je analýzou, která má podat odpověď na otázku, proč muselo k těmto změnám dojít a identifikovat zásadní rozdíly.
Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca
Vaidišová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca" analyzuje evropskou politiku Francie v letech 1995 - 2005, tedy od počátku vlády prezidenta Jacquese Chiraca do odmítnutí Ústavní smlouvy Francouzy v referendu, kdy fakticky evropská politika prezidenta Chiraca přestala existovat. Práce se zabývá zejména francouzským přístupem k reformě institucí Evropské unie a to hlavně reformou Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a v případě smlouvy z Nice také Evropského soudního dvora. Tento přístup zkoumá bakalářská práce prizmatem mezivládních konferencí, předcházejících jednotlivým smlouvám upravujícím Maastrichtskou smlouva, jimiž jsou Amsterdamská smlouva, Niceská smlouva a Smlouva o ústavě pro Evropu. Každá tato konference je podrobena rozboru, který zahrnuje myšlenky a cíle, s kterými francouzská vyjednávací skupina na jednání přišla, co se reálně snažila tato skupina vyjednat, co se jí podařilo, z jakých požadavků musela eventuelně ustoupit, v čem musela učinit kompromis s ostatními státy a které požadavky se jí povedlo nechat zapracovat do textu smluv. Hlavním cílem této práce je zodpovědět otázku kontinuity či diskontinuity francouzské evropské politiky a určit, který z přístupů k evropským institucím převažoval.
Etický rozměr zahraniční politiky New Labour v letech 1997-2001 na příkladu mezinárodního obchodu se zbraněmi
Burda, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prověřit dvě základní hypotézy, jež úzce souvisí s etickým rozměrem, který ve svém projevu v roce 1997 vyhlásil tehdejší ministr zahraničích věcí Robin Cook. Za prvé se práce snaží prozkoumat, zda New Labour skutečně naplnila závazky, které si v souvislosti s etickým rozměrem stanovila. Tyto závazky jsou přitom určovány jak v západním světě všeobecně přijímanými hodnotami jako jsou svoboda, tolerance, demokracie nebo spravedlnost, tak také vládními prohlášeními a projevy. Za druhé se pak práce snaží určit, zda se prováděná politika skutečně lišila od té, kterou v předchozím období prováděla Konzervativní strana. Klíčovou oblastí, ve které je naplnění těchto hypotéz zkoumáno, je mezinárodní obchod se zbraněmi. Časovým vymezím je první funkční období Labouristické strany mezi lety 1997 a 2001. Vzhledem k tomu, že práce pracuje s velkým množstvím primárních pramenů, je její základní metodou analýza.
Europeanization of the development cooperation of the Czech Republic
Gabíková, Kristína ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Práca pojednáva o vplyve Európskej únie na zahraničnú rozvojovú pomoc ČR.Z dôvodu zachytenia zmeny , ku ktorej došlo v tejto oblasti po vstupe ČR do EÚ, sa práca venuje koncepcii rozvojovej pomoci ČR aj pred rokom 2004. Prvá časť práce sa zaoberá vymedzením pojmov europeizácia a rozvojová pomoc a popisom rozvojovej pomoci EÚ .Obsahovo najrozsiahlejšiu a taktiež najdôležitejšiu časť práce tvorí popis vývoja a transformácie zahraničnej rozvojovej pomoci ČR. Tá je rozčlenená na tri základné obdobia na základe ktorých je poukázané na zmenu v koncepcii rozvojovej pomoci.
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
Obraz Commonwealthu ve Velké Británii v letech 1991-2011
Růžičková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Obraz Commonwealthu ve Velké Británii v letech 1991-2011" se zabývá mezinárodní organizací Commonwealth of Nations, jež se po druhé světové válce vyvinula z bývalého britského Impéria. Jedním z hlavních cílů práce je zrekonstruovat obraz této organizace v současné Velké Británii. Británie hrála při vzniku Commonwealthu klíčovou roli, avšak v průběhu 60. let 20. století se její postoje k organizaci začaly proměňovat a Británie se od ní začala tiše odvracet. Časově je práce vymezena od roku 1991, tedy od vydání stěžejního dokumentu Commonwealthu, tzv. Deklarace z Harare, po současnost. V první části práce je pomocí analýzy dokumentů a dalších, především primárních, zdrojů zrekonstruován obraz Commonwealthu u jednotlivých složek britské společnosti, tedy politiků, médií a veřejnosti, aby následně mohla práce odpovědět na klíčovou otázku, a to zdali tento obraz odpovídá realitě, a dokázala poukázat na oblasti, v nichž se obraz od reality odchyluje. Realita Commonwealthu je odvozována od jeho oficiálních dokumentů a odborné sekundární literatury. Práce se vedle rekonstrukce obrazu věnuje také obecnějším tématům, jako současná role Spojeného království v organizaci či debata o potenciálu Commonwealthu.
Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii
Kimelová, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii" pojednává o diskuzi, která od roku 2007 probíhá ve Velké Británii a jejíž hlavním tématem je zavedení původního britského Bill of Rights. Práce představuje nejdůležitější momenty diskuze a názory jejích nejvýznamnějších účastníků. Mezi ty patří vedle politiků také odborníci na ústavní právo a na lidská práva, nevládní organizace, think-tanky a nátlakové skupiny. Práce analyzuje jejich argumenty a názory a zkoumá, které jsou v diskuzi nejčastěji zmiňovány a mají největší vliv. Obecně se diskuze týká především otázek, jestli by měl být Bill of Rights zaveden, jaký by měl být jeho obsah a jak by měl být zakotven. Charakter a obsah diskuze o Bill of Rights je významně ovlivněn debatou o stávající ochraně lidských práv v zemi. Tu od roku 1998 představuje Human Rights Act, kterým byla do ústavního systému začleněna Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Kritika tohoto zákona byla na počátku diskuze o Bill of Rights a práce ukazuje, že patří i k nejdůležitějším argumentům pro zavedení nového Bill of Rights. Druhá skupina argumentů vyzdvihuje především skutečnost, že by Bill of Rights mohl zlepšit ochranu lidských práv a začlenit i práva, která nejsou součástí Human Rights Act. Účastníci diskuze, kteří přijetí Bill of...
Zneužívání náhrad v britském parlamentu
Svoboda, Jan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Bakalářská práce má název Zneužívání náhrad v britském parlamentu a jejím tématem je skandál se zneužíváním náhrad v britském parlamentu v roce 2009. Práce je strukturována do sedmi kapitol. Po úvodu a první kapitole, která uvádí čtenáře do problému a popisuje systém odměňování členů britského parlamentu a systém vyplácení poslaneckých náhrad v době před skandálem, následují kapitoly zabývající se počátkem skandálu a reakcemi na skandál. Postupně je prozkoumán přístup médií ke skandálu, dále jsou pomocí typových příkladů ilustrovány reakce členů britského parlamentu zneužívajících náhrady a následně je popsána reakce politických stran, systémová reakce a přijatá systémová opatření. V další kapitole je zkoumán dopad skandálu na výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 a Parlamentních voleb v roce 2010. V závěru práce jsou analyzovány významné body skandálu.
New Labour a její angažmá v bezpečnostní politice EU. Srovnání prvního a druhého volebního období Tonyho Blaira
Pavelková, Kristina ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Velké Británie v kontextu bezpečnostní politiky Evropské unie. Pomocí srovnání přístupu New Labour k bezpečnostní politice v prvním a ve druhém volebním období Tonyho Blaira v letech 1997-2005 si práce si klade za cíl zodpovězení otázky, zda se New Labour podařilo udržet příklon Velké Británie k Evropské unii během obou dvou volebních období. Analýza dochází k odpovědi, že se New Labour nepodařilo udržet svou vizi o příklonu Velké Británie k Evropské unii. Od roku 2001 je pro politiku New Labour charakteristický odklon od evropské bezpečnostní politiky k americké. Velká Británie se po roce 2001 věnovala hlavně zámořskému spojenci na úkor svého evropského partnera. Dílčí výzkumné otázky zní, zda v oblasti bezpečnostní a obranné politiky hovoříme o úspěchu či neúspěchu New Labour v prosazování proklamovaných cílů na celoevropském poli a zda Velká Británie použila v prvním volebním období Tonyho Blaira v letech 1997-2001 svoji bezpečnostní politiku k tomu, aby získala lepší vyjednávací pozici v Evropské unii. Odpovědí na výzkumné otázky je, že Velká Británie použila v prvním volebním období Tonyho Blaira v letech 1997-2001 svoji bezpečnostní politiku k tomu, aby získala lepší vyjednávací postavení v EU, a hovoříme tak v oblasti bezpečnostní a obranné...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 268 záznamů.   začátekpředchozí243 - 252dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.