|
|
Studie molekulárních markerů korelujících s prognózou a výsledkem terapie kolorektálního karcinomu.
Protivová, Martina ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Hromadníková, Ilona (oponent)
Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění u nás i ve světě. Závažným problémem v léčbě tohoto onemocnění je interindividuální variabilita v odpovědi na léčbu, neboť velká část pacientů vykazuje rezistenci nebo závažnou toxicitu k léku. Příčinou takové variability může být genetická výbava jedince. Z tohoto hlediska stoupá potřeba nalezení molekulárních markerů prognózy průběhu onemocnění a markerů, díky kterým budeme schopni odhadnout reakci pacienta na léčbu. Hlavním cílem této studie bylo najít rozdíly v expresi genů mezi zdravou a nádorovou tkání u pacientů dobře a špatně odpovídajících na léčbu na bázi 5-fluorouracilu a zjištěné výsledky porovnat ve vztahu ke klinickým datům. Tato studie se zaměřila na hodnocení genové exprese 14 potenciálních molekulárních markerů zapojených do drah 5-FU zahrnujících metabolismus, transport a cíle tohoto léku. Do studie byli vybráni pacienti léčeni režimy na bázi 5-FU. Exprese byla hodnocena na dvou nezávislých souborech tvořených pacienty s indikovanou paliativní nebo adjuvantní chemoterapií. Od každého pacienta byla k dispozici nádorová a párová nenádorová tkáň Genová exprese v těchto vzorcích byla měřena pomocí real-time RT-PCR s relativní kvantifikací za použití preamplifikované cDNA. V první fázi byla genová exprese...
|
|
|
Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi
Souček, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Bibliografická citace: Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi [rukopis]: Bakalářská práce / Pavel Souček; vedoucí práce: Aleš Opatrný. - Praha, 2009.-xx s. Anotace Cílem této bakalářské práce na téma "Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi" je popsat a následně vyhodnotit formaci stálých jáhnů, kandidátů i jáhnů po vysvěcení, v brněnské diecézi a to v horizontu let 2000 až 2010. Práce se skládá ze dvou částí. V té první je popsána obnova trvalého jáhenství po II. vatikánském koncilu, obecná služba trvalého jáhna v tradici Církve a církevních dokumentech, které se k tomuto tématu vztahují a to v obecné rovině. Druhá část pojednává o vlastní formaci trvalých jáhnů, a to jak formaci vstupní pro kandidáty trvalého jáhenství, tak formaci pro trvalé jáhny po jejich vysvěcení, jak je implementována v brněnské diecézi. Na závěr je pak analyticky tato formace zhodnocena. Klíčová slova Jáhenství, trvalý jáhen, diakonát, služba.
|
|
| |
|
|
Potenciální využití WIP1 fosfatasy v terapii nádorového onemocnění prsu
Pecháčková, Soňa ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Krejčí, Lumír (oponent)
(Czech) Buňky našeho těla reagují na genotoxický stres aktivací signální dráhy, která se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DNA damage response; DDR). V závislosti na typu poškození DNA, DDR dráha vede k dočasnému zastavení buněčného cyklu v kontrolních bodech (tzv. checkpointech), trvalému zastavení růstu (senescence) nebo k programované buněčné smrti (apoptóza). Aktivace kontrolních bodů buněčného cyklu brání progresi buněk a usnadňuje opravu poškozené DNA. DDR představuje bariéru před nárůstem genomové nestability a chrání buňky před vznikem rakoviny. WIP1 (kódovaná genem PPM1D) fosfatasa je hlavním negativním regulátorem DDR dráhy a je nezbytná pro ukončení kontrolních bodů buněčného cyklu. Tato práce přispěla k pochopení molekulárních mechanismů funkce WIP1 fosfatasy a popisuje, jak může být WIP1 fosfatasa zapojena při vzniku nádorů. Nejprve jsme popsali, že hladina WIP1 klesá během mitózy pomocí APC-Cdc20 komplexu, který způsobuje proteasomální degradaci proteinu. WIP1 je v průběhu mitózy fosforylovaná na několika aminokyselinách, což vede k inhibici její enzymatické aktivity. Navrhujeme, že inhibice WIP1 v mitóze umožňuje reagovat na nízkou hladinu DNA poškození, ke které dochází v průběhu nenarušené mitózy. Dále jsme identifikovali nové aktivační (gain-of-function) mutace genu PPM1D,...
|
|
|
Molekulární mechanismus karcinogenity aristolochové kyseliny
Levová, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Aristolochové kyseliny (AA) jsou karcinogenní a nefrotoxické alkaloidy z rostlin čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Aristolochová kyselina I (AAI), která je hlavní toxickou komponentou AA, je příčinou nefropatie vyvolané AA (Aristolochic acid nephropathy, AAN) a podílí se také na vývoji balkánské endemické nefropatie (Balkan endemic nephropathy, BEN). Obě choroby se projevují selháním ledvin a tvorbou nádorů v urotheliální tkáni, vznikajících působením karcinogenních AA. Za skutečnost, že tyto choroby nepostihly všechny osoby, které byly vystaveny působení AA, mohou být zodpovědné rozdílné aktivity a koncentrace enzymů metabolisujících AAI. Poznání enzymů metabolisujících AAI a také vliv na jejich exprese a aktivity jsou důležité pro posouzení, zda daní jedinci jsou, a v jaké míře, ohroženi při vystavení tomuto karcinogenu. Aristolochová kyselina I (AAI) může být metabolisována několika typy reakcí. Stejně jako u většiny nitroaromátů, je hlavní aktivační metabolickou cestou AAI redukce nitroskupiny za vzniku cyklického nitréniového iontu, který se může vázat na purinové báze a dochází tak k tvorbě aduktů AAI s DNA. Při detoxikačních reakcích je AAI oxidačně demethylována cytochromy P450 za tvorby 8-hydroxyaristolochové kyseliny Ia (AAIa). V předkládané disertační práci byl sledován...
|
|
|
Metabolismus karcinogenního o-nitroanisolu a jeho metabolitu o-nitrofenolu a environmentalních polutantů 2-nitrobenzanthronu a 3-nitrobenzanthronu
Svobodová, Martina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOCHEMIE Metabolismus karcinogenního o-nitroanisolu, jeho metabolitu o-nitrofenolu a environmentálních polutantů 2-nitrobenzanthronu a 3-nitrobenzanthronu Autoreferát disertační práce RNDr. Martina Svobodová Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Martina Svobodová Úvod -1- ÚVOD 2-Nitroanisol 2-Nitroanisol (2-methoxynitrobenzen, 2-NA, obrázek 1) je významný průmyslový polutant a silný karcinogen vyvolávající u myší a potkanů tvorbu nádorů močového měchýře, v menší míře také nádory sleziny, jater a ledvin [19, 30, 31] . Tato sloučenina má také toxické účinky a způsobuje anémii. 2-NA je primárně používán jako prekursor při výrobě o-anisidinu (2-methoxyanilinu), intermediátu, který je dále využíván v barvářském průmyslu při výrobě azobarviv. Rovněž je využíván ve farmaceutickém průmyslu jako meziprodukt při syntéze některých léčiv [30, 31] . Navzdory tomu, že 2-nitroanisol je silným karcinogenem pro hlodavce, vykazuje jen slabou mutagenní aktivitu v Amesově testu pro kmen Salmonella typhimurium. Tato karcinogenní látka vykazuje též nízkou aktivitu v cytogenetických testech. Indukuje nepatrný nárůst chromosomálních aberací a sesterských chromatidových výměn, ale pouze při vysokých koncentracích [31] . 2-Nitroanisol může být...
|
|
|
Postavení věřitelů v reorganizaci
Souček, Petr ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Závěr Zákon o konkursu a vyrovnání platil v naší zemi necelých 17 let. Jeho nahrazení insolvenčním zákonem bylo nepochybně krokem správným směrem. K tomuto závěru se lze přiklonit již po dvou letech účinnosti insolvenčního zákona. Posoudit, jak si povedou jednotlivé "novinky", které tento zákon přinesl, na to budou naopak dva roky účinnosti zákona bezesporu málo a povedou jen k unáhleným závěrům. Jako všechno nové a dosud právnímu řádu neznámé, i reorganizace potřebuje nějaký čas, aby ji naše právní a ekonomické prostředí vstřebalo. Nehledě na to, že každá samotná reorganizace je během na dlouhou trať a standardně trvá po dobu několika let. Až nějakou dobu po napsání této diplomové práce přijdou hmatatelnější (empiricky ověřené) výsledky, na jejichž základě bude možné usuzovat na to, jak velkým byla pro české úpadkové právo reorganizace přínosem. I když nějaký čas potrvá, než první dlužníci přinesou konkrétnější výsledky o ne/úspěšnosti jimi podstoupeného reorganizačního řízení, lze si již přesto na základě dvou let účinnosti insolvenčního zákona troufnout některé aspekty tohoto způsobu řešení úpadku dlužníka zhodnotit. Minimálně se o to pokusím na základě poznatků, o které jsem se díky této práci obohatil. Věřím, že to nebudou jen ony unáhlené závěry. Od reorganizace se očekává, že bude alternativní...
|
|
|
Možnosti zvýšení účinnosti vybraných cytostatik
Hanušová, Veronika ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Veronika Hanušová Školitel Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název disertační práce MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI VYBRANÝCH CYTOSTATIK Nádorová onemocnění patří mezi nejzávažnější nemoci a jednu z nejčastějších příčin úmrtí v civilizovaných zemích. Významnou část nádorových onemocnění lze léčit chirurgicky, radioterapií nebo chemoterapií, zejména pokud jsou zjištěna včas. Přes mnohé úspěchy je v řadě případů chemoterapie nedostatečně účinná a použití vyšších dávek cytostatik je limitováno jejich systémovou či orgánovou toxicitou. Proto jsou v poslední době intenzivně hledány nové strategie, které by vedly ke zvýšení účinnosti cytostatik v nádorových buňkách a současně ke snížení toxicity těchto léčiv pro normální zdravé buňky. Cílem předložené disertační práce bylo hledání a testování nových možností, jak zvýšit účinek protinádorové léčby. K dosažení stanovených cílů byly provedeny in vitro testy (různé buněčné linie, subcelulární frakce homogenátu z buněk, potkanů a myší) a in vivo experimenty (tumorizované myši). Prvním testovaným přístupem byla inhibice deaktivace doxorubicinu (DOX). DOX, patřící mezi nejvýznamnější cytostatika využívaná v protinádorové terapii, je metabolizován na méně...
|
|
|
Studium nukleových kyselin a jejich interakcí pomocí Ramanovy mikrospektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR)
Souček, Pavel ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Mojzeš, Peter (oponent)
Práce je zaměřena na možnosti využití nové techniky nerezonanční Ramanovy spektroskopie - Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků (drop coating deposition Raman - DCDR) při studiu nukleových kyselin. DCDR spektroskopie je založena na depozici malé kapky roztoku studované látky na hydrofobní povrch, kde po odpaření rozpouštědla, vznikne kroužek látky ve skelné fázi. Tak dojde k zakoncentrování látky a při měření pomocí Ramanova mikrospektrometru i k několika řádovému zvýšení signálu oproti standardní technice měření vzorků v kapalné fázi. V práci jsme studovali chování 12-merů DNA a DNA o délce 3000 párů bází. Náš výzkum ukázal, že DCDR spektra DNA rozpuštěné v deionizované vodě lze měřit až do koncentrace 30 M na bázi. DCDR Spektra jsou blízká spektrům měřeným z kapalné fáze, avšak deponovaný vzorek nikdy nevytváří kroužek. Ukázalo se, že dominantní roli při vzniku kroužku u nukleových kyselin hraje nikoli velikost molekul, ale jejich náboj, který vede k vzájemnému odpuzování molekul. Po přidání iontů sodíku a následně též iontů hořčíku byl pozorován vznik prstence. Faktorová analýza spektrálních map ale ukázala, že vzniklé prstence DNA nejsou spektrálně zcela homogenní a při jejich vzniku může hrát roli např. kondenzace DNA.
|
|
|
Studium genové exprese faktorů signální dráhy oxysterolů u pacientek s karcinomem prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Hormonální terapie je běžnou součástí léčby karcinomu prsu u nádorů exprimujících estrogenové a progesteronové receptory. Tato terapie má za cíl zabránit proliferativním účinkům hormonů skrze příslušné receptory a inhibovat tak růst nádoru. Část nádorů je ovšem k této terapii rezistentní navzdory expresi hormonálních receptorů, přičemž důvody této rezistence nejsou v současné době zcela objasněny. Oxysteroly jsou hydroxylované deriváty cholesterolu, které by mohly ve vzniku této rezistence hrát roli. Jejich působení může ovlivňovat účinky hormonální terapie a zároveň některé signální dráhy vedoucí k nádorové progresi. Tato práce přináší výsledky analýzy exprese genů kódujících proteiny ovlivněné působením oxysterolů, proteiny metabolismu a transportu oxysterolů, transkripční faktory a proteiny signálních drah, které mohou souviset s účinky oxysterolů v buňce. Na základě porovnání expresního profilu mezi tumory lišícími se v expresi estrogenových receptorů a porovnání s klinicko-patologickými daty identifikuje kandidátní geny pro další studium. To by mohlo v konečném výsledku vést k vytvoření nových diagnostických markerů pro terapii karcinomu prsu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.