|
| |
|
|
Neurogeneze ve zralém hipokampu a prostorová navigace
Dostálová, Magdalena ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
V hipokampu se denně tvoří sta až tisíce nových granulárních buněk po celý život. Jejich funkce je, navzdory intenzivnímu výzkumu posledních desítek let, stále nejasná. Předpokládá se jejich podíl na prostorové paměti a schopnosti orientace. Výsledky z behaviorálních úloh jako Morrisovo vodní bludiště, radiální bludiště i z řady dalších přináší často rozporuplný obraz. S velkou pravděpodobností se ale neurogeneze účastní správného fungování separace vzorců a dlouhodobé relační paměti. Pro hlubší objasnění problematiky je třeba dalších prací a zejména spolehlivé metody ablace a stanovení neurogeneze.
|
|
|
Metodologické aspekty úlohy aktivního vyhýbání se místu
Bahník, Štěpán ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Úloha aktivního vyhýbání se místu představuje jednu z metod studia animální kognice. Subjekt je v této úloze umístěn na rotující kruhovou arénu a vyhýbá se neviditelnému sektoru vymezenému v rámci místnosti. Rotace arény způsobuje, že se subjekt musí vyhýbat aktivně, neboť v opačném případě bude zanesen do trestaného sektoru, kde obdrží mírný elektrický šok. Experiment popsaný v této práci zjišťoval vliv proměnlivé rychlosti rotace arény na schopnost potkanů vyhýbat se trestanému sektoru. Potkani ve skupině s proměnlivou rychlostí rotace arény se učili vyhýbání se trestanému sektoru stejně rychle a na konci experimentu dosáhli stejné schopnosti vyhýbání se jako potkani ve skupině se stabilní rychlostí rotace arény. Rozdíl mezi skupinami byl zjištěn pouze v preferované pozici v rámci místnosti. Ve fázi za tmy, kdy potkani nemohli využívat orientační body v místnosti, nebyl pozorován žádný rozdíl mezi oběma skupinami. Pouze jeden z potkanů byl schopný se naučit vyhýbat se trestanému sektoru v této fázi. Výsledky experimentu naznačují, že v úloze aktivního vyhýbání se místu nejsou idiotetická orientace a intervalové časování klíčové pro naučení vyhýbání se trestanému sektoru. Idiotetická orientace je nicméně postačující k vyhýbání se trestanému sektoru za tmy. Práce dále popisuje nově vytvořený program...
|
|
|
Neurogeneze v dospělém mozku, její regulace a možné funkce
Pištíková, Adéla ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
V této bakalářské práci se budu zabývat neurogenezí v dospělém mozku. Neurogeneze probíhá ve dvou hlavních neurogenních oblastech. Jedna oblast leží v bočních částech komor předního mozku a druhá v gyrus dentatus v hipokampu. V komorách předního mozku má neurogeneze význam pro čichové rozlišování a čichovou paměť. V hippokampu je její funkce nejasná, ale existuje několik hypotéz o jejím možném významu. Předpokládáme, že má funkci v separaci vzorců a dále může mít význam v prevenci interference mezi paměťovými stopami. V poslední kapitole se budu zabývat pozitivní a negativní regulací neurogeneze. Mezi pozitivní vlivy můžeme zahrnout volnou fyzickou aktivitu, obohacené prostředí a antidepresiva typu SSRI. Prokazatelný negativní vliv má např. stres, ozaření a cytostatikum Temodal, který se používá k metodické blokádě neurogeneze.
|
|
|
Včasná diagnostika mnestických poruch u neurodegenerativních onemocnění
Kadlecová, Alexandra ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Vymazal, Josef (oponent)
Vzhledem ke stámutf populace vzrůstá incidence demence, zejména Alzheimerovy choroby, která se typicky vyskytuje ve vyšším věku, a Um vzrůstá i socioekonomické zatíženi společnosti. Současná diagnostická kritéria a výzkum tohoto onemocnění se proto snaží posunout detekci prvních pfiznaků do co nejčasnějších stádií, kdy je onemocnění ještě terapeuticky ovlivnitelné, a tím co nejdéle prodloužit období s dobrou kvalitou života pacienta. Alzheimerova choroba začíná poškozením v oblasti mesiotemporálnich struktur -amygdaly a hipokampu. Atrofie v této oblasti je detekovatelná již před rozvojem demence a lze tedy předpokládat i brzký výskyt poškozeni funkcí, pro které jsou tyto struktury klíčové. Disertační práce se zabývá právě detekci těchto klinických pfiznaků - poruchou orientace v prostoru, emoční agnózií a behaviorálními poruchami u pacientů s mírnou kognitivní poruchou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analysis of cognitive functions in recombinant inbred strains of rats produced by crossbreeding of SHR and BN Lx. lines
Hatalová, Hana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Pravenec, Michal (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá prepojením medzi priestorovou pamäťou, genetikou a metabolickým syndrómom. Priestorová pamäť je veľmi komplexný znak, ovplyvnený množstvom faktorov. Pre tento experiment boli použité rekombinantné inbredné kmene HXB/BXH (n= 30) a ich parentálne línie (n=2) trénované v hipokampálne závislej úlohe nazývanej aktívne alotetické vyhýbanie sa miestu (AAPA). Úlohou potkana bola zapamätať si sektor v rotujúcej kruhovej aréne ktorému sa mali vyhýbať. Ako trest slúžil mierny elektrický šok po vstupu do zakázaného sektoru (4 dni tréningu so zakázaným sektorom smerujúcim na sever, jedno vybavovací (retrieval) sedenie, a tri sedenia zo šokovým sektorom obráteným na juh. Každé sedenie trvalo 20 minút, "retrieval" 10 minút). Kontrolné pokusy na vylúčenie vplyvu motorických a senzorických rozdielov prebehli vo forme testu otvoreného poľa a chodenia po latke. Korelácia z metabolickými fenotypmi boli prevedené pomocou internetovej databáze známych HXB/BXH fenotypov (GeneNetwork.org). Rozdiely v učení medzi skupinami boli signifikantné (jednosmerná ANOVA); avšak korelačná analýza neukázala žiadne zásadné prepojenie medzi metabolickými fenotypmi a pamäťou. Genetická analýza ukázala sugestívny lokus pre vybraný parameter učenia na chromozóme 20 a opakovane pre pohybovú aktivitu na...
|
|
|
Effects of memantine and riluzole on learning deficits in an animal model of obsessive-compulsive disorder induced by 8-OH-DPAT sensitization
Mainerová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha je chronické psychiatrické onemocnění. Vážně omezuje a mění kvalitu života. Léčba OCD je v této době založena na kombinaci antidepresiv a psychoterapie, presto spoustu pacientů zůstává bez úspěšné léčby, či s přetrvávajícími symptomy. Zvířecí modely založené na genetické, behaviorální, farmakologické a optogenetické manipulaci jsou úspěšným zdrojem pro výzkum tohoto onemocnění i jeho léčby. Chronická senzitizace serotoninových 1A a 7 - receptorů jejich agonistou 8-OH-DPAT ((8- hydroxy-2-(di-npropylamino)-tetralin hydrobromid) indukuje repetitivní a kompulzivní chování, považované za zvířecí analog symptomů OCD. V této práci byl zjišťován jeho vliv na učení a paměť v kolotočovém bludišti během úkolu aktivního vyhýbání se místu. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda společné podávání memantinu nebo riluzolu s 8-OH-DPAT zmírňuje kognitivní účinky a deficity v učení tohoto modelu. Měřená kritéria byla; celková vzdálenost, počet vstupů do zakázaného sektoru, maximální počet šoků a průměrná rychlost po šoku. Během habituační fáze byla zvířata sensitizována 8-OH-DPAT (s kontrolní skupinou, která dostávala pouze fyziologický roztok). Při akvizici byly zvířatům podávány dvě injekce, jedna s memantinem nebo riluzolem nebo fyziologickým roztokem a druhá s 8-OH-DPAT nebo...
|
|
|
Animální modely obsedantně-kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je velmi časté chronické onemocnění, které má široké spektrum projevů. Tato heterogenita symptomů OCD ztěžuje samotný výzkum stejně jako interpretaci získaných výsledků. Klinické studie pacientů jsou doplňovány novými poznatky o nemoci získanými studiem zvířecích modelů OCD, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí studia OCD. Za dlouhou dobu probíhajícího výzkumu se rozvinulo mnoho genetických, behaviorálních a farmakologických animálních modelů. Mnohé práce nebyly po své publikaci nikdy dále rozpracovávány, naopak některé jsou studovány dlouhodobě. Hodnocení jednotlivých modelů je závislé na mnoha faktorech, a proto se také liší jejich kvalita, platnost a míra uplatnění ve výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Optimalizace dávky temozolomidu pro redukci neurogeneze u laboratorního potkana
Pištíková, Adéla ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit optimální dávku cytostastika temozolomidu (TMZ) u potkanů kmene Long-Evans, která účinně redukuje neurogenezi v dospělém mozku a má minimální vedlejší účinky. Temozolomid se nově používá na snížení hladiny neurogeneze a jako každé cytostatikum má negativní účinky na všechny dělící se buňky v organismu, proto může mít vliv na zdravotní stav zvířete. Na rozdíl od myší u potkanů prozatím nebyla zjišťována minimální dávka, která účinně zastaví tvorbu nových neuronů a zároveň nemá vliv na zdravotní stav zvířete. Potkani byli rozděleni do čtyř skupin, jedna kontrolní a tři experimentální s různou dávkou cytostatika (10, 25 a 40 mg/kg TMZ). Pro zjištění hladiny neurogeneze bylo použito značení dělících se buněk pomocí bromodeoxyuridinu (BrdU). Během experimentu byly opakovaně stanovovány počty krevních elementů, testovány senzomotorické funkce a probíhal váhový monitoring. Výsledkem je, že dávka 10 mg/kg TMZ je dostačující pro redukci neurogeneze o 64 % oproti kontrolní skupině a není signifikantně odlišná od vyšších dávek. U této skupiny také jako jediné nedochází k trvalému váhovému úbytku, i když táto dávka má srovnatelný efekt na myelosupresi jako vyšší dávky. U žádné z dávek, ale nebyl pozorovaný vliv na senzomotorické dovednosti.
|
|
|
Funkční diferenciace hipokampu
Vondráková, Kateřina ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá anatomickým a posléze hlavně funkčním rozdělením hipokampu. Hipokampus, jedna z nejvíce prozkoumávaných struktur v mozku, má nezastupitelnou roli v utváření, ukládání a znovuvybavení vzpomínek. Již počátkem 20. století Ramon y Cajal ve svých studiích rozdělil hipokampus dle histologických nálezů na oblasti Ammonův roh (oblast CA1-3), gyrus dentatus a subikulum. Podněty k rozdělení hipokampu dle septo-temporální osy, na ventrální, dorzální a intermediální část, dávají důkazy odlišností v genové expresi, ve vlastnostech principiálních buněk či jejich uspořádáním, či propojení s ostatními strukturami. Nejdůležitějším faktem však zůstávají různé efekty poškození či inaktivace jednotlivých částí, což vede k možnostem předpokladu funkcí těchto částí.
|
host ::
RSS.